PLZEŇ: V rámci doprovodného programu k výstavě Sobě ke cti, umění ke slávě, Sbírky a sběratelé 1600 – 1960 připravila Západočeská galerie přednášku pro veřejnost Cesta do hlubin sběratelovy duše.
Přednášet bude přední český historik umění prof. Lubomír Slavíček (Seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity).
Přednáška objasňuje motivaci vztahu k umění a strategie uplatňované při jeho shromažďování u dvou mimořádně citlivých a poučených sběratelů meziválečného období: ostravského advokáta Vladimíra Kouřila (1902–1990) a brněnského lékaře-pediatra Otakara Teyschla (1891–1968), kteří svůj přednostní zájem upírali k soudobému, živému umění.
Oběma se téměř bezezbytku podařilo naplnit požadavek vyjádřený v citátu proslulého historika a teoretika umění Alberta Kutala, když v jedné z četných úvah, zamýšlejících se ve třicátých letech minulého století nad povahou a přínosem soukromého sběratelství, vyslovil následující, ve své době obecně akceptovaný názor:
„Obrazová sbírka může vzniknouti z různých důvodů. Ze snahy výhodně uložiti nejistý kapitál, z čisté vášně sběratelské, která ve svém základu není vázána na předmět, nebo prostě proto, že patří k dobrému tónu mít ve svém majetku několik slavných jmen. Chybí-li však vnitřní zaujetí pro estetickou hodnotu uměleckého díla, schází ono intimní pouto mezi sběratelem a jeho sbírkou, které ji teprve dává vyhraněný, osobitý charakter. Dosáhne-li však sběratel schopnosti vnitřní rezonance na hodnoty, jež umění vyzařuje, dovede-li pochopiti estetickou kvalitu jako kvalitu absolutní, nevázanou na cenění materiální, a oddati se estetické kontemplaci zcela bezúčelně, vyrůstá z běžné konvence k důležité úloze na poli výtvarné kultury. Neboť sbírky, zrodivší se na takovém podkladě, jsou nejen výrazem současného vkusu, nýbrž i živnou půdou výtvarného života, zvláště tehdy, směřují-li k umění soudobému.“
ČR: Digitalizace je jednou z oblastí, na kterou je možno využít dotaci ministerstva kultury z Národního plánu obnovy. Nedávno bylo rozhodnuto o výsledcích dvou výzev – digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek II. a výzvy na podporu rozvoje digitalizace, dokumentační a informační činnosti v oblasti vizuálního umění a architektury pro menší projekty nezřizovaných neziskových organizací.
HRADEC KRÁLOVÉ: O víkendu 22. - 24. března patřilo Divadlo Drak souborům mladého, poetického a experimentujícího divadla. Postupová přehlídka AUDIMAFOR i v letošním ročníku vydala to nejzajímavější, co se urodilo mezi divadelními soubory napříč Královéhradeckým krajem, ale i kousek za jeho hranicemi. Kvalitu zúčastněných inscenací potvrdila odborná porota – doporučení k postupu si odneslo hned několik souborů ve třech kategoriích, rozdávaly se ale i další ocenění.
VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i „Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
ZLÍN: V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně opět od března 2024 probíhají vzdělávací kurzy pro pracovníky kulturního a kreativního sektoru Zlínského kraje v oblasti manažerských, komunikačních a digitálních dovedností. Knihovna tak navázala na úspěšný projekt z minulého roku, kdy se v celkem 18 vzdělávacích kurzech proškolilo téměř 400 účastníků.