úterý
4. října 2022
svátek slaví František



Spolek v roli zaměstnavatele

ČR: Spolek může být zaměstnavatelem, může mít zaměstnance. V roli zaměstnavatele má spolek stejná práva a povinnosti jako jiné právnické či fyzické osoby. Spolek je tedy zaměstnavatel jako každý jiný. Pracovněprávní vztahy ve spolku se řídí zákoníkem práce a subsidiárně i občanským zákoníkem. Zaměstnanci spolku mohou být i členové spolku. Zákon nezakazuje, aby spolek zaměstnával i své vlastní členy, pouze musí být zachován členský princip a proto je doporučováno, aby spolek nezaměstnával všechny své členy. Je tedy vhodné, aby ve spolku byli i členové, kteří nejsou zároveň jeho zaměstnanci.

Autor článku: 
Mgr. Kateřina Vítová

Může být člen statutárního orgánu spolku zároveň zaměstnancem tohoto spolku?

Člen statutárního orgánu  spolku (například předseda) může být současně i zaměstnancem spolku a to tak, že náplň pracovní činnosti nesmí být shodná s činností, kterou člen statutárního orgánu  spolku vykonává jako statutární orgán spolku. Pokud chce člen statutárního orgánu spolku pro spolek například spravovat a dotvářet web, je asi nejvhodnější uzavřít smlouvu například v režimu zákoníku práce dle mého názoru nejlépe DPP či DPČ.

Činnost, která stojí mimo výkon funkce statutárního orgánu, může například člen statutárního orgánu  spolku pro spolek takto vykonávat i  v pracovněprávním vztahu-  na základě té DPP či DPP.

Považuji za vhodné, aby uzavření každé  takové smlouvy mezi spolkem a členem jeho statutárního orgánu, kdy tento člen statutárního orgánu bude pro spolek  něco vykonávat mimo vykonávání své funkce a spolek mu za to bude platit, předem schválil nejvyšší orgán spolku. Předejde se tak možným mezi členským sporům ve spolku.

Jiná situace by ovšem nastala, pokud by člen statutárního orgánu  spolku spolku byl spolkem zaměstnán třeba jako „předseda“, tedy v pracovně právním vztahu by vykonával  činnost, kterou vykonává jako člen statutárního orgánu spolku. Člen statutárního orgánu spolku totiž musí vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, samostatně a s péčí řádného hospodáře. Člen statutárního orgánu je odpovědný za řádný výkon funkce do níž byl zvolen.  Statutární orgán by tedy neměl vykonávat funkci v pracovněprávním vztahu. Překážkou je právě obsah pojmu závislá práce tak jak vyplývá z § 2 a 3 Zákoníku práce. U pracovně právních vztahů je zcela zásadní vztah nadřízenosti a podřízenosti, zejména pak osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele podle pokynů zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.  Taková míra závislosti je pro výkon funkce člena statutárního orgánu spolku, zcela nevhodná. Na výkon funkce statutárního orgánu spolku, se proto obecně se doporučuje např. smlouva o výkonu funkce.  Statutární orgán spolku tedy nejčastěji předseda, též může vykonávat funkci předsedy spolku i bez smlouvy - pouze na základě volby či jmenování do funkce. Toto řešení je vhodné zejména tehdy, je li funkce člen statutárního orgánu  spolku vykonávána bezplatně, bez nároku na odměnu.

Pokud je člen statutárního orgánu spolku, spolkem za výkon svojí funkce placen, nějaká smlouva by s ním být uzavřena měla, a já to velmi doporučuji. V takovýchto případech je například  možné uzavřít  se spolkem smlouvu podle § 1746 odst.2 zák. 89/2012 sb., občanského zákoníku, v platném znění a nazvat ji kupříkladu „Smlouva o výkonu funkce předsedy spolku XY“. Nebo smlouvu příkazního typu  podle § 2430 a násl. 89/2012 sb., občanského zákoníku.

 

Mgr. Kateřina Vítová
právní expert NIPOS

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: 21. září vyšlo letošní druhé číslo kronikářského zpravodaje. Hlavním tématem čísla je úvod k obecní kronice a zaznamenávání událostí mezinárodního, národního a regionálního charakteru. Uvnitř čísla také připomínáme všem čtenářům existenci profesní skupiny Kronikáři na sociální síti Facebook, kde si mohou on-line vyměňovat názory a
zkušenosti a navázat kontakt s kolegy kronikáři. Zpravodaj obsahuje celou řadu dalších rad, námětů a informací.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky
Co se děje
04.10.2022

PLZEŇ: 30. září 2022 proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků 32. ročníku Národní ceny za studentský design 2022. Známe výsledky.

Vyhlašovatelem letošního ročníku soutěže jsou Design Cabinet CZ, z. s., nadace SUTNAR – NADACE RADOSLAVA A ELAINE SUTNAROVÝCH a DEPO2015.

Celá ČR, Plzeňský kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Výtvarné umění, Handicap, Soutěže a festivaly
Co se děje
04.10.2022

PRAHA: Třetím čtením v Poslanecké sněmovně prošel (dne 30. 9. 2022) návrh zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie a o změně některých souvisejících zákonů. Zákonem o dovozu kulturních statků Česká republika adaptuje svůj právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků, které má ochránit kulturní dědictví v zemích jeho původu. Důvodem přijímání evropské legislativy je snaha nejen zabránit nelegálnímu obchodování s kulturními statky a s tím souvisejícímu drancování archeologických nalezišť, ale případně i získávání peněz k financování terorismu.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky
Co se děje
03.10.2022

PRAHA: Hlavním tématem třetího ročníku konference Culture Get-Together 2022 byla ekonomická a sociální situace lidí, kteří pracují v oblasti živého umění. O hodnotě práce v kultuře se diskutovalo v pondělí a úterý z mnoha úhlů pohledu. Ve vršovickém kulturním centru Vzlet se sešlo na sto třicet účastníků, další stovky zájemců konferenci sledovaly online. Tristní situace s ohodnocováním kulturních profesí se probrala zevrubně – od tabulkových platů přes sociologický pohled z hlediska sebeorganizace až po kredit a význam práce v kultuře pro společnost jako takovou. Velký prostor byl věnován i regionům ČR, které ukázaly neuvěřitelnou životnost a smysluplnost živé kultury pro život v obcích i krajích. Na pódiu konferenčního sálu vystoupilo mnoho řečníků z řad zástupců a zástupkyň scénických umění a jejich asociací a platforem. Velké zastoupení měli i političtí představitelé zejména z regionů a jednoho z panelů se zúčastnil i poslanec Marek Výborný, který působí ve sněmovním výboru pro kulturu. Hlubší dialog kulturní obce se státem ale stále chybí. Účastníci tak diskutovali i o možnosti vzniku tzv. Kulturní komory se zastoupením jednotlivých uměleckých oborů.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
03.10.2022