neděle
21. dubna 2024
svátek slaví Alexandra
Z výstavy
© Foto: Tomáš Rasl



Jakub Janovský / BETONOVÁ ZAHRADA

HLUBOKÁ NAD VLTAVOU: V Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou probíhá výstava Jakuba Janovského Betonová zahrada. Jakub Janovský (*1984), absolvent pražské AVU, pracuje ve své figurativní tvorbě s aspekty osobní a kolektivní paměti. Jeho autorská výpověď je svědectvím poslední generace narozené ještě v totalitním  Československu, jejíž zkušenost souvisí s atributy socialistického životního stylu, s jejich přetrváváním a rozpadem v devadesátých letech. Autor se věnuje kresbě a obrazu s přesahy do dalších výrazových disciplín (koláž, smalt, objekt, video, videoinstalace). Výstava nazvaná Betonová zahrada sice odkazuje na slavný román britského spisovatele Iana McEwana, naplňuje však zcela jiný obsah, kterým je ironizující i melancholická reflexe dětství a dospívání ve specifickém prostředí panelového sídliště, jež má vliv na formování dětského světa v různých vrstvách jeho projevů. Kurátorem výstavy je Petr Vaňous.

od 06.03.2022 do 05.06.2022
Autor článku: 
Petr Vaňous/ika

Kresebné a malířské dílo Jakuba Janovského (nar. 1984) zpřítomňuje situace a stavy jako nedělitelný souběh osobní a kolektivní paměti. Autor inscenuje události, v nichž se prolínají výrazné dobové reálie s pohybem vnitřního vědomí, které si v daných podmínkách hledá svou vlastní cestu sebereflexe. Podstatnou součástí Janovského obrazové poetiky je iritující napětí plynoucí ze vztahu mezi komfortní soukromou zónou a veřejným prostorem, který je zároveň individuálně prožíván i sdílen s ostatními. Toto nejednoznačné, těkající, vzájemně se prostupující či komprimující rozhraní soukromého a veřejného je - jako významotvorný prvek - nacházeno v kulisách autorova dětství na přelomu 80. a 90. let 20. století.

Dějinnost volených prostředí a konkrétních situací dohromady skládá existenciál vypovídající o „krajině selektivní paměti“, jejíž součástí je jak autorova osobní zkušenost s projevy totalitního režimu komunistického Československa, tak s živelnou transformací společnosti a s „hurá kapitalismem“ po pádu železné opony. Čas jako by v této době probíhal paralelně dvojím způsobem – na povrchu zrychleně, ve skrytějších vrstvách spíše samovolně či setrvačně. Přechod z totalitního systému do svobodné společnosti doprovázela mimo jiné koroze a pozvolný sesuv kolektivních forem životního stylu, který přetrvával nejméně do poloviny 90. let. Právě toto svým způsobem radikální „transformační“ období se stalo pro autora výzvou ke koncentrovanější rekapitulaci a hlubší tvůrčí analýze.

Název výstavy Betonová zahrada sice odkazuje na slavný román britského spisovatele Iana McEwana, naplňuje však zcela jiný obsah. Je jím ironizující i melancholická reflexe dětství a dospívání ve specifickém prostředí panelového sídliště, symbolu minulého režimu, které však duch totality pozvolna opouští. Podstatné tu jsou aspekty přízračné absurdity a ostrých paradoxů spojených s banalitou všedního dne v prostředí, které definoval především ideologicky uzavřený horizont s kolektivně sdílenými potřebami, vizemi a sny. Janovský na pozadí rekonstruované paměti nechává zaznít silný generační pocit plynoucí z rozporností, které kontaminovaly vedle života rodin uzavřených do „komfortu“ panelových komplexů i samotné vzorce dětských her. Neméně podstatný či přímo klíčový se zdá být moment, kdy všechna tato přiznaná i skrytá ideologická omezení padla, ale konkrétní předměty a prostředí, z nichž typická jsou právě betonová sídliště s dětskými hřišti, ještě dlouhou dobu vyzařovaly (a vlastně vyzařují dodnes) principy pokřivené reality. Právě hlubší zájem o tuto „auru totality“ a její následné proměny v čase patří k zásadním přínosům tvorby Jakuba Janovského pro současnost.

K evokaci „vnitřních situací“ autor plně využívá vztahu figury a prostředí. Vyprázdněná schémata dětských her zrcadlí formalizovaný a zmechanizovaný svět dospělých. Vše se tu odehrává ve jménu redukce, nivelizace, odosobnění a prefabrikace a to včetně natolik intimních rodinných rituálů, jakými jsou například narozeniny nebo Vánoce. Svět úzkosti, společenské kontroly, direktivních příkazů a rozdělených rolí místy protne, jako jakási anomálie, čistota osvobozující dětské imaginace, která v sobě však zároveň ohlašuje brzký zmar a sklon k poslušnosti a podvolení se systému. Jinde autor cíleně pracuje s absencí figury. Klade důraz na jednotlivé předměty jako reprezentanty odcizení. Obrazy, koláže a smaltované kresby doprovází v poslední době také video a instalace kombinující sochu a nalezené autentické objekty. Dílo Jakuba Janovského má především probudit skryté asociace, mimovolní paměť, jež je schopná rozkrývat čas nelineárně, „proti srsti“. V neposlední řadě odkazuje na mnohovrstevnatou a ambivalentní povahu minulosti, jejíž interpretace je vždy souhrnem dvou základních pohledů – ryze osobního a obecně dějinného.

Petr Vaňous, kurátor výstavy

www.ajg.cz

Mohlo by vás také zajímat...

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Královéhradecký kraj ocenil významné osobnosti v regionu. Mezi oceněnými je kardinál Dominik Duka, ředitel Oblastní charity Červený Kostelec a laureáti z oblasti sportu, školství, vědy i umění. In memoriam získal Medaili Královéhradeckého kraje I. stupně uznávaný zoolog a „Legenda Krkonoš“ Jiří Flousek.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
18.04.2024

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na své 98. schůzi schválila návrh zákona o státní památkové péči, který je dílčí technickou novelou a upravuje zejména dvě oblasti.

 

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Architektura, Památky
Co se děje
17.04.2024

ČR: Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje v Divadle v Celetné a v komorním prostoru Klubovna v Jindřišské ulici. V letošním roce se Spolek Kašpar ve spolupráci s Divadlem v Celetné, Klubovnou a Rádiem Kašpar rozhodl vypsat první ročník anonymní dramatické soutěže KAŠPAR.DRAMATIK o nejlepší původní divadelní hru na téma „STRACHY / OHROŽENÍ“.

Celá ČR
Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
16.04.2024

DOMAŽLICE, LITOMYŠL: Ústředním místem oslav dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany bude letos Festival Smetanova Litomyšl, který se uskuteční v termínu od 8. 6. do 7. 7. V hlavním programu tohoto významného hudebního svátku vystoupí pouze jeden jediný amatérský soubor. Jmenuje se Čerchovan a jedná se o pěvecký sbor působící v Domažlicích nepřetržitě od svého založení v roce 1901. V současné době ho tvoří přibližně 45 amatérských zpěváků a od roku 1997 stojí v jeho čele sbormistr MgA. Marek Vorlíček. Právě jeho jsme při příležitosti mimořádného festivalového vystoupení požádali o rozhovor.

Pardubický kraj, Plzeňský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Hudba, Lidová kultura, Památky, Soutěže a festivaly
Články a komentáře
17.04.2024