sobota
27. července 2024
svátek slaví Věroslav
Festivalové zahrady
© Foto: Ivan Krejza



Festivalové zahrady, doprovodná scéna Smetanovy Litomyšle, mají před sebou mimořádnou sezonu, bude opět hravá

LITOMYŠL: Festivalové zahrady, volně přístupná doprovodná scéna Národního hudebního festivalu Smetanova Litomyšl, zahájí svou osmou sezonu v Klášterních zahradách. Bude opět bohatá na koncerty orchestrů, sborů, kapel a hudbu všech žánrů, divadelní a taneční vystoupení, dílny, čtení, talkshow… Dramaturgie si s klasikou všemožně hraje, propojuje ji s ostatními žánry, ukazuje její různé podoby. To vše v relaxačním prostředí plném zeleně, kde si můžete udělat piknik v trávě a nechat na sebe působit pestré a různorodé umělecké dění. Více v rozhovoru s dramaturgyní festivalu Ivou Vrátilovou, která společně s kolegou Filipem Janouchem připravuje program druhým rokem.

od 08.06.2024 do 06.07.2024
Autor článku: 
Irena Koušková

Loni jste v rámci Festivalových zahrad uspořádali 42 koncertních vystoupení (z toho 20 studentských), 17 tvůrčích dílen, 6 talk show, 6 čtení, 5 tanečních vystoupení atd. Smetanova Litomyšl letos hlásí nejrozsáhlejší program od doby vzniku festivalu. Bude váš program také něčím mimořádný?

Určitě ano. Vystoupení, pokud dobře počítám, se najde něco kolem 70. Výjimečný je celý ročník, neboť se v něm po celou dobu prolíná Rok české hudby a ten se odrazí ve většině produkcích, které jsou koncipovány leckdy v netradičním hávu.

 

„Na Smetanovu Litomyšl nejen ve fraku. Festivalové zahrady vítají i batůžkáře. Festival, na který se nemusí v šatech ani obleku.“ To jsou některé titulky z tisku z minulých let. V PR se dříve akcentoval prvek volnosti, neupjatosti? Co komunikujete jako klíčové pro propagaci festivalu nyní? Jaké by měly podle vás Festivalové zahrady (FZ) být?

Aspekt volnosti zde i nadále zůstává a v něm je ta pointa. Klíčové je, aby se návštěvník stal součástí naprosto přirozeného prostředí, na čerstvém vzduchu, v pohodlí sobě vlastním a jestli u toho bude chtít zrovna ležet nebo sedět, je jenom jeho věc. A když ho omrzí pohled z jednoho úhlu, přesune se tam, kam bude chtít on sám. Nepotřebuje k tomu vstupenku, místo na sezení, nemusí hlídat čas, ten zde vlastně není ohraničený. Můžete k nám od dopoledních hodin a zůstat do večera, jak je vám libo. K úplné dokonalosti nechybí nic, nabízí se i možnost pobýt s piknikovým košem.

Děti mají možnost pobývat na uměleckém hřišti, které je nedílnou součástí FZ, patří neodmyslitelně k celodennímu vyžití nejmenší generace. Čekají zde na ně stanoviště pro tvořivé hudební aktivity, výtvarné dílny, loutkohraní i taneční krůčky a spousta her, např. Smetano, nezlob. Součástí spolupráce se ZUŠ je od loňského roku Liduškový busking, kde se protínají všechny obory ZUŠ, aby představily umění v celé své komplexnosti – od sólových zpěváků, kytaristů, houslistů, bubeníků, přes tanečníky, výtvarníky, recitátory ad.

 

Jaký je váš dramaturgický klíč k sestavení programu? Loni jste kladli důraz na zastoupení konzervatoří a tance jako múzického umění. Jak to bude letos?

Pro výběr „toho pravého“ nezáleží na tom, jestli jste jedinec nebo uskupení, žák, student, který si své místo na pódiu musí teprve vydřít, jestli jste ze ZUŠ, z konzervatoře nebo už  profesionální umělec se zvučným jménem, nezáleží ani na tom, jestli nějakou uměleckou školu máte nebo nemáte vystudovanou, stačí, že nás vaše umění oslovilo.  Rádi necháváme objevené talenty růst a úplně nejraději vytváříme příležitosti a možnosti, které pro ně třeba ještě nenastaly. Takže manuál určitě nevytvářím, nechávám se inspirovat životem, a když je člověk otevřený, vidí příležitosti všude, kde se ocitne a s kým se setká.

Konzervatoře tvoří i v letošním roce nedílnou součást programu, protože spolupráci s těmito institucemi považujeme za naprosto stěžejní. Stejně tak tanec zůstává prvkem, který k nám prostě patří, protože se do prostředí klášterních zahrad nesmírně hodí. Tedy kromě hudebních seskupení, orchestrů, souborů, kapel...


Prozradíte taháky letošního ročníku?  

Těšit se můžete na tyto orchestry: Komorní orchestr Pražské konzervatoře, Symfonický orchestr Konzervatoře Brno, Východočeský kontrabasový orchestr, Factorial! Orchestra s Ondřejem Kabrnou. Ze sólistů a kapel bych vyzdvihla Rozálii Havelkovou, Beatu Hlavenkovou, Terezii Kovalovou, Kalle, Ellaboration (Epoque Quartet & Dasha), Vilém Spilka Quartet, Floex Ensemble nebo třeba Razam. Tančit uvidíme studenty Konzervatoře Duncan a Tanečního centra Praha. Vystoupí u nás i herci z ateliéru fyzického divadla JAMU. Přijede ale i Pražský komorní balet.


Co oceňují účinkující na vašem festivalu a na co chodí nejvíce diváků?

Obě strany pozitivně hodnotí určitě neopakovatelnou atmosféru samotného prostředí, ve kterém se uskutečňují umělecké produkce. Nejvíce lákají zvučná jména, ale velkou oblibu si čím dál víc získávají mladí umělci, pro které je setkání ve Festivalových zahradách leckdy jedním z prvních větších vystoupení. Hojně navštěvovaná jsou bezpochyby taneční vystoupení, „Talky“ – rozhovory Marka Šulce se známými osobnostmi nejenom české hudby a Večerní klasika.

 

Osobně mě v programu zaujaly tzv. přesahovky. O co konkrétně jde?

Za příklad bych uvedla propojení tanečníků, hudebníků a tématu festivalu. Účinkovat budou studenti Duncanu s posluchači konzervatoře v Antverpách. Choreografie se ujala studentka těchto škol Emily Jane Steel a tančit budou na Smetanovo klavírní trio. Doprovodí je HartigTrio tvořené studenty Hudebního gymnázia hl. města Prahy. Jejich propojením vznikla přesahovka pod názvem humanECHOs. Neskutečně se na jejich společné vystoupení těšíme. Tu největší přesahovku ovšem chystáme na úplný závěr FZ, na poslední koncert, na němž vystoupí Vladimir 518 & 7krát3 & Komorní filharmonie Pardubice.

 

Jak vypadá všední den na Festivalových zahradách a jak o víkendech?

Všední den se hudební produkce odehrává vždy pouze v podvečer od 18 hod. Víkendy začínáme v 10 hod. na Uměleckém hřišti s workshopy ze ZUŠ i Liduškovým buskingem po celé zahradě. Hlavní interpreti hrají od 14 hod. a produkce na sebe navazují až do večerní klasiky, která den zakončuje na brodidle (vodní hladině) před 22 hod. Ve víkendových dnech se zde střídá hudba, tanec, poezie ad.

 

Můžete představit tým Festivalových zahrad? Spolupracujete s dobrovolníky? Co bylo letos zatím organizačně nejsložitější?

Tým FZ je velmi široký. Od nás dramaturgů přebírají největší zodpovědnost lidé v produkci. Aby mohl program proběhnout, je zapotřebí mnoha zvukařů, techniků, osvětlovačů, uvaděčů a jiných důležitých lidí, za něž jsme moc vděčni. Jako dobrovolníci jsou vybíráni vlastně brigádníci, kteří dokážou zařídit, že si pobyt v zahradách užijete, aniž by vás cokoliv rušilo. Ale naprosto nejdůležitější složka, bez níž by FZ nemohly být, jsou sponzoři a partneři, se kterými probíhá spolupráce, například Den s ČT, s ČRo ad.

 

Doprovodných festivalů Smetanovy Litomyšle (SL) existuje více: Smetanova výtvarná Litomyšl, Festivalové zahrady a Smetanova poetická Litomyšl. Jaká jsou specifika Festivalových zahrad v tomto kontextu?

Jsme pomyslnou cestou. Tou první je cesta divácká, kdy dáváme našim návštěvníkům možnost poslechnout si co nejkvalitnější hudbu mnoha žánrů, tedy i klasiku. Dokážeme takříkajíc dát ochutnat ode všeho. Těší nás, když si následně koupí vstupenku na SL a dají tak klasice šanci a třeba jí i propadnou.

Ta druhá cesta je umělecká, podporujeme nejtalentovanější studenty konzervatoří, akademií nebo třeba zušek. Snažíme se je motivovat k tomu, aby ještě cílevědoměji a houževnatěji šli za svým snem být profesionálním umělcem.

 

Jako dramaturgyně jste s kolegou Filipem Janouchem u Festivalových zahrad druhým rokem. Jak se odrazily zkušenosti z loňského ročníku v přípravách toho letošního? Bude něco jinak?

Minulý rok byl pro nás prvotinou, to ano, ale oba se profesně pohybujeme v prostředí, kde s umělci spolupracujeme, já jako ředitelka ZUŠ ve Vysokém Mýtě, kolega jako pedagog literárně dramatického oboru. Když jsme tedy přijali nabídku vytvářet dramaturgii FZ, byla to pro nás velká výzva a příležitost. Oba jsme se zahradami byli již v předchozích letech nějakým způsobem propojení, tak jsme tušili, jakým způsobem se zde pracuje. Samozřejmě se necháváme ovlivnit zkušenostmi předešlých ročníků. Snažili jsme se navázat a pomalu začít otevírat nové možnosti. Ty implementujeme do našeho programu. Máme vize, jak by mohly vypadat takové dokonalé Festivalové zahrady. Za těmi si postupně jdeme a tvoříme tak něco neobyčejně krásného. 

 

Festival je open-air. Co když nevyjde počasí? A jak zabavíte děti?

Většina pořadů má svoji „mokrou variantu“ ve vnitřních prostorách v blízkosti areálu. Pro případné přesuny a aktuální informace je dobré sledovat sociální sítě.

 

Stačíte si festival užít i jako divák? Co si určitě nenecháte sama za sebe ujít?

Běžný návštěvník si festival užije stoprocentně jinak než já. Snažím se stihnout maximum programu, který je avizován. Jako divák a posluchač jdu za uměleckým zážitkem, jako dramaturg sleduji nespočet věcí, které běžným pohledem neuvidíte, což je dobře, protože by se vytratilo kouzlo okamžiku. Snažím se nenechat si ujít vůbec nic, dramaturgie je zpracovaná tak, aby se vám nechtělo ze zahrady vůbec odejít, tak snad se nám to podaří.

 

https://festivalovezahrady.cz/

https://www.facebook.com/festivalovezahrady

@festivalovezahrady

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČESKÝ TĚŠÍN: Vyšla nová publikaci našeho kolegy historika Mgr. Martina Krůla, Ph.D., s názvem PORTA SILESIAE. JABLUNKOVSKÉ ŠANCE – RANĚ NOVOVĚKÝ FORTIFIKAČNÍ SYSTÉM NA POMEZÍ SLEZSKA, UHER A POLSKA.

Moravskoslezský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Památky, Vzdělávání
Co se děje
23.07.2024

ČR: V zásadních chvílích pro Československo a Česko jsme se vždy shromažďovali na Václavském náměstí pod monumentální sochou sv. Václava, obklopeného patrony české země. Svátek 1. máje symbolizuje zase pro Pražany socha Karla Hynka Máchy na Petříně. Obě sochy jsou dílem Josefa Václava Myslbeka (1848–1922), a ještě mnoho dalších – například mohutná sousoší na Vyšehradě inspirovaná postavami z naší nejstarší historie. Co víme o jejich autorovi? Nejvíce si cenil druhého místa na pařížském Salonu za dílo Krucifix, které se nedávno stalo středem pozornosti nejen na pražské AVU, kde už přes 100 let visí jeho další odlitek, a kterou Myslbek spoluzakládal.

Milada Myslbeková, pravnučka zakladatele moderního českého sochařství, se už loni rozhodla připomenout svého slavného předka velkou výstavou. Proběhla v Praze v Obecním domě a byl to docela husarský kousek, protože jinak se podobnou činností nikdy nezabývala. Ale podařilo se a energické dámě se splnil sen, o kterém si teď vyprávíme, a který by měl mít i pokračování. Vždyť Josef Václav Myslbek je zakladatelem českého moderního sochařství a jako takový by měl mít pevné místo v naší národní paměti. Je to ale tak?

 

 

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Ostatní, Památky
Články a komentáře
24.07.2024

PRAHA: Galerie kritiků musí po prázdninách skončit v prostorách pražského paláce Adria, kde sídlí přes 20 let. Nynější provozovatel galerie, Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, prohrál soutěž, kterou vypsal správce budovy Trade Centre Praha (TCP) po problémech s placením nájemného. ČTK to sdělil zástupce správce Ondřej Šrámek. Předsedkyně sdružení Vlasta Čiháková Noshiro uvedla, že se obrátila na radu hlavního města a primátora, aby zhodnotili regulérnost soutěže. Soutěž vyhrála s nabídkou společnost Art of All, která provozuje on-line galerii Original Gallery. Jednatel Art of All Marcel Sítník uvedl, že v paláci Adria bude její kamenná pobočka. Budova patří magistrátu, pro který ji spravuje TCP.

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Senioři
Co se děje
22.07.2024

ČR-ZAHRANIČÍ: Platforma Terén se vydává na téměř měsíční (22. 7. – 19. 8. 2024) zahraniční touring s loutkovou inscenací Návštěva. Kromě hlavního města Soulu ji uvede i v dalších menších městech jako Gwangju nebo Jeonju. Autoři Návštěvy, Robert Smolík a Veronika Vlková, představí tamějšímu publiku a odborné veřejnosti české loutkové divadlo i výtvarné umění. Hostování bude doplněno o doprovodné programy v podobě workshopů, přednášek a diskusí. Program probíhá v rámci projektu PerformCzech, který s podporou Národního plánu obnovy organizuje Institut umění – Divadelní ústav.

zahraničí
Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
19.07.2024