<p>LIBEREC: Ostašov je čtvrt Liberce na samém okraji, odkud se už jen zvedají stráně Ještědského hřebene. První zmínka o Ostašovu pochází z poloviny 13. století, původní obyvatelstvo však zhruba po deseti letech díky válkám obec opustilo. V polovině 15. století byla obec založena znovu a to pány z Bieberštejna. K Liberci byla obec připojena 1. ledna 1963, dnes zde žije přes pět set obyvatel.</p> <p>Původní charakter lokality a především sousedský způsob života s vlastní kulturou a bohatým společenským životem se snaží obnovit Spolek přátel Ostašova.<br />
Lidé zde pod Ještědem žili už před sedmi sty léty, sídlo však nebylo nijak významné a ožilo teprve až v 15. století. Středem kulturního života obce se stala kaple, postavená v roce 1770, když místní občané získali finanční odškodnění za útrapy v sedmileté válce a rozhodli se tyto prostředky investovat do výstavby dřevěné kaple v centru obce a o rok později byla zasvěcena svatému Vojtěchovi. Sloužila svému účelu do roku 1827. V letech 1832 – 1833 byla přestavěna na zděný kostel využívaný přibližně do poloviny minulého století. Pak zde utichl život, budova chátrala a stávala se terčem vandalů.<br />
Současnost – to je nadšená činnost členů Spolku přátel Ostašova, kterým byl kostel v srpnu roku 2011 pronajat k užívání. Po více než padesáti letech, kdy byla velká většina sakrálních památek odsouzena k zániku, kostel znovu ožívá – konají se zde benefiční koncerty, výstavy, divadelní představení a probíhají zde také drobné i větší opravy. Postupně jsou restaurovány i jednotlivé části interiéru. Kostel sv. Vojtěcha v Ostašově se díky činnosti občanského sdružení SPOLEK PŘÁTEL OSTAŠOVA stává centrem místního dění a k radosti všech jeho členů i místních občanů znovu začíná sloužit svému účelu.<br />
Jedním z významných projektů členů jsou Toulky minulostí. Jeho cílem je prostřednictvím odborníků a nadšenců najít kořeny obce, zvyky a tradice, prostě vytvořit vztah obyvatel k místu, kde žijí a vychovávají své děti.<br />
Řadu kulturních akcí, přednášky, koncerty, výstavy a dokonce i ukázku bitvy prusko-rakouské z roku 1757, která proběhla v rámci rozsáhlé sedmileté války i na území Liberecka, právě v místech, kde je dnešní Ostašov, připravují nadšení obyvatelé této městské čtvrti, která připomíná spíše venkovské sídlo. Spolek se zaměřuje na aktivity občanů a snaží se o účast především mládeže. Zdejší škola má třídy ve dvou budovách, a děti se významně podílejí na kulturním dění. Letošní advent zahájil koncertem výstavou betlémů, z nichž jeden společně vytvořily děti. Má mnoho figurek a nejrůznější postavičky, a je v něm dokonce zpodobněn místní kostel. V podvečerním koncertě návštěvníci ocenili vystoupení žáků, ale především zpěváčků z mateřské školky Pastelka.<br />
Společným dílem obyvatelé Ostašova dokazují, že kulturní život může být bohatý i mimo centrum velkého města. Okolní příroda Ostašova nabízí překrásné výhledy na Jizerské hory a Ještědský hřbet. Vedle koňských stezek je zde také golfové hřiště a oblíbená je cyklostezka Odra-Nisa, vedoucí až k Baltskému moři. Pro turisty postavili ostrovští naučnou stezku a nedaleká žlutá značka vede do Kryštofova údolí nebo ke zříceninám hradu Hamrštejnu.</p>
ČR: Na základě hodnocení dotační komise Odboru mezinárodních vztahů a EU Ministerstva kultury, které se uskutečnilo počátkem ledna 2023, získalo podporu 135 projektů v celkové výši 107 649 667 Kč.
Dotační titul Mobilita vznikl na podporu projektů konaných v zahraničí a na mezinárodní spolupráci. Podporuje aktivity zasíťování, ať už formou odborných konferencí, stáží či workshopů a profesních akcí orientovaných na stimulaci mezinárodní spolupráce, profesního růstu a rozvoje.
„Mezinárodní spolupráce v oboru přináší nenahraditelnou zkušenost, která tvorbu posouvá dál. Důležitou přidanou hodnotou pak je prezentace české kultury v zahraničí a navázání kontaktů pro spolupráci do budoucna,“ podotýká ministr kultury Martin Baxa.
ČR: Přinášíme nový redakční žánr – PODCAST MÍSTNÍ KULTURY – dialogy s lidmi, kteří mají, co říci. Naším historicky prvním hostem je současný ministr kultury ČR Martin Baxa (1975). Následující rozhovor, k němuž vás zve rozhlasová publicistka a dokumentaristka Hana Soukupová, nabízí celou řadu témat – od těch radostných, jako jsou umělecké zážitky a návštěvy kulturních institucí, až po problémy spojené s financováním kultury v době energetické krize. Ministerstvo sice hospodaří s nejvyšším rozpočtem v historii, ale kýženého 1% státního rozpočtu se stále nedaří dosáhnout.
ČR: V Česku od začátku konfliktu na Ukrajině vznikl nespočet spolků, komunit i pevných sociálních vazeb, které spojuje zásadní vlastnost. Jejich základním kamenem se totiž stala úzká spolupráce mezi nově příchozími z Ukrajiny a lidmi pracujícími v českých komunitních centrech spolu s řadou dalších Češek, Čechů a již usazených Ukrajinek, která se rozhodla pomáhat. Příběhy pěti takových společenství vypráví nová podcastová série, kterou provází novinářka Fatima Rahimi. Podcast je projektem Mezinárodní organizace pro migraci.
RAKOVNÍK: Text, jehož první část zde vyšla 28. 12. 2022, jsem v duchu začala psát už dávno. Loni měl totiž můj dědeček Karel Mejstřík, spisovatel, novinář, kulturní činovník a původně učitel, 120. výročí narození (28. 10. 1902 v Berouně). Berounsko, ale hlavně pak město Rakovník, kde žil od svých 25 let až do konce života, a nádherný kraj Křivoklátských lesů kolem Berounky, byly jeho stálou inspirací. Mezi obyvateli vesnic a vísek na stráních nad řekou, i v ulicích kdysi královského města Rakovníka, s velkým korzem na krásném Husově náměstí, byl děda dobře znám. Vždyť o nich o všech psal – nejen do novin. Mnohé spoluobčany zvěčnil i ve svých povídkách a novelách. Často se poznali, i když pod změněným jménem. Často pak asi následoval poprask na vsi nebo ve městě, protože Karel Mejstřík psal o zdejším životě bez příkras a šťavnatě. Možná někdy až hodně otevřeně, říkám si, když pročítám tenkou brožurku rakovnických příběhů z období protektorátu – Vzpomeňme a nezapomeňme, jednu z jeho posledních prací. Líčí v ní příběhy kolaborantů s Němci, zrádců národa, ale v kontrastu s nimi i činy těch na druhé straně, kteří se nepoddali a naopak pomáhali.