ČR: Film Terezín (s podtitulem Láska za zdí) zachycuje životní osudy fiktivních i reálných postav umělců, kteří se setkali, tvořili a díky umění přežívali v nelehkých podmínkách válečného ghetta Terezín.
Československo 1942. Italský klarinetista Antonio a jeho snoubenka, virtuózní houslistka Martina jsou deportováni do Terezína, kde se jejich milostný příběh prolíná s životními osudy dalších židovských umělců a intelektuálů. Společná vášeň k umění, které pro terezínské umělce znamenalo jedinou formu svobody a vzdoru, dala vzniknout stovkám hudebních děl, na jejichž vrcholu stojí dětská opera Brundibár hudebního skladatele Hanse Krásy. Fiktivní příběh Antonia a Martiny je vyprávěn na pozadí skutečných historických událostí a slavných osudů terezínského ghetta.
Film Terezín, který se natáčel v angličtině a do kin vstoupí s českým dabingem, je režijním debutem italského režiséra Gabriela Guidi. Hlavní dvojici si zahrála Dominika Morávková a Mauro Conte. Ve filmu se objevuje mnoho známých italských, českých i slovenských herců. Do Prahy přijela z Itálie natáčet Antonia Lišková, slovenská herečka žijící v Itálii, dále Alessio Boni a Cesare Bocci jako představitel dirigenta a skladatele Rafaela Schächtera. V dalších rolích pak diváci uvidí Karla Dobrého, Jana Révaie jako skladatele Hanse Krásu, Mariána Mitaše, Bořka Slezáčka, Vladimíra Poláka, Marka Lamboru v roli výtvarníka Petra Kiena, anebo Petra Vaňka jako skladatele Viktora Ullmana. Roli malířky Friedl Dicker-Brandeis přijala světově známá rumunská herečka Maia Morgenstern.
Producentem filmu je italská společnost Minerva Pictures a českým koproducentem Three Brothers Production. Do kin film uvádí distribuce Bohemia Motion Pictures. Natáčelo se během září loňského roku v různých lokacích v Praze a v Terezíně.
“V roce 1944 se rozhodl Mezinárodního výbor Červeného kříže vyslat delegaci, aby prověřila, že město Terezín, které velkoryse „daroval“ vůdce Židům, je opravdu plné tance, hudby a radosti. V těchto kulisách rozehrává režisér Gabriele Guidi mozaiku osudů známých terezínských umělců, kteří jsou nevědomky zneužiti německou propagandou. Umění a hudba především se tak stává nástrojem naděje, přežití, ale i zkázy. To vše na pozadí komorního milostného příběhu. Právě propojení hudby a kontrastu určité dobové naivity byl důvod, proč naše společnost do projektu vstoupila,” říká k filmu producent Viktor Krištof.
Původním záměrem italského režiséra Gabriela Guidi, který druhou část svého života zasvětil hudbě, nebylo vytvořit film na základě reálných událostí. Válečnou dobou se nechal inspirovat, fiktivní děj s reálnými prvky věnoval „neuvěřitelnému příběhu mnoha umělců, kteří byli v Terezíně uvězněni a kteří, ačkoli se ocitli uvnitř tak tísnivého místa, dokázali zrealizovat neuvěřitelné série kulturních akcí. Středoevropské lidské a umělecké osobnosti mezi lety 1941 až 1945 vytvořily stovky děl, která jsou dodnes hodnotná a ve světě zcela ojedinělá.“
Scénář filmu se rodil dlouhých sedm let, předcházelo mu podrobné prostudování padesáti textů o terezínském ghettu (v angličtině, francouzštině či češtině) a studie přibližně 25 biografií umělců, kteří byli v ghettu uvězněni. Scénáristé Gabriele Guidi, Ennia Speranza a Alessandro Zannonido absolvovali mnoho studijních cest do Prahy a Izraele, aby mohli čerpat z relevantních archivů a dobových dokumentů.
Film byl podpořen Pražským audiovizuálním nadačním fondem (dříve Nadační fond Praha ve filmu Prague Film Fund). Praha byla a je jedna z nejdůležitějších kulturních destinací střední Evropy. Snímek představuje tehdejší Prahu jako centrum uměleckého života. „Spojení Prahy s židovskou tradicí a jejími osobnostmi i kulturně-intelektuálním dědictvím zapadá do dlouhodobé strategie propagace Prahy v zahraničí, a tvoří proto zajímavý potenciál pro komunikaci Prahy skrze filmové médium,“ říká Tereza Moravcová, výkonná ředitelka Pražského audiovizuálního nadačního fondu.
Pražský audiovizuální nadační fond byl založen s cílem aktivní podpory pozitivní prezentace Prahy v zahraničí prostřednictvím filmové a televizní tvorby, přilákání audiovizuálních projektů s marketingovým potenciálem a jejich využití k propagaci hlavního města, stejně tak profilování Prahy jako „film-friendly“ destinace, která si uvědomuje přínosy a přesahy audiovizuální produkce.
Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=FmBVdJ9_lnM&feature=youtu.be
BOHUMÍN: "Maryšku jsme založili jako literárně - dramatický klub. Spektrum působnosti sdružení se ale postupem let rozšířilo do nejrůznějších oblastí (besedy, literární večery, přednášky, výstavy, multižánrové akce a festivaly, autorská tvorba, filmový klub apod.)," uvádí na svém webu členky bohumínského spolku Maryška. Představujeme jeho aktuální aktivity v závěru letošního a začátkem příštího roku.
ČR: Charitativní díl soutěže StarDance, který Česká televize odvysílala v sobotu 25. listopadu se postaral o absolutní rekord ze všech odvysílaných charitativních dílů pořadu. Celková vybraná suma pro Centrum Paraple činí 25 174 220 Kč. Slavnostního předání šeku se v silném zastoupení zúčastnily osobnosti spojené s pořadem StarDance a zástupci Centra Paraple. Za Českou televizi šek předala vedoucí komunikace a korporátního partnerství Jana Mrákotová.
ŽATEC, ČR: Česká republika opět potvrdila, že je světovou velmocí, co se týče zápisů na seznam kulturního dědictví UNESCO. V pondělí dne 18. září 2023 bylo na zasedání Výboru pro světové dědictví, které se konalo v saudskoarabském Rijádu, rozhodnuto o zařazení chmelařské krajiny a města Žatec, jejího centra, na prestižní seznam světového dědictví pod názvem Žatec and the Landscape of Saaz Hops. ČR se tudíž může pyšnit vůbec první chmelařskou krajinou na světě, která nese značku UNESCO. Na úspěšné nominaci se podílelo mnoho subjektů; my jsme s několika dotazy oslovili site managera památky světového dědictví, pana Jaroslava Špičku, bývalého místostarostu města Žatce, v současnosti též ředitele Chrámu Chmele a Piva, p. o.