Je financování regionálních divadel problém?
<p>Letos v září proběhla informační kampaň Pomozte svému divadlu. Její iniciátoři se snažili upozornit na podfinancování regionálních divadel a na nepoměr státních dotací do kulturních subjektů pražských a regionálních. Cca měsíc poté to vypadá, že se nic neděje, informační tok ustal, není jasné, jak se naložilo s peticí, jestli na ni někdo kompetentní reagoval a co tedy čeká regionální divadla v příštím roce.</p> <p>Přitom v říjnu proběhly volby a předvolební čas byl velmi vhodný k tomu, aby informační kampaň ještě zesílila. Volil se samosprávný management ve všech krajích, kromě hlavního města, a právě kraje by měly v této problematice hrát první housle a přijít s návrhem na řešení. Představitelé krajů, nejlépe kulturní komise Asociace krajů, by se měla zabývat modelem financování kulturních subjektů z různých zdrojů, aby tíha neležela jen na městech, kde se tyto subjekty vyskytují.<br />
Poté by se Asociace mohla ujmout role vyjednavače se státem ve snaze docílit jeho větší finanční účasti a masivnější podpory regionální kultury.<br />
To se ale stane jedině tehdy, budou-li krajští zastupitelé vnímat financování regionální kultury jako problematické. Neumím si představit nikoho, kdo by měl být více znepokojen, než právě oni, pokud je v tomto směru něco v nepořádku. Obávám se ale, že ani voliči před volbami nedali najevo, že by v oblasti kultury měli nějaký problém.<br />
Snažila jsem se předvolební boj v krajích sledovat a myslím, že kultura se stala (resp. opět zůstala) okrajovým tématem.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Umělecká skupina OLDstars uvádí letos v létě dvě premiéry současných britských dramat o lidech a vztazích ve stále se zrychlujícím a globalizovaném světě. Herci, kteří byli po několik sezon skryti v útrobách hereckých škol, se vrací do místa svých divadelních začátků a ukazují, že generační divadlo je stále silným fenoménem.
PLZEŇ: Návštěvníkům města Plzně nově slouží plnohodnotný virtuální průvodce v podobě mobilní aplikace SmartGuide. Přibližuje historii města a provází návštěvníky tím nejlepším z Plzně. Umožňuje jim pohybovat se samostatně bez průvodce a davů a nabízí více než 42 bodů zájmu a 5 naučných tras.
ČR: Ani v antice, ani v moderních dějinách nebyly olympijské hry jen definicí sportu. Bezmála třítýdenní klání sice bývá přehlídkou mimořádné fyzické zdatnosti, ale jeho následný sociokulturní přesah může být také rekordní. Bez výjimky pak olympiáda ovlivní podobu všech měst, kde se koná. Na to jak, poukazuje patnáctidílná série Gebrian: Olympijské stavby. Její tvůrce, architekt Adam Gebrian v ní hodnotí, jak světové metropole přistoupily k pořadatelství jedné z nejsledovanějších globálních událostí, a nakolik dokázaly vynaložené investice do veřejného prostoru dlouhodobě využít, nebo krátkodobě promarnit. Nechybí ani pohled do Tokia. To hostí olympiádu už podruhé a soutěž na návrh Národního stadionu vypisovalo hned dvakrát. Současné realizaci musel ustoupit původně vítězný projekt legendární Zahy Hadid, který vyvolal v jinak uměřeném Japonsku vlnu emocí.
ČR: Letošní almanach české poezie, který neúnavnou prací opět uspořádal Vladimír Stibor a vydal Milan Hodek, svým názvem parafrázuje biblický text. Básníci se však ohlédnout mohou, musí. Jak jinak by vybrali to nejlepší, s čím vstoupí do tohoto zajímavého projektu spojujícího nadšence, kde vůbec nezáleží na věkové skupině, profesi, bydlišti či počtu vydaných sbírek. Poměrně obsáhlou sbírku skvěle doprovázejí ilustrace Jitky Píšové, dodávají příjemnou atmosféru a podněty k zamyšlení. Kniha již je k dostání u knihkupců.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818