úterý
7. května 2024
svátek slaví Stanisla



Jaký vlastně byl Václav Hanka?

Výřez obrazu od Antonína Machka, 1821 „Závěry jednotlivých kapitol této studie nás dovedly k přesvědčení, že teze o Václavu Hankovi jako tvůrci Rukopisu královédvorského je velmi nepravděpodobná a nadále neudržitelná. Po skutečném autorovi RK bude tedy třeba i nadále pátrat.“

To jsou poslední slova rozsáhlé studie PhDr. Lubomíra Sršně nazvané Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky, která vyšla v letošním roce ve Sborníku Národního muzea v Praze, řada A – Historie.

Nejsem povolán, abych hodnotil tuto práci, jež je výsledkem desítky let trvajícího autorova pečlivého studia, a tak dovolte z hlediska novinářského volněji uvést a komentovat jeho myšlenky.

Už v úvodu zaznívá, že Václav Hanka (1791 až 1861) je pro nás i dnes, téměř půldruhého století od jeho smrti, člověkem záhadným a pokusy o jeho zhodnocení jsou stále značně rozporuplné nebo přinejmenším rozpačité. Moderní věda mu již dokázala spoustu závažných prohřešků, které jsou z hlediska etiky vědecké práce neodpustitelné. V encyklopediích a populárnějších pracích bývá běžně uváděn jako odstrašující případ falzátora, byť pracujícího bona fide a ve prospěch slabého a obtížně se rodícího národa. Autor výše zmíněné knihy Lubomír Sršeň připomíná, že jen málokdy je v Hankově případě ctěna presumpce neviny a jen málokteří dovedou objektivně přiznat, že přes mnohé indicie nám zatím chybí jediný jasný důkaz toho, že se Hanka na zhotovení Rukopisu královéhradeckého a Rukopisu zelenohorského skutečně podílel.

Jedna z kapitol je věnována také Hankově charakteristice, jeho vzhledu, schopnostem a povaze. Zaujme i poznámka o jeho nebývalé popularitě – v pohřebním průvodu se s ním v Praze 15. ledna 1861 údajně přišlo rozloučit 50 tisíc lidí. Hanka sám měl enormní zálibu v sebeprezentaci, což autor studie hodnotí slovy: „Větším počtem autentických podobizen se v té době mohli chlubit snad jen panovníci.“ Ikonografická část studie je tedy velice obsáhlá, a tak jen pár příkladů. Jeho nejstarší a nejzajímavější portrét namaloval Antonín Machek pravděpodobně v roce 1821 (zcela dokončen byl až později). Pokud jde o bysty a pomníky, tak například v Schulzových sadech ve Dvoře Králové nad Labem měli Hankovu bustu, práci Antonína Wagnera, odhalenou 28. září 1867 u příležitosti 50. výročí nálezu rukopisných zlomků. V roce 2005 však byla z obavy před odcizením deponována v tamním městském muzeu a nahrazena kopií. Základní kámen k tamnímu Hankovu divadlu, známému jako Hankův dům, byl položen také v roce 1867. Ve východočeské Hořiněvsi pak před Hankovým rodným roubeným stavením stojí jeho socha, dílo M. Černila, odhalené roku 1890. A přejdeme-li ještě do Prahy, můžeme ve výčtu pokračovat. Zemský výbor, který řídil stavbu nové budovy Národního muzea, jehož uživatelem tehdy byla soukromá společnost Muzeum Království českého, a zajišťoval i její výzdobu, zadal zhotovení Hankovy busty rodáku z východočeské Nové Paky Stanislavu Suchardovi, tehdy profesoru Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Instalována byla v roce 1901 na hlavním schodišti muzea.

Autorem medaile je Zdeněk KolářskýA ještě zajímavost ze současnosti – v roce 1991 vytvořil Zdeňek Kolářský oboustranně raženou medaili na paměť 200. výročí Hankova narození a 30. výročí založení pobočky České numismatické společnosti. A proč že ji vydali právě numismatici? Hanka byl totiž mimo jiné také správcem numismatické sbírky Muzea Království českého (později Národní muzeum) a autorem několika odborných numismatických článků, např. o ražbách Albrechta z Valdštejna.

Lubomír Sršeň dále v této obsáhlé kapitole zmiňuje ilustrace Karla Jerie pro komiksovou knihu Tomáše Hibiho Matějíčka Šifra mistra Hanky – pravdivá historie Rukopisů královédvorského a zelenohorského, vydanou v roce 2007. Obdobně provokativně a s nespoutanou fantazií zpracoval spisovatel a překladatel Miloš Urban pod pseudonymem Josef Urban v knize Poslední tečka za Rukopisy (nová literatura faktu) téma RKZ do skvělé mystifikace. Jako detektivka se čte kapitolka „Václav Hanka a Wenceslaus Hankonides“, v níž se mj. dočteme i to, že Hankovi prý manipulace s originálními sbírkovými předměty nebyla vůbec cizí...

Za určitý posun v bádání a za pozitivní přínos považuje Lubomír Sršeň zjištění o úloze Jana Dvořáčka, rodáka z Dobrušky, jako Hankova spolupracovníka z doby kolem roku 1852. Bohužel písemné materiály se pravděpodobně nedochovaly, podobně jako o ty Hankově dětství a mládí. Ze stručných životopisných údajů o jeho opožděném, ale překotně rychlém sebevzdělávání, které ho vyneslo v krátké době na společenské výsluní, vyplývá, že právě zázračná proměna zanedbaného venkovského kluka v oslavovaného znalce slovanské filologie a v uznávaného českého vlastence musela Hankovu povahu ovlivnit velmi silně.

P. S. Budiž řečeno, že historik umění, zaměřený na výtvarné umění v Čechách 16. až 19. století, především na problematiku portrétní tvorby, PhDr. Lubomír Sršeň, kurátor oddělení starších českých dějin v Národním muzeu Praha, je původem z Habrové, městské části Rychnova nad Kněžnou.

PhDr. Josef Krám, Rychnov nad Kněžnou

Redakčně upraveno a kráceno

Poznámka redakce: Třísvazkový Sborník Národního muzea Řada A – Historie (č. 63 2009 1) je opatřen soupisem citované literatury, rejstříkem osobních jmen a anglickým a německým resumé. Vyšel v počtu 700 kusů, má celkem 168 stran a za 160 Kč ho lze do vyčerpání zásob získat ve stánku hlavní budovy Národního muzea, Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1.

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Asociace profesionálních divadel (APD) oslavila jubileum zintenzivněním své dosavadní činnosti, zejména v souvislosti s realizací grantového projektu “Etablování stávající struktury Asociace profesionálních divadel ČR v kontextu proměny sektoru živého umění v důsledku pandemie koronaviru”, podpořeného z programu Fondů EHP 2014-2021.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec
Co se děje
06.05.2024

ČR-ZAHRANIČÍ: Krátký animovaný film "Plevel" byl vybrán do oficiálního programu La Cinef na Festivalu v Cannes. Tato absolventská práce, kterou režírovala Pola Kazak a produkovaly MAUR film a Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, slibuje divákům silný vizuálně podmanivý příběh.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
02.05.2024

POLICE NAD METUJÍ: Mladý a dynamický symfonický orchestr Police Symphony Orchestra ve svém čtrnáctém roce existence sestoupí na okamžik z hudebních pódií na filmová plátna. Dokumentární film s názvem Velký finále mapuje tři roky života mladých lidí amatérského orchestru, jejich radosti i strasti, úspěchy i vyčerpání, ale hlavně odhodlání jít si za svými sny. Ty si nadále plní také v roce 2024, během kterého se postaví na stage festivalu Rock for People nebo pódium českého hudebního chrámu, pražského Rudolfina. Události pod taktovkou nadšenců z Police nad Metují slibují zážitky, dojetí, skvělou hudbu a energii.

Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Soutěže a festivaly
Co se děje
29.04.2024

ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.  

Celá ČR, Hl. m. Praha
Co se děje
25.04.2024