PŘÍLEZY: Obyvatelé osady Přílezy se po letech smutného pohledu na zdevastovaný a opuštěný kostel zasvěcený sv. Bartoloměji rozhodli tuto ojedinělou a historicky velmi cennou památku zachránit. V březnu letošního roku tak vznikla občanská iniciativa, která ve spolupráci s vlastníkem objektu, kterým je Římskokatolická církev, začala o kostel a jeho okolí aktivně pečovat. Památka se v roce 2018 dočká obnovy hřbitovní zdi, která je stejně jako kostel kulturní památkou, a chystá se rovněž velký benefiční koncert.
Díky aktivistům a dosavadním příspěvkům veřejnosti, se památka v roce 2018 dočká obnovy hřbitovní zdi, která je stejně jako kostel kulturní památkou a pokračovat se bude také revitalizací starého německého hřbitova nebo zchátralé márnice.
Myšlenka na záchranu kostela vznikla v hlavě přílezského rodáka Václava Lupínka, který objekt několik let monitoroval v rámci tvorby internetové topografie přírody a památek Karlovarska s názvem Přírodakarlovarska.cz. „Kromě pravidelných brigád a setkávání, aktivisté vyhlásili veřejnou sbírku, jejíž součástí je nejenom transparentní účet, ale také další aktivity, které spolek chystá na další rok. Pro následující rok 2018 chystáme především velký benefiční koncert, a postupné otevření kostela veřejnosti v rámci výstav, workshopů církevních a kulturních akcí,“ vylíčil Lupínek své další plány s využitím kostela.
První písemná zmínka o kostelu pochází ze dne 17. září 1354, kdy toužimský probošt nahradil faráře Nicolause farářem Henricusem. Vznik kostela je v odborné literatuře uváděl do 2. poloviny 13. století, což kostel řadí na přední příčky v pomyslném žebříčku stáří kostelů na Karlovarsku. „Sdružení Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Alter meles, která práce na kostele společně s vlastníkem objektu koordinuje, v současné době analyzuje výsledky dendrochronologického výzkumu, který v rámci záchrany kostela financuje a výsledky by tak měly odhalit přesné stáří kostela, dataci přestaveb střešní konstrukce a dostavby ostatních částí kostela, včetně dnes již neexistujícího sanktusníku (věžičky) na střeše kostela, který byl při akci Z v 80. letech 20. století odstraněn,“ dodal Lupínek s tím, že v roce 1972 bylo rozhodnuto o demolici kostela, která byla zastavena na poslední chvíli.
„Ještě dnes je na stěnách po celém kostele patrné návrty do zdí pro umístění střelných náloží. Do havarijního stavu se kostel dostal poté v roce 2005, kdy šindelová střecha opravená v 80. letech 20. století, byla na hranici životnosti. Dnes má kostel téměř novou střechu,“ doplnil.
Přispět na obnovu kostela a hřbitova lze na transparentní účet č. 2301230992/2010, nebo nákupy v e-shopech prostřednictvím internetového portálu givt.cz. Více informací o aktivitě a o veřejné sbírce zájemci naleznou na facebookové stránce „Záchrana kostela sv. Bartoloměje v Přílezech – Pröles“ a na internetové stránce prirodakarlovarska.cz
PRAHA: Nezisková organizace Výtvarný ateliér Malování kreslení (Balbínova 28, Praha 2, tel: 777 422 022) na letní prázdniny (červenec a srpen 2022) připravila pro děti rodičů migrujících z Ukrajiny nabídku adaptačních výtvarných příměstských táborů, které jsou pro tyto účastníky díky finanční podpoře MŠMT zdarma.
BRUSEL: Prostory stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu se ve středu 11. 5. proměnily v koncertní síň, v níž v podvečer zazněly skladby od místní pěvecké skupiny Brusinky a renomovaného Českého chlapeckého sboru Boni pueri. Galakoncert se konal při příležitosti oslav Dne Evropy, připomínající deklaraci míru a jednoty v Evropě. Obě skupiny, které celému světu předvádějí krásu české kultury, vytvořily nezapomenutelnou atmosféru a připomněly důležitost kultury a solidarity v dnešní Evropě. Sbormistr Boni pueri Pavel Horák převzal po koncertě ocenění Sbor Evropské unie. Akce se konala pod záštitou europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a stálé představitelky České republiky při Evropské unii Edity Hrdé.
PRAHA- ZAHRANIČÍ: Ministr kultury Martin Baxa se včera v Poslanecké sněmovně setkal s lídryní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Společně hovořili nejen o aktuální situaci, o válce na Ukrajině i o situaci v Bělorusku, ale věnovali se také konkrétním tématům a pomoci České republiky běloruským umělcům a kultuře.