Záchrana jednoho z nejstarších kostelů na Karlovarsku v roce 2018
PŘÍLEZY: Obyvatelé osady Přílezy se po letech smutného pohledu na zdevastovaný a opuštěný kostel zasvěcený sv. Bartoloměji rozhodli tuto ojedinělou a historicky velmi cennou památku zachránit. V březnu letošního roku tak vznikla občanská iniciativa, která ve spolupráci s vlastníkem objektu, kterým je Římskokatolická církev, začala o kostel a jeho okolí aktivně pečovat. Památka se v roce 2018 dočká obnovy hřbitovní zdi, která je stejně jako kostel kulturní památkou, a chystá se rovněž velký benefiční koncert.
Díky aktivistům a dosavadním příspěvkům veřejnosti, se památka v roce 2018 dočká obnovy hřbitovní zdi, která je stejně jako kostel kulturní památkou a pokračovat se bude také revitalizací starého německého hřbitova nebo zchátralé márnice.
Myšlenka na záchranu kostela vznikla v hlavě přílezského rodáka Václava Lupínka, který objekt několik let monitoroval v rámci tvorby internetové topografie přírody a památek Karlovarska s názvem Přírodakarlovarska.cz. „Kromě pravidelných brigád a setkávání, aktivisté vyhlásili veřejnou sbírku, jejíž součástí je nejenom transparentní účet, ale také další aktivity, které spolek chystá na další rok. Pro následující rok 2018 chystáme především velký benefiční koncert, a postupné otevření kostela veřejnosti v rámci výstav, workshopů církevních a kulturních akcí,“ vylíčil Lupínek své další plány s využitím kostela.
První písemná zmínka o kostelu pochází ze dne 17. září 1354, kdy toužimský probošt nahradil faráře Nicolause farářem Henricusem. Vznik kostela je v odborné literatuře uváděl do 2. poloviny 13. století, což kostel řadí na přední příčky v pomyslném žebříčku stáří kostelů na Karlovarsku. „Sdružení Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Alter meles, která práce na kostele společně s vlastníkem objektu koordinuje, v současné době analyzuje výsledky dendrochronologického výzkumu, který v rámci záchrany kostela financuje a výsledky by tak měly odhalit přesné stáří kostela, dataci přestaveb střešní konstrukce a dostavby ostatních částí kostela, včetně dnes již neexistujícího sanktusníku (věžičky) na střeše kostela, který byl při akci Z v 80. letech 20. století odstraněn,“ dodal Lupínek s tím, že v roce 1972 bylo rozhodnuto o demolici kostela, která byla zastavena na poslední chvíli.
„Ještě dnes je na stěnách po celém kostele patrné návrty do zdí pro umístění střelných náloží. Do havarijního stavu se kostel dostal poté v roce 2005, kdy šindelová střecha opravená v 80. letech 20. století, byla na hranici životnosti. Dnes má kostel téměř novou střechu,“ doplnil.
Přispět na obnovu kostela a hřbitova lze na transparentní účet č. 2301230992/2010, nebo nákupy v e-shopech prostřednictvím internetového portálu givt.cz. Více informací o aktivitě a o veřejné sbírce zájemci naleznou na facebookové stránce „Záchrana kostela sv. Bartoloměje v Přílezech – Pröles“ a na internetové stránce prirodakarlovarska.cz
Mohlo by vás také zajímat...
PARDUBICE: Jedna z významných staveb architekta Josefa Gočára, Winternitzovy automatické mlýny, se po třech letech intenzivní rekonstrukce otevřela veřejnosti. Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, zažívá transformaci na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj. Rekonstrukci celého areálu za tři čtvrtě miliardy korun nastartovala možnost 400 milionové evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kterou vlastníci objektů dohromady získali prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
Podrobnosti najdete v připojené tiskové zprávě.
PLZEŇ: Další festivalový úspěch pro Voyo. Cenu za nejlepší film nebo minisérii si z plzeňského filmového festivalu Finále Plzeň odnáší třídílná série z dílny Voyo Originál Král Šumavy: Fantom temného kraje režiséra Davida Ondříčka. Porota vyzdvihla zejména „výjimečné filmové provedení a skvělé herecké výkony.“ Kromě hlavní ceny získala série také Cenu studentské poroty Západočeské univerzity v Plzni za „strhující a realistickou výpravu životních příběhů nejen pohraničních stráží SNB.“ Další pokračování příběhu Josefa Hasila je v přípravách a diváci se na něj mohou těšit už v příštím roce exkluzivně na Voyo.
PRAHA: Jeden den v roli filmového diváka i porotce? Takovou možnost nabídl svým účastníkům letošní Young Film Fest, kdy v rámci programu Cena Young Film Festu účastníci vybrali vítězné filmy. Ve věkové kategorii 12+ zvítězil film Prase režiséra Jorna Leeuwerinka. V kategorii 15+ cenu získal snímek Láska bez Lásky režírovaný Veronicou Nielsen. Ve stejné kategorii porota udělila i zvláštní uznání filmu Fairplay režiséra Zoela Aeschbachera. 7. ročník Mezinárodního filmového festivalu Young Film Fest divákům nabídl téměř 50 filmů a probíhal od středy 20. září do neděle 24. září 2023 v Kině Kavalírka a v Centru současného umění DOX.
HRADEC KRÁLOVÉ: Dlouholetý přátelský vztah Soni Červené k Hradci Králové a jejímu orchestru zpečetí název sálu královéhradecké Filharmonie. Jméno nedávno zesnulé operní divy ponese koncertní hala od roku 2025. Sál Soni Červené se tak stane živoucí vzpomínkou na tuto hudební legendu a mimořádně zajímavou ženu. V prostorách Filharmonie Hradec Králové také vzniká prostor pro historické nástroje z dílny továrníků Červených, které pěvkyně hradeckému orchestru věnovala.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818