Dobrých zpráv není nikdy dost
<p>ČR: Na webových stránkách Místní kultury dobré zprávy převažují, nicméně ty špatné se také vyskytují. Zpravidla se týkají zanedbaných, polorozpadlých či zdevastovaných památek. Nejhorší na nich je lítost a beznaděj, které u člověka vyvolají, když si uvědomí, o jak cenné a nenahraditelné dědictví jde, jak poměrně málo stačilo ještě nedávno, a když na obzoru není nikdo, komu by to vadilo natolik, že by něco podnikl.</p> <p>Ovšem tím „nikdo“ nemám na mysli jedince ale instituce. I když není dobré podceňovat schopnosti a možnosti řadových občanů, z nichž mnozí už dokázali nemožné, přeci jen se nejedná o systemtický přístup.V takových případech jde o výjimečné, statečné a velmi zapálené osoby, které nelitují čas a mnohdy ani vlastní peníze na záchranu té které kulturní památky.<br />
Jenže často dávno před tím, než se do boje s časem a lhostejností tito jedinci pustili, selhaly státní i veřejná správa, kontrolní orgány a vlastník.<br />
Paradoxní je, že pokud je majitelelm fyzická osoba, dost často potíže nenastanou. Je-li jím ovšem právnická osoba, tedy firma, jsou památky ve větším ohrožení. Zejména pak, když se v přístupu k památce objeví kalkul, bez vztahu k ní samotné. Pak má ale nastoupit stát a naše společné kulturní dědictví chránit.<br />
Zdá se, že tomu tak nyní je v kauze Lázní Kyselka, které se podobně jako mnoho jiných kulturních památek ocitly laxností vlastníků na hraně přežití. Jako balzám působí zpráva, že Ministerstvo kultury ČR chce k záchraně tohoto lázeňského komplexu pomoci, a že se u jednoho stolu sešli všichni zainteresovaní a kompetentní. Dne 6. května 2011 proběhne další jednání k zahájení přípravy prvního záchranného kroku, kterým je statické zajištění areálu kulturní památky.<br />
Jestliže k tomuto posunu pomohl mediální tlak a petice za záchranu lázní, kterou podepsaly stovky tisíc nespokojenců na webových stránkách www.zachrante-lazne-kyselka.cz, znamená to mimo jiné, že občanská společnost se učí a dělá pokroky.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818