<p>LIBEREC: Ostašov je čtvrt Liberce na samém okraji, odkud se už jen zvedají stráně Ještědského hřebene. První zmínka o Ostašovu pochází z poloviny 13. století, původní obyvatelstvo však zhruba po deseti letech díky válkám obec opustilo. V polovině 15. století byla obec založena znovu a to pány z Bieberštejna. K Liberci byla obec připojena 1. ledna 1963, dnes zde žije přes pět set obyvatel.</p> <p>Původní charakter lokality a především sousedský způsob života s vlastní kulturou a bohatým společenským životem se snaží obnovit Spolek přátel Ostašova.<br />
Lidé zde pod Ještědem žili už před sedmi sty léty, sídlo však nebylo nijak významné a ožilo teprve až v 15. století. Středem kulturního života obce se stala kaple, postavená v roce 1770, když místní občané získali finanční odškodnění za útrapy v sedmileté válce a rozhodli se tyto prostředky investovat do výstavby dřevěné kaple v centru obce a o rok později byla zasvěcena svatému Vojtěchovi. Sloužila svému účelu do roku 1827. V letech 1832 – 1833 byla přestavěna na zděný kostel využívaný přibližně do poloviny minulého století. Pak zde utichl život, budova chátrala a stávala se terčem vandalů.<br />
Současnost – to je nadšená činnost členů Spolku přátel Ostašova, kterým byl kostel v srpnu roku 2011 pronajat k užívání. Po více než padesáti letech, kdy byla velká většina sakrálních památek odsouzena k zániku, kostel znovu ožívá – konají se zde benefiční koncerty, výstavy, divadelní představení a probíhají zde také drobné i větší opravy. Postupně jsou restaurovány i jednotlivé části interiéru. Kostel sv. Vojtěcha v Ostašově se díky činnosti občanského sdružení SPOLEK PŘÁTEL OSTAŠOVA stává centrem místního dění a k radosti všech jeho členů i místních občanů znovu začíná sloužit svému účelu.<br />
Jedním z významných projektů členů jsou Toulky minulostí. Jeho cílem je prostřednictvím odborníků a nadšenců najít kořeny obce, zvyky a tradice, prostě vytvořit vztah obyvatel k místu, kde žijí a vychovávají své děti.<br />
Řadu kulturních akcí, přednášky, koncerty, výstavy a dokonce i ukázku bitvy prusko-rakouské z roku 1757, která proběhla v rámci rozsáhlé sedmileté války i na území Liberecka, právě v místech, kde je dnešní Ostašov, připravují nadšení obyvatelé této městské čtvrti, která připomíná spíše venkovské sídlo. Spolek se zaměřuje na aktivity občanů a snaží se o účast především mládeže. Zdejší škola má třídy ve dvou budovách, a děti se významně podílejí na kulturním dění. Letošní advent zahájil koncertem výstavou betlémů, z nichž jeden společně vytvořily děti. Má mnoho figurek a nejrůznější postavičky, a je v něm dokonce zpodobněn místní kostel. V podvečerním koncertě návštěvníci ocenili vystoupení žáků, ale především zpěváčků z mateřské školky Pastelka.<br />
Společným dílem obyvatelé Ostašova dokazují, že kulturní život může být bohatý i mimo centrum velkého města. Okolní příroda Ostašova nabízí překrásné výhledy na Jizerské hory a Ještědský hřbet. Vedle koňských stezek je zde také golfové hřiště a oblíbená je cyklostezka Odra-Nisa, vedoucí až k Baltskému moři. Pro turisty postavili ostrovští naučnou stezku a nedaleká žlutá značka vede do Kryštofova údolí nebo ke zříceninám hradu Hamrštejnu.</p>
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.