Jak knihovny pomáhají Ukrajině – výsledky průzkumu
ČR: Knihovny zareagovaly bezprostředně po vypuknutí konfliktu a s příchodem lidí prchajících před válkou na Ukrajině veřejně deklarovaly, že jejich informační, vzdělávací a komunitní služby jsou k dispozici i nově příchozím. Do podpory se zapojily nejen jednotlivé knihovny, ale také knihovnické spolky a sdružení – Sdružení knihoven ČR a Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Velmi důležitá byla finanční podpora komunitní a vzdělávací roli knihoven ze strany Nadace OSF, která tyto aktivity v roce 2022 podpořila částkou 902 000 Kč.
Krátkého průzkumu se zúčastnilo 115 knihoven. Ukrajinským uprchlíkům nejvíce pomáhaly knihovny ve větších městech – Městská knihovna v Praze, Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, krajské knihovny, regionální knihovny a městské knihovny (celkem 92), ale také obecní knihovny a několik specializovaných knihoven. Nejvíce pomáhajících knihoven bylo ve Středočeském kraji, Královéhradeckém kraji a v Praze.
Knihovny nabízely zejména knihy, tištěná periodika, DVD apod., a také učebnice a elektronické informační zdroje (více než 80 %). Důležitou složkou pomoci bylo poradenství (72 %), kurzy češtiny a další vzdělávací programy (více než 60 %). Důležitým aspektem pomoci knihoven byla spolupráce s dalšími organizacemi zaměřenými na pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Nejvíce podporovanými skupinami byly rodiny s dětmi (74 %) a děti do 15 let. Naopak nejméně se knihovny věnovaly aktivitám pro seniory (27 %).
Třetina knihoven se pro podporu Ukrajincům rozhodla s cílem pomoci a být solidární (32 %). Hlavním motivem byla především válka na Ukrajině (16 %) a s tím spojený příchod uprchlíků (20 %), a také zájem o pomoc ze strany příchozích (10 %). Důležitým implusem pro pomoc byla i spolupráce s různými organizacemi nabízejícími pomoc (16 %).
Reakce ze strany ukrajinských uprchlíků na pomoc knihoven byla celkově velmi pozitivní (97 %). Pokud jde o hodnocení pomoci knihovny ukrajinským uprchlíkům ze strany běžných uživatelů knihoven, i zde převažovalo pozitivní hodnocení (81 %).
Velmi pozitivním zjištěním bylo, že naprostá většina knihoven (94 %) mohla konstatovat, že aktivity ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům jejich zřizovatel (obec) podporoval. S negativní reakcí ze strany zřizovatele se setkaly je 3 % knihoven.
Zlepšení služeb pro ukrajinské uprchlíky by pomohlo lepší personální zajištění pomoci (38 %), více knih a dalších informačních zdrojů v ukrajinštině (59 %), obecně také vyšší finanční zajištění pomoci (33 %), ale také kvalitnější propagace nabízených služeb mezi ukrajinskou komunitou (32 %) a v neposlední řadě také lepší spolupráce s dalšími organizacemi nabízejícími pomoc (28 %).
Podrobné informace o průzkumu jsou k dispozici na
https://ipk.nkp.cz/docs/ukrajina/2023_Knihovny_pomahaji_Ukrajine.pdf Průzkum připravila Národní knihovna ČR ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR a Nadací OSF.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Začíná dvanáctý ročník celoroční soutěže ČT :D pro děti všech věkových kategorií. Tentokrát je mottem Uka dobro, a jak název napovídá, nejen úkoly, ale také inspirativními pořady, rozhovory i hrami poradí, jak pečovat o vztahy s ostatními a ukázat druhým dobro. Každý měsíc čeká na malé účastníky nový úkol, zapojit se mohou také ve science centrech po celé České republice.
MOST: Divadelní Piknik Volyně, celostátní přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla se kvůli výstavbě obchodního centra na zahradě původního festivalového působiště přesune do Ústeckého kraje, konkrétně do Mostu.
ČR: Nakladatelství Galén právě vydalo knihu unikátní zpovědi dvou žen, které prožily část svého života se stejným narcistickým partnerem. Jejich příběhy doplňují autentická vyprávění dalších dvanácti žen, jež rovněž prošly zkušeností domácího násilí. Příběhy plné bolesti, strachu o děti a bezmoci v souvislosti s prokazováním psychického násilí se rozhodně nečtou lehce, ale mohou čtenáře varovat a zároveň jim pomoci.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Jana Tomšů ze spolku Zlínský zvěřinec.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818