Dudy aneb To nejzajímavější ze sbírky strakonického muzea
<p>STRAKONICE: U příležitosti 120. výročí založení strakonického muzea a konání XXI. Mezinárodního dudáckého festivalu otvírá muzeum další letošní výstavu – tentokrát výhradně ze svých fondů. A co jiného by mělo v době MDF představit než dudy a předměty vztahující se k této problematice. V souvislosti s muzeem se dudy objevují již koncem 19. století, kdy jsou jmenovány v seznamu předmětů zaslaných do Prahy na Národopisnou výstavu českoslovanskou (1895), kde mj. vystupovali i dudáci z našeho regionu.</p> <p>Důležitým základem muzejní dudácké sbírky se stala obsáhlá dudácká pozůstalost po Jaroslavu Formánkovi, kterou v roce 1939 věnovala do muzea jeho choť Milada Formánková. Postupně předmětů s dudáckou tematikou přibývalo a dudáctví se zařadilo k nosným tématům muzea. To souviselo také s tradicemi našeho regionu, kde lidová hudba a dudy měly silné kořeny. Ve 20. století ve Strakonicích působilo několik významných osobností, které dudáctví propagovaly a zasloužily se o jeho renesanci.<br />
Až do roku 1962 prezentovalo muzeum dudy pouze jednotlivě. V tomto roce došlo k rozšíření muzejní expozice o dudácké oddělení. V 70. letech 20. století se v muzeu objevuje první samostatná expozice strakonických dudáckých tradic a vývoje dudáctví, v roce 1983 došlo k nové instalaci. Scénář tehdy vytvořil Josef Režný, který ji zaměřil na vývoj dud nejen u nás, ale i ve světě. V souvislosti s nutností navrátit některé zapůjčené předměty českým muzeím pak byla v roce 2002 vytvořena expozice nová, která se věnuje hlavně české dudácké tradici. Do budoucnosti počítá strakonické muzeum s dalšími úpravami a rozšířením dudácké expozice. Kromě toho se dudy vystavují během různých krátkodobých výstav, téma dudáctví se objevilo i v publikační činnosti muzea a některých dalších muzejních akcích. Při vernisážích ožívá expozice dudáckou muzikou.<br />
Samozřejmě důležitá je samotná sbírkotvorná činnost. Dnes má strakonické muzeum největší muzejní sbírku dud a předmětů vztahujících se k dudáctví v celé České republice a cíleně se ji snaží dále rozšiřovat. Sbírka obsahuje na 40 kompletních dud, více než 100 různých samostatných součástek tohoto nástroje, několik desítek dalších hudebních nástrojů mnohdy souvisejících s vývojem dud, přes 1800 různých předmětů vztahujících se k tematice dudáctví (plakátů, pozvánek, keramických či textilních artefaktů, písemností, fotografií, pohlednic, obrazů, plastik, časopisů, knih, audio a video nosičů, výsledků z terénních sběrů ad.) a více než 2500 vyobrazení v samostatné ikonografické doprovodné dokumentaci.</p> <p>Výstava dud představí hlavně předměty dlouhodobě uložené v muzejním depozitáři – takže některé z nich budou moci návštěvníci vidět po delší době.</p> <p>Vernisáž výstavy se uskuteční v kapitulní síni dne 19. srpna od 17 hodin. Výstava bude pro veřejnost otevřena až do 14. září 2014.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818