středa
1. února 2023
svátek slaví Hynek
Kralova vila v Prachaticích
© Foto: Veronika Polnická



Co mají společného města Plzeň a Prachatice?

PRACHATICE/PLZEŇ: Odpověď zní: architektonický skvost, ovlivněný odkazem originality geniálního ducha architekta Adolfa Loose. Po publikování článku o spolku Živá vila a o jeho velkém nasazení v boji za zachování jedné z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb v Jižních Čechách - rodinného domu Johanna Nepomuka Krale v Prachaticích, díla významného architekta židovského původu Fritze Reichla přišla velká vlna ohlasů od čtenářů, kteří se o zajímali nejen o činnost spolku, ale také o vývoj celé kauzy, zejména podání návrhu na Ministerstvo kultury ČR na vyhlášení této stavby za nemovitou kulturní památku.

Autor článku: 
Veronika Polnická

ŽIVÁ VILA A PRACHATICE – pár informací pro oživení paměti : Stavba byla realizována v letech 1931 – 32 a je jedinečnou ukázkou vlivu umírněné funkcionalistické moderny a architekta Adolfa Loose. Funkcionalistická vila nacházející se v Nádražní ulici stojí v cestě vybudování plánované dopravní přeložky silnice II/141 v úseku Prachatice-Těšovice. A tak se město, jakožto vlastník vily rozhodlo pro její zbourání. Projekt by však nemusel splňovat současné právně zakotvené normy a požadavky, které plynou ze zákona - vzhledem k jeho zastaralosti (zárodek plánu přeložky pochází z roku 1976). V současnosti do děje vstupuje iniciativa Živá vila, která svou činností dělá vše pro to, aby ke zbourání vily nedošlo; počínaje podáním návrhu na Ministerstvo kultury ČR, přes činnost iniciativy až po provozní záležitosti objektu. Návrh je jednoznačně podpořen krajským pracovištěm Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Snahu iniciativy Živá vila, z.s. (jejích členek Barbory Staňkové, Pavly Zelenkové a Kateřiny Wagnerové) podporují nejen jejich přátelé, ale především za nimi stojí také spousta důležitých osobností z oboru architektury, kulturní historie a majoritní část obyvatel města Prachatice. Ti všichni si plně uvědomují význam vily nejenom v kulturně-historickém kontextu, ale též z hlediska architektonické koncepce reflektující invenčním přístupem podněty puristicko-funkcionalistické avantgardy, jež svou prostorovou dispozicí a vybavením interiéru prezentuje určitý životní styl. Pouze zastupitelé v radě města jsou jedinými, kdo si vážnost situace ještě plně neuvědomují a zarputile odmítají návrh na kompromis.

 

VILA V DOMĚ – ADOLF LOOS A PLZEŇ

Podobná situace nedávno nastala také v Plzni, hlavním městě kultury 2015, kde Adolf Loos a jeho žáci provedli několik realizací rodinných domů pro investory z řad židovských lékařů, právníků a obchodníků. Největší pozornost je věnována domu manželů Semlerových (návrh domu pochází z roku 1931), kde Adolf Loos mohl zasáhnout i do stávající dispozice domu. Na vile manželů Semlerových tak nakonec byl v přízemí uplatněn princip tzv. Raumplanu a v interiéru došlo k aplikaci konceptu, který vychází z odnože tradičních anglických domů a ke kombinaci detailů další funkcionalistické vily v Brně – vily Fritéze a Grety Tugendhatových. Jenom pro upřesnění bych na tomto místě podotkla, že s naprosto stejnými principy se setkáme také v rodinném domě Johanna Nepomuka Krale v Prachaticích. Této devízy domu manželů Semlerových si je plně uvědom Plzeňský kraj – zřizovatel Západočeské galerie v Plzni. Poté co se v roce 2012 stal jeho vlastníkem, započal ro na to s kompletní rehabilitací interiéru, který po Loosově smrti dokončil jeden z jeho nejtalentovanějších žáků Heinrich Kulka. V prostorách domu tak v dohledné době vzniknou badatelna, expoziční prostory - mobiliář čítající na 200 výkresů od architekta Kulky a samozřejmě také bude vyhrazeno místo, jenž by plnilo funkci oddychu a setkání s přáteli po návštěvě jedné z komentovaných prohlídek či výstav - kavárna.
Plzeňský kraj plánuje všechny tyto vize uvést v realitu nejpozději do roku 2020. Tak to je naprosto ideální stav, kdy se město stará o jednu ze svých nejdůležitějších památek a stejně tak by tomu mohlo být v případě Prachatic, kde se Kralova vila v současné době díky svépomoci a neutuchajícímu entuzianizmu jejích zastánců nachází v provozuschopném stavu. Pořádají se zde vernisáže, koncerty, komentované prohlídky, setkání pamětníků a odborné přednášky. Pokud by se nakonec vyplnilo přání ve které doufají nejen členové iniciativy Živá vila a rodinný dům Johanna Nepomuka Krale, a bude prohlášen kulturní památkou, pak by všechny zainteresované naplnil velký pocit štěstí a satisfakce. A budoucí generace by tak mohly převzít zodpovědnost za tuto památku, jejíž hodnotu snad čísly ani nelze vyjádřit. Konečný soud nad osudem vily zůstane ovšem záležitostí Ministerstva kultury, neboť právě to se návrhem na prohlášení tohoto jedinečného objektu by se mělo zabývat již zkraje roku 2016.
V této souvislosti nemohu nevzpomenout optimistické prognózy většiny čtenářů a jménem iniciativy ŽIVÁ VILA V PRACHATICÍCH si dovoluji vyřídit velké díky za podporu a projevený zájem.

Článek bych zakončila vše vypovídající,  téměř zázračnou formulí, jejíž poslání je ukryto ve vzkazu, který členové spolku Kralova vila posílají všem kdo chtějí naslouchat prostřednicím natočeného videa s pozvánkou na speciální předvánoční koncert skupiny PLEASE THE TREES, který se konal 19. 12. 2015. V pozvánce zazněla z úst Báry Staňkové tato kouzelná věta: „.Nechceme bojovat proti městu, chceme být jeho součástí, přijďte a svou účastí dokažte, že to má smysl“….

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Přinášíme nový redakční žánr – PODCAST MÍSTNÍ KULTURY – dialogy s lidmi, kteří mají, co říci. Naším historicky prvním hostem je současný ministr kultury ČR Martin Baxa (1975). Následující rozhovor, k němuž vás zve rozhlasová publicistka a dokumentaristka Hana Soukupová, nabízí celou řadu témat – od těch radostných, jako jsou umělecké zážitky a návštěvy kulturních institucí, až po problémy spojené s financováním kultury v době energetické krize. Ministerstvo sice hospodaří s nejvyšším rozpočtem v historii, ale kýženého 1% státního rozpočtu se stále nedaří dosáhnout.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Články a komentáře
01.02.2023

ZLÍNSKÝ KRAJ: Do celostátní soutěže o titul Historické město roku 2022 je za Zlínský kraj nominováno město Valašské Meziříčí. Do Zlínského kraje tento titul putoval již dvakrát, poprvé v roce 1998 zvítězilo město Kroměříž, podruhé v roce 2012 titul získalo město Uherské Hradiště. Ve Zlínském kraji se letošního ročníku zúčastnila dvě města – Uherské Hradiště a Valašské Meziříčí. Celostátní vítěz soutěže a držitel titulu Historické město roku 2022 bude vyhlášen Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska v dubnu 2023.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Památky, Soutěže a festivaly
Co se děje
31.01.2023

ČR: V Česku od začátku konfliktu na Ukrajině vznikl nespočet spolků, komunit i pevných sociálních vazeb, které spojuje zásadní vlastnost. Jejich základním kamenem se totiž stala úzká spolupráce mezi nově příchozími z Ukrajiny a lidmi pracujícími v českých komunitních centrech spolu s řadou dalších Češek, Čechů a již usazených Ukrajinek, která se rozhodla pomáhat. Příběhy pěti takových společenství vypráví nová podcastová série, kterou provází novinářka Fatima Rahimi. Podcast je projektem Mezinárodní organizace pro migraci.

Celá ČR, Hl. m. Praha, Karlovarský kraj, Liberecký kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Zlínský kraj
Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Menšiny a cizinci
Co se děje
26.01.2023

ČR: Titulní strana časopisu nabízí pohled na zasněžený kuželovský mlýn, na zadní straně začíná cyklus představující památné stromy Slovácka – na úvod letitá Bzenecká lípa.

Celá ČR, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Lidová kultura, Senioři, Památky, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Co se děje
30.01.2023