Zlínský rodák Patrik Hábl vystavuje v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně
ZLÍN: Jak vnímáme barvy? Co se při tom odehrává v naší hlavě? Nejen před tyto otázky staví malíř Patrik Hábl (*1975, Zlín) návštěvníky výstavy v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. V instalaci nazvané podle stejnojmenného velkoformátového plátna Synchronizace barvy představí svá současná díla vytvářená pomocí technik stékání a vytrhávání. Výstavu zahájí vernisáž v úterý 30. června 2020 v 17 h a k vidění bude v 1. podlaží budovy 14 do 13. září 2020.
Svůj název získala výstava podle velkoformátového plátna Synchronizace barvy (2016). Samotné dílo vzniklo jako výsledek vizuálně zvukové performance autora a studentů pražského Gymnázia Na Zlatance. Rozměrné plátno, které viselo přes několik pater budovy, postupně v synchronizaci se zvukem pokrývaly stuhy barvy, vzniklé litím jednotlivým pigmentů a působením gravitace. Co budeme cítit při přechodu z teplých do studených paprsků barvy? Kam nás zavede tato podivuhodná horizontální krajina?
V obrazech vzniklých pomocí techniky vytrhávání se můžeme do krajiny barev ponořit hlouběji. Plátna nás navádí svou příznačnou osovou symetrií. Ocitáme se uprostřed přírody – Odraz krajiny (2014-2015). Zjevují se nám postavy či tváře odkudsi z neurčeného času – Bílá tvář I (2015-2016). Toho proměnlivého času, který je potřeba proto, aby se barvy navzájem spojily a mohly být od sebe později odtrženy.
„Lidské oko dokáže vidět miliony barev. V závislosti na jejich energii (frekvenci) a indexu lomu je vnímáme v různých vlnových délkách. Sami si třídíme vjemy, konkretizujeme si je a přiřazujeme jim nejrůznější významy i emoce. Z některé palety barev cítíme chlad, smutek, z jiné teplo a radost. A stejně jako můžeme vidět zvuky, můžeme slyšet barvy.“ přibližuje kurátor výstavy Ivan Bergmann.
Patrik Hábl patří mezi výrazné osobnosti české současné výtvarné scény. Je držitelem Waldesovy ceny a Europol Art Award. Pedagogicky Hábl působí na UMPRUM v Praze. Je členem sdružení Umělecká beseda a Hollar. Háblův typický rukopis neštětcové malby vykrystalizoval z propojení malířských a grafických přístupů. Odráží se v něm jeho studia v ateliéru Pavla Nešlehy na UMPRUM a Vladimíra Kokolii na AVU, ale i obliba klasické čínské a japonské malby. Často také aktivně vstupuje do volného prostoru a architektury.
Výstava je v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně ke zhlédnutí do 13. září 2020. V létě proběhnou také dvě komentované prohlídky s kurátorem výstavy Ivanem Bergmanem a to v úterý 14. 7. a 25. 8. vždy v 17 hodin
Více informací na www.galeriezlin.cz, popř. www.14-15.cz
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818