Dívčí koleda
<p>KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Dívčí koleda se ve zdejšm regionu držela a tradičně drží vždy 14 dní před Nedělí velikonoční. Pro náhodné návštěvníky je překvapení, když vidí chodit po koledě vyšňořené malé holčičky i větší děvčata s pomlázkami a ženy pak třeba s vařečkami, to vše samozřejmě ozdobené pentlemi.</p> <p>Při holčenčí koledě, jak se na Rychnovsku říká, je to stejné jako při té klučenčí na Pondělí velikonoční – kolednice dostávají vajíčka či nějaké sladkosti. Na fotografiích děvčata u sousoší pěti kluků z knihy Bylo nás pět rychnovského rodáka Karla Poláčka (ke 120. výročí jeho narození proběhla o den dřív v nedalekém letovisku Studánka Pocta Karlu Poláčkovi). A tak děvčata symbolicky vyšlohala i jeho, tedy Péťu Bajzu z Poláčkovy knihy.</p> <p>Tradice velikonočního a předvelikonočního koledování je v zde mimořádně silná, na koledu se dřív chodívalo v Podorlicku i o Zeleném čtvrtku nebo děvčata v úterý po Velikonocích. Jak uvedl nedávno zesnulý etnograf Rudolf Zrůbek, např. v Ohnišově přicházely děti do síně a zpívaly „Pochválen Pán Ježíš Kristus – my jsme k Vám přišly na Zelenej čtvrtek“ a hospodyně obdarovala koledníky sušeným ovocem, jablkem či chlebem. V německy mluvících vesnicích v Orlických horách se koledě říkalo v horském nářečí kloppagín z německých slov klappen a gehen (klapata chodit) – němečtí hoši totiž chodili s řehtačkami a klapačkami.<br />
V některých vesnicích pod Orlickými horami chodili chlapci na koledu v Pondělí velikonoční s pomlázkou a děvčata – také s pomlázkou – v úterý po Velikonocích.<br />
Pokud jde o samotný Rychnov nad Kněžnou, ten míval – kromě dívčí koledy – až do konce 1. republiky i specialitu – valbiska nebo taky balviska. Bývala to zábava soukenické mládeže o Hodu božím velikonočním a Pondělí velikonočním, a takových valbisek bývalo ve městě až pět. Jeho majitel je nechal zhotovit ze dvou deseti až čtrnáctimetrových „hrází“ (klád), podbít prkénky a vnitřek vyplnit cihlářskou hlínou. To se pak uhladilo a vysypalo popelem ze dřeva. Vznikl tak jakýsi žlab, na jedné straně o výšce 1,3 metru, dole zakončený jílovištěm, a nahoře musel být můstek neboli štábec. Vajíčka se koulela, a komu dál, ten vyhrával. Hrávalo se do noci. Tento zvyk – na rozdíl od dívčí koledy – se však už nezachoval.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
BOHUMÍN: Třicátá léta minulého století v Bohumíně, polský zábor, druhá světová válka a Bohumín součástí velkogermánského Reichu, osvobození. Témata, která v Bohumíně nabídl historik Ondřej Kolář. Besedou (16. dubna) spolek Maryška přispěl k programu připomínky 79. výročí konce 2. světové války v Evropě.
HRADEC KRÁLOVÉ: Druhý ročník festivalu kreativity a kreativního učení proběhne v Hradci Králové od 9. do 11. května. Festival KreatFest nabídne bohatý třídenní program složený z workshopů, diskusí, sdílení a tvoření rozprostřený po tvůrčích i vzdělávacích institucích v Hradci Králové. Návštěvníci tak zavítají do knihovny, Centra kreativního muzejnictví, Centra uměleckých aktivit, ale taky Bajkazylu.
ČR: Asociace profesionálních divadel (APD) oslavila jubileum zintenzivněním své dosavadní činnosti, zejména v souvislosti s realizací grantového projektu “Etablování stávající struktury Asociace profesionálních divadel ČR v kontextu proměny sektoru živého umění v důsledku pandemie koronaviru”, podpořeného z programu Fondů EHP 2014-2021.
PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818