Záchrana jednoho z nejstarších kostelů na Karlovarsku v roce 2018
PŘÍLEZY: Obyvatelé osady Přílezy se po letech smutného pohledu na zdevastovaný a opuštěný kostel zasvěcený sv. Bartoloměji rozhodli tuto ojedinělou a historicky velmi cennou památku zachránit. V březnu letošního roku tak vznikla občanská iniciativa, která ve spolupráci s vlastníkem objektu, kterým je Římskokatolická církev, začala o kostel a jeho okolí aktivně pečovat. Památka se v roce 2018 dočká obnovy hřbitovní zdi, která je stejně jako kostel kulturní památkou, a chystá se rovněž velký benefiční koncert.
Díky aktivistům a dosavadním příspěvkům veřejnosti, se památka v roce 2018 dočká obnovy hřbitovní zdi, která je stejně jako kostel kulturní památkou a pokračovat se bude také revitalizací starého německého hřbitova nebo zchátralé márnice.
Myšlenka na záchranu kostela vznikla v hlavě přílezského rodáka Václava Lupínka, který objekt několik let monitoroval v rámci tvorby internetové topografie přírody a památek Karlovarska s názvem Přírodakarlovarska.cz. „Kromě pravidelných brigád a setkávání, aktivisté vyhlásili veřejnou sbírku, jejíž součástí je nejenom transparentní účet, ale také další aktivity, které spolek chystá na další rok. Pro následující rok 2018 chystáme především velký benefiční koncert, a postupné otevření kostela veřejnosti v rámci výstav, workshopů církevních a kulturních akcí,“ vylíčil Lupínek své další plány s využitím kostela.
První písemná zmínka o kostelu pochází ze dne 17. září 1354, kdy toužimský probošt nahradil faráře Nicolause farářem Henricusem. Vznik kostela je v odborné literatuře uváděl do 2. poloviny 13. století, což kostel řadí na přední příčky v pomyslném žebříčku stáří kostelů na Karlovarsku. „Sdružení Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Alter meles, která práce na kostele společně s vlastníkem objektu koordinuje, v současné době analyzuje výsledky dendrochronologického výzkumu, který v rámci záchrany kostela financuje a výsledky by tak měly odhalit přesné stáří kostela, dataci přestaveb střešní konstrukce a dostavby ostatních částí kostela, včetně dnes již neexistujícího sanktusníku (věžičky) na střeše kostela, který byl při akci Z v 80. letech 20. století odstraněn,“ dodal Lupínek s tím, že v roce 1972 bylo rozhodnuto o demolici kostela, která byla zastavena na poslední chvíli.
„Ještě dnes je na stěnách po celém kostele patrné návrty do zdí pro umístění střelných náloží. Do havarijního stavu se kostel dostal poté v roce 2005, kdy šindelová střecha opravená v 80. letech 20. století, byla na hranici životnosti. Dnes má kostel téměř novou střechu,“ doplnil.
Přispět na obnovu kostela a hřbitova lze na transparentní účet č. 2301230992/2010, nebo nákupy v e-shopech prostřednictvím internetového portálu givt.cz. Více informací o aktivitě a o veřejné sbírce zájemci naleznou na facebookové stránce „Záchrana kostela sv. Bartoloměje v Přílezech – Pröles“ a na internetové stránce prirodakarlovarska.cz
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: 21. září vyšlo letošní druhé číslo kronikářského zpravodaje. Hlavním tématem čísla je úvod k obecní kronice a zaznamenávání událostí mezinárodního, národního a regionálního charakteru. Uvnitř čísla také připomínáme všem čtenářům existenci profesní skupiny Kronikáři na sociální síti Facebook, kde si mohou on-line vyměňovat názory a
zkušenosti a navázat kontakt s kolegy kronikáři. Zpravodaj obsahuje celou řadu dalších rad, námětů a informací.
PLZEŇ: 30. září 2022 proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků 32. ročníku Národní ceny za studentský design 2022. Známe výsledky.
Vyhlašovatelem letošního ročníku soutěže jsou Design Cabinet CZ, z. s., nadace SUTNAR – NADACE RADOSLAVA A ELAINE SUTNAROVÝCH a DEPO2015.
PRAHA: Třetím čtením v Poslanecké sněmovně prošel (dne 30. 9. 2022) návrh zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie a o změně některých souvisejících zákonů. Zákonem o dovozu kulturních statků Česká republika adaptuje svůj právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků, které má ochránit kulturní dědictví v zemích jeho původu. Důvodem přijímání evropské legislativy je snaha nejen zabránit nelegálnímu obchodování s kulturními statky a s tím souvisejícímu drancování archeologických nalezišť, ale případně i získávání peněz k financování terorismu.
PRAHA: Hlavním tématem třetího ročníku konference Culture Get-Together 2022 byla ekonomická a sociální situace lidí, kteří pracují v oblasti živého umění. O hodnotě práce v kultuře se diskutovalo v pondělí a úterý z mnoha úhlů pohledu. Ve vršovickém kulturním centru Vzlet se sešlo na sto třicet účastníků, další stovky zájemců konferenci sledovaly online. Tristní situace s ohodnocováním kulturních profesí se probrala zevrubně – od tabulkových platů přes sociologický pohled z hlediska sebeorganizace až po kredit a význam práce v kultuře pro společnost jako takovou. Velký prostor byl věnován i regionům ČR, které ukázaly neuvěřitelnou životnost a smysluplnost živé kultury pro život v obcích i krajích. Na pódiu konferenčního sálu vystoupilo mnoho řečníků z řad zástupců a zástupkyň scénických umění a jejich asociací a platforem. Velké zastoupení měli i političtí představitelé zejména z regionů a jednoho z panelů se zúčastnil i poslanec Marek Výborný, který působí ve sněmovním výboru pro kulturu. Hlubší dialog kulturní obce se státem ale stále chybí. Účastníci tak diskutovali i o možnosti vzniku tzv. Kulturní komory se zastoupením jednotlivých uměleckých oborů.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818