Jak knihovny pomáhají Ukrajině – výsledky průzkumu
ČR: Knihovny zareagovaly bezprostředně po vypuknutí konfliktu a s příchodem lidí prchajících před válkou na Ukrajině veřejně deklarovaly, že jejich informační, vzdělávací a komunitní služby jsou k dispozici i nově příchozím. Do podpory se zapojily nejen jednotlivé knihovny, ale také knihovnické spolky a sdružení – Sdružení knihoven ČR a Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Velmi důležitá byla finanční podpora komunitní a vzdělávací roli knihoven ze strany Nadace OSF, která tyto aktivity v roce 2022 podpořila částkou 902 000 Kč.
Krátkého průzkumu se zúčastnilo 115 knihoven. Ukrajinským uprchlíkům nejvíce pomáhaly knihovny ve větších městech – Městská knihovna v Praze, Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, krajské knihovny, regionální knihovny a městské knihovny (celkem 92), ale také obecní knihovny a několik specializovaných knihoven. Nejvíce pomáhajících knihoven bylo ve Středočeském kraji, Královéhradeckém kraji a v Praze.
Knihovny nabízely zejména knihy, tištěná periodika, DVD apod., a také učebnice a elektronické informační zdroje (více než 80 %). Důležitou složkou pomoci bylo poradenství (72 %), kurzy češtiny a další vzdělávací programy (více než 60 %). Důležitým aspektem pomoci knihoven byla spolupráce s dalšími organizacemi zaměřenými na pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Nejvíce podporovanými skupinami byly rodiny s dětmi (74 %) a děti do 15 let. Naopak nejméně se knihovny věnovaly aktivitám pro seniory (27 %).
Třetina knihoven se pro podporu Ukrajincům rozhodla s cílem pomoci a být solidární (32 %). Hlavním motivem byla především válka na Ukrajině (16 %) a s tím spojený příchod uprchlíků (20 %), a také zájem o pomoc ze strany příchozích (10 %). Důležitým implusem pro pomoc byla i spolupráce s různými organizacemi nabízejícími pomoc (16 %).
Reakce ze strany ukrajinských uprchlíků na pomoc knihoven byla celkově velmi pozitivní (97 %). Pokud jde o hodnocení pomoci knihovny ukrajinským uprchlíkům ze strany běžných uživatelů knihoven, i zde převažovalo pozitivní hodnocení (81 %).
Velmi pozitivním zjištěním bylo, že naprostá většina knihoven (94 %) mohla konstatovat, že aktivity ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům jejich zřizovatel (obec) podporoval. S negativní reakcí ze strany zřizovatele se setkaly je 3 % knihoven.
Zlepšení služeb pro ukrajinské uprchlíky by pomohlo lepší personální zajištění pomoci (38 %), více knih a dalších informačních zdrojů v ukrajinštině (59 %), obecně také vyšší finanční zajištění pomoci (33 %), ale také kvalitnější propagace nabízených služeb mezi ukrajinskou komunitou (32 %) a v neposlední řadě také lepší spolupráce s dalšími organizacemi nabízejícími pomoc (28 %).
Podrobné informace o průzkumu jsou k dispozici na
https://ipk.nkp.cz/docs/ukrajina/2023_Knihovny_pomahaji_Ukrajine.pdf Průzkum připravila Národní knihovna ČR ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR a Nadací OSF.
Mohlo by vás také zajímat...
BOHUMÍN: "Maryšku jsme založili jako literárně - dramatický klub. Spektrum působnosti sdružení se ale postupem let rozšířilo do nejrůznějších oblastí (besedy, literární večery, přednášky, výstavy, multižánrové akce a festivaly, autorská tvorba, filmový klub apod.)," uvádí na svém webu členky bohumínského spolku Maryška. Představujeme jeho aktuální aktivity v závěru letošního a začátkem příštího roku.
ZLÍN: V pátek 24. listopadu proběhlo v pražském Rudolfinu slavnostní předávání cen prestižní soutěže „Stavba roku“. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které obdrželo od jeho pořadatelů pozvání, zde zastupoval jeho ředitel Pavel Hrubec.
ČR: Charitativní díl soutěže StarDance, který Česká televize odvysílala v sobotu 25. listopadu se postaral o absolutní rekord ze všech odvysílaných charitativních dílů pořadu. Celková vybraná suma pro Centrum Paraple činí 25 174 220 Kč. Slavnostního předání šeku se v silném zastoupení zúčastnily osobnosti spojené s pořadem StarDance a zástupci Centra Paraple. Za Českou televizi šek předala vedoucí komunikace a korporátního partnerství Jana Mrákotová.
ŽATEC, ČR: Česká republika opět potvrdila, že je světovou velmocí, co se týče zápisů na seznam kulturního dědictví UNESCO. V pondělí dne 18. září 2023 bylo na zasedání Výboru pro světové dědictví, které se konalo v saudskoarabském Rijádu, rozhodnuto o zařazení chmelařské krajiny a města Žatec, jejího centra, na prestižní seznam světového dědictví pod názvem Žatec and the Landscape of Saaz Hops. ČR se tudíž může pyšnit vůbec první chmelařskou krajinou na světě, která nese značku UNESCO. Na úspěšné nominaci se podílelo mnoho subjektů; my jsme s několika dotazy oslovili site managera památky světového dědictví, pana Jaroslava Špičku, bývalého místostarostu města Žatce, v současnosti též ředitele Chrámu Chmele a Piva, p. o.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818