úterý
16. dubna 2024
svátek slaví Irena



Vzdávám hold festivalovým pořadatelům

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

<p>Festivaly jsou v plném proudu, jejich sezona vrcholí. Jsou slyšet hlasy, že se jedná o český a moravský fenomén, že tolik festivalových akcí v jiné zemi nenajdete. Je ale těžké dobrat se pravdy, vždyť jejich počet neznáme u nás, ani jinde. Tak jen snad pro zajímavost uvádím, že na webových stránkách Místní kultury je letos zmínka cca o 600 festivalech.</p> <p>Z tohoto čísla není možné vůbec nic vyvozovat. Nejde o žádný statistický údaj, náš web má daleko širší záběr a na propagaci festivalů se nezaměřuje, a také minimalizované personální obsazení naší redakce limituje obsah webu.<br />
Nicméně myslím si, že neuvedu národ v omyl, když řeknu, že během roku proběhne v ČR velmi mnoho nejrůznějších festivalů. Z některých se staly kultovní záležitosti s masovou účastí a ještě masivnější podporou sponzorů a zájmem médií, jiné si drží jistý standard. Ale stále je dost těch, které si každoročně teprve stoupnou na startovní čáru, přičemž nejistá je nejen budoucnost festivalu samotného, ale i prvního ročníku.<br />
Začátky jsou vždy a u všeho těžké, s pořádáním festivalů to není jinak. Málokdo zřejmě přemýšlí o tom, jak náročné je pro pořadatele období předtím, než si prázdninově naladění diváci v očekávání silných zážitků sednou do hlediště. Jak festivalový managment trne, vyjde-li počasí, zda dorazí všechny slíbené peníze a zbude na úhradu všech závazků, zda vůbec někdo přijde, a když, tak budou-li návštěvníci spokojeni s programem, zázemím, občerstvením atd.<br />
Z organizátorů se postupně stávají odborníci v mnoha oblastech včetně PR a marketingu, které ve světě profesionálů skýtají velmi slušné živobytí. Ovšem festivaloví manažeři, zejména v začátcích, ale nejen, provází naopak strach o návratnost vložených investic. Přičemž o nic jiného jim zpravidla nejde – jen aby neprodělali a nezadlužili se, což se mimochodem občas stává. Slyšela jsem také, že si na přípravy festivalu vzali půjčku, a pak spláceli…<br />
Zamyslíte-li se jen na okamžik nad úsilím pořadatelů festivalů, kteří v místech, kde působí dělají velký kus dobrovolnické práce ve prospěch místního kulturního dění a nesou přitom osobně veškerá rizika s tím spojená, vzdáte jim spolu se mnou hold.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje v Divadle v Celetné a v komorním prostoru Klubovna v Jindřišské ulici. V letošním roce se Spolek Kašpar ve spolupráci s Divadlem v Celetné, Klubovnou a Rádiem Kašpar rozhodl vypsat první ročník anonymní dramatické soutěže KAŠPAR.DRAMATIK o nejlepší původní divadelní hru na téma „STRACHY / OHROŽENÍ“.

Celá ČR
Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
16.04.2024

ČR: Od 2. dubna 2024 je otevřena nová výzva ministerstva kultury na podporu profesionální audiovize v rámci Národního plánu obnovy. Jde o výzvu, která je zaměřena čistě na oblast audiovize – hranou, dokumentární a animovanou tvorbu. Na základě připomínek odborné veřejnosti došlo v průběhu přípravy k aktualizaci výzvy a uskutečnily se také dva webináře. 

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
09.04.2024

BROUMOV: Počátkem dubna odstartovala v broumovském klášteře měsíční hudební rezidence dvou muzikantů: českého zpěváka a skladatele Davida Pomahače a norské skladatelky a zpěvačky Ane Bjerkan. Rezidence je součástí projektu Hortus Musicalis Broumov 2024, financovaného Evropskou unií, Národním plánem obnovy, Ministerstvem kultury ČR a Královéhradeckým krajem. Partnerem rezidence je norská organizace NOPA.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Hudba, Ostatní, Památky
Co se děje
10.04.2024

ČR: Spisovatel, dramatik, esejista, novinář, překladatel. Ve své tvorbě se řídí přístupem čtyř P – pobavit, poučit a přimět k přemýšlení. Je autorem 19 her, čtyřiceti knížek a více než 3 000 článků. Benjamin Kuras ví hodně o sexu a nebojí se o něm psát. Znáte jeho knihy Tao sexu, Ciao sexu, Mao sexu, K.O. sexu, Sex nás všechny přežije? Sloupky na toto téma několik let publikoval v časopise Playboy, o světové problematice píše do Neviditelného psa, dříve také do Reflexu, Respektu, Xantypy, Lidových novin, Mladé fronty Dnes, Eura, nejnověji do papírového měsíčníku i internetového deníku TO. V dubnu se dožil osmdesátky, ale na oslavy – jak říká – se vybodl.

S autorkou rozhovoru jsou dlouholetí přátelé, a proto zůstávají u tykání.

Celá ČR
Knihy, literatura, média, Ostatní
Články a komentáře
10.04.2024