Záchrana jednoho z nejstarších kostelů na Karlovarsku v roce 2018
PŘÍLEZY: Obyvatelé osady Přílezy se po letech smutného pohledu na zdevastovaný a opuštěný kostel zasvěcený sv. Bartoloměji rozhodli tuto ojedinělou a historicky velmi cennou památku zachránit. V březnu letošního roku tak vznikla občanská iniciativa, která ve spolupráci s vlastníkem objektu, kterým je Římskokatolická církev, začala o kostel a jeho okolí aktivně pečovat. Památka se v roce 2018 dočká obnovy hřbitovní zdi, která je stejně jako kostel kulturní památkou, a chystá se rovněž velký benefiční koncert.
Díky aktivistům a dosavadním příspěvkům veřejnosti, se památka v roce 2018 dočká obnovy hřbitovní zdi, která je stejně jako kostel kulturní památkou a pokračovat se bude také revitalizací starého německého hřbitova nebo zchátralé márnice.
Myšlenka na záchranu kostela vznikla v hlavě přílezského rodáka Václava Lupínka, který objekt několik let monitoroval v rámci tvorby internetové topografie přírody a památek Karlovarska s názvem Přírodakarlovarska.cz. „Kromě pravidelných brigád a setkávání, aktivisté vyhlásili veřejnou sbírku, jejíž součástí je nejenom transparentní účet, ale také další aktivity, které spolek chystá na další rok. Pro následující rok 2018 chystáme především velký benefiční koncert, a postupné otevření kostela veřejnosti v rámci výstav, workshopů církevních a kulturních akcí,“ vylíčil Lupínek své další plány s využitím kostela.
První písemná zmínka o kostelu pochází ze dne 17. září 1354, kdy toužimský probošt nahradil faráře Nicolause farářem Henricusem. Vznik kostela je v odborné literatuře uváděl do 2. poloviny 13. století, což kostel řadí na přední příčky v pomyslném žebříčku stáří kostelů na Karlovarsku. „Sdružení Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Alter meles, která práce na kostele společně s vlastníkem objektu koordinuje, v současné době analyzuje výsledky dendrochronologického výzkumu, který v rámci záchrany kostela financuje a výsledky by tak měly odhalit přesné stáří kostela, dataci přestaveb střešní konstrukce a dostavby ostatních částí kostela, včetně dnes již neexistujícího sanktusníku (věžičky) na střeše kostela, který byl při akci Z v 80. letech 20. století odstraněn,“ dodal Lupínek s tím, že v roce 1972 bylo rozhodnuto o demolici kostela, která byla zastavena na poslední chvíli.
„Ještě dnes je na stěnách po celém kostele patrné návrty do zdí pro umístění střelných náloží. Do havarijního stavu se kostel dostal poté v roce 2005, kdy šindelová střecha opravená v 80. letech 20. století, byla na hranici životnosti. Dnes má kostel téměř novou střechu,“ doplnil.
Přispět na obnovu kostela a hřbitova lze na transparentní účet č. 2301230992/2010, nebo nákupy v e-shopech prostřednictvím internetového portálu givt.cz. Více informací o aktivitě a o veřejné sbírce zájemci naleznou na facebookové stránce „Záchrana kostela sv. Bartoloměje v Přílezech – Pröles“ a na internetové stránce prirodakarlovarska.cz
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Umělecká skupina OLDstars uvádí letos v létě dvě premiéry současných britských dramat o lidech a vztazích ve stále se zrychlujícím a globalizovaném světě. Herci, kteří byli po několik sezon skryti v útrobách hereckých škol, se vrací do místa svých divadelních začátků a ukazují, že generační divadlo je stále silným fenoménem.
PLZEŇ: Návštěvníkům města Plzně nově slouží plnohodnotný virtuální průvodce v podobě mobilní aplikace SmartGuide. Přibližuje historii města a provází návštěvníky tím nejlepším z Plzně. Umožňuje jim pohybovat se samostatně bez průvodce a davů a nabízí více než 42 bodů zájmu a 5 naučných tras.
ČR: Ani v antice, ani v moderních dějinách nebyly olympijské hry jen definicí sportu. Bezmála třítýdenní klání sice bývá přehlídkou mimořádné fyzické zdatnosti, ale jeho následný sociokulturní přesah může být také rekordní. Bez výjimky pak olympiáda ovlivní podobu všech měst, kde se koná. Na to jak, poukazuje patnáctidílná série Gebrian: Olympijské stavby. Její tvůrce, architekt Adam Gebrian v ní hodnotí, jak světové metropole přistoupily k pořadatelství jedné z nejsledovanějších globálních událostí, a nakolik dokázaly vynaložené investice do veřejného prostoru dlouhodobě využít, nebo krátkodobě promarnit. Nechybí ani pohled do Tokia. To hostí olympiádu už podruhé a soutěž na návrh Národního stadionu vypisovalo hned dvakrát. Současné realizaci musel ustoupit původně vítězný projekt legendární Zahy Hadid, který vyvolal v jinak uměřeném Japonsku vlnu emocí.
ČR: Letošní almanach české poezie, který neúnavnou prací opět uspořádal Vladimír Stibor a vydal Milan Hodek, svým názvem parafrázuje biblický text. Básníci se však ohlédnout mohou, musí. Jak jinak by vybrali to nejlepší, s čím vstoupí do tohoto zajímavého projektu spojujícího nadšence, kde vůbec nezáleží na věkové skupině, profesi, bydlišti či počtu vydaných sbírek. Poměrně obsáhlou sbírku skvěle doprovázejí ilustrace Jitky Píšové, dodávají příjemnou atmosféru a podněty k zamyšlení. Kniha již je k dostání u knihkupců.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818