Archeopark Pavlov získal prestižní titul Stavba roku 2016
PRAHA/PAVLOV: Archeopark Pavlov získal titul Stavba roku 2016. Titul převzal ředitel Regionálního muzea v Mikulově, Mgr. Petr Kubín, během slavnostního večera, který se uskutečnil v polovině října v Betlémské kapli v Praze. Titul udělila odborná porota Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. Jedná se o nejprestižnější ocenění od profesionálů v oboru.
„Úspěch v tak prestižní soutěži jako je Stavba roku je pro nás obrovským zadostiučiněním. Aby mohlo muzeum v této podobě vzniknout, muselo udělat mnoho lidí obrovský kus práce. A těší mě, že výsledek této spolupráce oceňují nejen tuzemští a zahraniční odborníci, ale zejména ti, pro koho je projekt určen - návštěvníci. Jejich zájem předčil naše očekávání – jen za letošní zkrácenou sezónu jich do expozice zavítalo přes 30 tisíc,“ zhodnotil ředitel Regionálního muzea v Mikulově Petr Kubín.
Netradiční muzeum vystavené čtyři metry pod zemí v místě, které vydalo jedny z nejcennějších paleolitických nálezů na světě, bylo otevřeno letos na konci května. Archeopark Pavlov vznikl ve spolupráci Archeologického ústavu AV ČR Brno, Regionálního muzea v Mikulově a architekty Radko Květem a Pavlem Pijáčkem.
„Výsledkem je expozice, která návštěvníka vtáhne do života prvních moderních Evropanů působivými architektonickými i multimediálními prvky. Velmi si vážím toho, jak se dokázali mezi sebou domluvit všichni zainteresovaní experti. Potvrdilo se tak, že na tomto projektu pracovaly světové špičky – archeologové, architekti i stavbaři respektující vzácnou lokalitu,“ doplnil ředitel Kubín.
Expozice je pět metrů pod zemí
Architektonické řešení bylo určeno několika hledisky. Budova je součástí území národní kulturní památky a výstavba objektu kromě expozice in situ byla povolena pouze na ploše, která už byla archeologicky prozkoumaná. Autoři vycházeli z předpokladu, že se archeologické nálezy vyskytují až pět metrů pod terénem.
Do exteriéru vystupují prosvětlovací věže, nálevkovitě tvarovaný vstup a výhledy na hrad Děvičky a Mušovské jezero.
„Pokud se jedná o materiály, rozhodli jsme se pro monolitický reliéfní beton, dubové dřevo a sklo. Vstupní prostor vymezují gabionové zdi.“ říká architekt Radko Květ.
Stěhování stavby kvůli skládce mamutů
Výzvou nejen pro architekty bylo také odhalení mamutí „skládky“ kostí, na kterou narazili stavbaři při zahájení stavby v roce 2014. Kvůli tomuto nálezu musel Radko Květ a Pavel Pijáček návrh přepracovat a staveniště přeorientovat. Výsledkem je zakomponování třicet tisíc let staré „skládky“ do prostor expozice. Návštěvníci tak budou mít možnost sledovat archeology při práci a odhalovat s nimi další poklady.
Projekt za téměř sto milionů korun byl financován z rozpočtu Regionálního operačního programu Jihovýchod a Jihomoravského kraje.
Architektonický unikát usiluje o titul Stavba roku hned v několika kategoriích. Hlavní cenu uděluje třicetičlenná odborná porota. Svého favorita si ale mohla vybrat i laická veřejnost ve veřejném hlasování na webové stránce www.stavbaroku.cz.
24. ročník soutěže Stavba roku 2016 je celorepublikovou veřejnou neanonymní soutěží staveb. Soutěž organizuje Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství jako nadační program řízený radou programu za účasti spoluvypisovatelů soutěže, kterými jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, ČKAIT, Svaz podnikatelů ve stavebnictví.
ZDROJ zprávy a přiložené fotografie
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818