neděle
3. prosince 2023
svátek slaví Svatoslav
Přepychy - neudržované stromořadí
© Dana Ehlová



V Přepychách ctí historii

PŘEPYCHY: Obec na Rychnovsku se zhruba 630 obyvateli vloni oslavila 660 let první písemné zmínky a letos v únoru "zažila" přímo historický den, kdy starostka Zdeňka Seidelová převzala z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jana Hamáčka dekret o udělení znaku a vlajky obce. Mít svůj erb, symbol obce, se již odedávna považuje za znak kulturní dospělosti a jeho užívání je dnes samozřejmostí.

Autor článku: 
Dana Ehlová

Symboly obce

Nové vedení Přepych učinilo krátce po svém zvolení první a zásadní krok k získání symbolů tím, že kontaktovalo odbornou heraldickou kancelář Dauphin z Roudnice nad Labem, která zpracovala šest variant znaku a k nim provedení vlajky.
Následně se mohli k návrhům vyjádřit obyvatelé Přepych: "Zastupitelé chtěli vědět názor všech občanů, a tak jsme dali do každého domu hlasovací lístek, kde měli možnost se s návrhem blíže seznámit. Byl to vlastně veřejný výzkum mínění, a znak, který zvítězil, jsme navrhli schválit v Poslanecké sněmovně Parlamentu," řekla Zdeňka Seidelová.    
Vítězný návrh je popsán takto: Ve stříbrném štítě zelený vrch a modrá vlnitá pata. Ve vrchu zlatý snížený stupňovitý hrot. Z vrchu rostou tři listnaté stromy v přirozených barvách, prostřední vyšší. Podoba znaku přitom vychází z historické obecní pečeti. Vrch ukazuje na geografickou polohu obce, stromy na něm se vztahují k ovocnářské tradici místa. Stupňovitý klín symbolizuje opukové lomy, modrá vlnitá pata údolí Dřízna a potok, který protéká obcí.
Zajímavé postřehy má k podobě znaku Přepych sama starostka: "Skála, nad kterou jsou stromy, vychází z toho, že nad Přepychami je první vrása Orlických hor, kopec, vytvořený celý z opuky, jež se láme v blocích a vytváří stupně," popisuje Zdeňka Seidelová a pokračuje "Dalším prvkem je voda. V údolí Dřízna je pramen vedle pramene, pramení tam i potok, tvořící kaskádu rybníků v Přepychách, přičemž historicky jich bylo daleko více."
Ve znaku se dostalo také na listnaté stromy. Proč? „Na kopcích nad obcí rostou třešně a daří se jim. Je to tím, že zatímco přes první vrásu od západu proudí teplý vzduch, studený vzduch, který se drží u země, zůstává za kopcem, takže květy třešní kvetoucích brzy na jaře, nezmrznou. V okolních vesnicích nebo třeba u rybníku Broumar v Opočně mrzne, kdežto tady u nás se třešním odjakživa daří. Odkazy jsou i na švestky, jimž se tady také dařilo. Proto máme ve znaku neutrální stromy bez ovoce, ať si každý domyslí to svoje,“ vysvětlila s evidentním zaujetím pro historii Zdeňka Seidelová.
   Celý proces schválení obecních symbolů vyvrcholil pro Přepychy 23. února 2016, kdy v sále státních aktů Poslanecké sněmovny převzala starostka spolu s místostarostou Janem Macháčkem oficiální dekret o udělení znaku a vlajky. Zároveň také přepyšští zadali u renomované firmy výrobu obou symbolů, včetně dalších potřebných náležitostí, jakými jsou třeba rukavice pro vlajkonoše. Brzy tedy nastane další historická chvíle jejich prvního použití, o níž starostka prozradila: „Slavnostní svěcení znaku a vlajky připravujeme na léto a spojíme ho s festivalem dechových hudeb Přepychy Karla Pšeničného.

 

Stromořadí

Jak již bylo uvedeno, tři listnaté stromy v oficiálním znaku obce Přepychy mají svůj historický základ a opodstatnění, protože ovocné stromy zdobily obec i její okolí několik staletí nazpět. V té souvislosti stojí za připomenutí, že rozvoj alejí podporoval stát od doby výstavby císařských cest, a že například Marie Terezie dokonce vydala roku 1752 nařízení o povinnosti sázet stromy podél všech nových silnic.
Dnes je tomu jinak. Dlouhodobý nedostatek péče se projevuje téměř na každém kroku, tedy i v Přepychách, z nichž vedou silnice II. a III. třídy směrem na Opočno, Týniště nad Orlicí, Novou Ves, Záhornici a Morké, a všechny lemují stromořadí v převážné míře – diplomaticky řečeno - ve velmi neutěšeném stavu. V praxi to například ve směru na Týniště vypadá tak, že z původních třešní se zachovala pouze malá část, nahradily je velmi hustě vysazené javory kleny a mléče, ale i mnoho nevhodných dřevin.
Odborný dendrologický posudek uvádí: "Zdravotní stav stromů je špatný, plastové chráničky kmenů proti okusu jsou zarostlé v kůře, neproběhlo zapěstování koruny, časté jsou počínající tlakové vidlice u vícekmenů." 
A tak po loňské revitalizaci dřevin uvnitř obce, realizované specializovanou firmou z Pardubic, se nyní pozornost soustředí na stromořadí podél příjezdových cest. Zahájení revitalizace však předcházel téměř rok příprav a jednání s mnoha dotčenými úřady i majiteli pozemků. Souhlas k vykácení 260 stromů různého druhu a zároveň výsadbě 220 nových v roce 2016 vydala Správa silnic Královéhradeckého kraje, rovněž oddělení životního prostředí i příslušný silniční správní úřad MÚ Dobruška, dále Krajské Ředitelství policie a Dopravní inspektorát Rychnov nad Kněžnou. Samozřejmě také vlastníci všech sousedních pozemků. Ve vyjádření odborníků z oblasti životní prostředí se konstatuje: Stávající dřeviny podél dané cesty jsou ve špatném zdravotním stavu, různého stáří, s velkými či příliš malými rozestupy mezi sebou a jejich obnova je tedy žádoucí. Výsadba ovocných dřevin jako doprovodné zeleně podél cest má na našem území dlouholetou tradici a nová výsadba původních dřevin pro toto místo je vítaný záměr, který při dobré péči o dřeviny určitě přispěje ke zlepšení okolí obce.
Prosadit realizaci v zastupitelstvu nebylo jednoduché - "pro" nakonec hlasovalo devět z patnácti členů. Odpůrci se ovšem najdou jak mezi zastupiteli, tak mezi obyvateli Přepych, o tom není pochyb. Kdo však dotčené úseky prošel a prohlédl si stromy zblízka, snahy vedení obce pochopí a snad i ocení. Nostalgie, že ten nebo onen strom sázel můj dědeček či dokonce pradědeček, není na místě, zvláště když je předem jasné, že stromy budou nahrazeny, že výsadba dostane řád a bude ctít historické zkušenosti a povětrnostní podmínky, které v minulosti respektovali i předci. 

První etapa podél silnice II/304 (směr Týniště) začala v polovině února a na ni navážou další v roce 2017 a 2018. „Pokud to neuděláme my, nevěřím, že to bude zajímat příští generace. Nebezpečné stromy sice vlastník postupně odstraní, ale s výsadbou nových z finančních důvodů nepočítá. Proto chci, aby se stromořadí dala do původního stavu,“ tvrdí starostka Zdeňka Seidelová, která je rozhodnuta dokázat, že i tak náročnou věc zvládne.
Nyní tedy probíhá odstraňování 260 stromů a vzápětí dojde k výsadbě 220 nových – je jasné, že to nebude levná záležitost. Dodavatelsky byly náklady vyčísleny na téměř 290 tisíc korun. „Pomůže nám několik sponzorů. Díky nim už jsou připraveny opěrné kůly k novým stromům, mulčovací kůra i potřebný kompost. Vykácení stromů svými prostředky zajistí Ing. Pícha, který materiál dále zpracuje na štěpky,“ vysvětluje starostka a místo odpovědi na otázku, kdo zaplatí zbytek, ukazuje fakturu s textem: "Za 220 ks třešní – směs odrůd – vysokokmen fakturujeme 88 550 korun". Jako odběratel však není uvedena obec Přepychy, ale přímo Zdeňka Seidelová.
Možná se to zdá nepochopitelné, ale opravdu zaplatila všechny stromy tzv. z vlastní kapsy. Tím ale její podíl nekončí, přijdou další položky - např. chráničky proti okusu nebo materiál na podporu růstu. Když se zeptáte na důvody takového rozhodnutí, odpoví: „Hodně jezdím po světě, i když teď nemám na cestování čas. Dobře vím, jak krásně udržované jsou tam pozemky i mimo vesnice, a to bych chtěla docílit u nás v Přepychách. Také proto sečeme příkopy podél cest i za značkami obce. Nové stromy ovšem nejen vysadíme, na základě smlouvy se Správou silnic Královéhradeckého kraje se o ně musíme ještě patnáct let starat.  Věřím, že to zvládneme.“    

Mohlo by vás také zajímat...

BOHUMÍN: "Maryšku jsme založili jako literárně - dramatický klub. Spektrum působnosti sdružení se ale postupem let rozšířilo do nejrůznějších oblastí (besedy, literární večery, přednášky, výstavy, multižánrové akce a festivaly, autorská tvorba, filmový klub apod.)," uvádí na svém webu členky bohumínského spolku Maryška. Představujeme jeho aktuální aktivity v závěru letošního a začátkem příštího roku.

Moravskoslezský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Lidová kultura, Ostatní
Co se děje
01.12.2023

ZLÍN: V pátek 24. listopadu proběhlo v pražském Rudolfinu slavnostní předávání cen prestižní soutěže „Stavba roku“. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které obdrželo od jeho pořadatelů pozvání, zde zastupoval jeho ředitel Pavel Hrubec.

Zlínský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Architektura, Památky, Soutěže a festivaly
Co se děje
01.12.2023

ČR: Charitativní díl soutěže StarDance, který Česká televize odvysílala v sobotu 25. listopadu se postaral o absolutní rekord ze všech odvysílaných charitativních dílů pořadu. Celková vybraná suma pro Centrum Paraple činí 25 174 220 Kč. Slavnostního předání šeku se v silném zastoupení zúčastnily osobnosti spojené s pořadem StarDance a zástupci Centra Paraple. Za Českou televizi šek předala vedoucí komunikace a korporátního partnerství Jana Mrákotová.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
30.11.2023

ŽATEC, ČR: Česká republika opět potvrdila, že je světovou velmocí, co se týče zápisů na seznam kulturního dědictví UNESCO. V pondělí dne 18. září 2023 bylo na zasedání Výboru pro světové dědictví, které se konalo v saudskoarabském Rijádu, rozhodnuto o zařazení chmelařské krajiny a města Žatec, jejího centra, na prestižní seznam světového dědictví pod názvem Žatec and the Landscape of Saaz Hops. ČR se tudíž může pyšnit vůbec první chmelařskou krajinou na světě, která nese značku UNESCO. Na úspěšné nominaci se podílelo mnoho subjektů; my jsme s několika dotazy oslovili site managera památky světového dědictví, pana Jaroslava Špičku, bývalého místostarostu města Žatce, v současnosti též ředitele Chrámu Chmele a Piva, p. o.

Celá ČR, Ústecký kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Památky
Články a komentáře
29.11.2023