Sál Filharmonie v budoucnu ponese jméno pěvkyně Soni Červené
HRADEC KRÁLOVÉ: Dlouholetý přátelský vztah Soni Červené k Hradci Králové a jejímu orchestru zpečetí název sálu královéhradecké Filharmonie. Jméno nedávno zesnulé operní divy ponese koncertní hala od roku 2025. Sál Soni Červené se tak stane živoucí vzpomínkou na tuto hudební legendu a mimořádně zajímavou ženu. V prostorách Filharmonie Hradec Králové také vzniká prostor pro historické nástroje z dílny továrníků Červených, které pěvkyně hradeckému orchestru věnovala.
„Už v minulosti uvažovalo vedení Filharmonie v čele s bývalým ředitelem Václavem Dernerem o pojmenování sálu právě po Soně Červené. My s tímto návrhem souzníme, a proto chceme jeho myšlenku dotáhnout. Přidáváme se tímto k uctění památky paní Červené a plánujeme přejmenováním našeho sálu otevřít sezónu 2025/26 – tedy v období, kdy si budeme připomínat jejích nedožitých 100 let,“ uvádí ředitel Filharmonie Hradec Králové Vladimír Šrámek a dodává, že Soňa Červená byla charismatickou osobností, jejíž energie a pěvecký projev ho vždy fascinoval.
V těchto dnech přebrala Filharmonie Hradec Králové věcné dary a významný finanční obnos z pozůstalosti operní pěvkyně. Červená ve své závěti odkázala filharmonikům portrét JUDr. Jiřího Červeného a čtyři historické dechové nástroje z rodinné dílny Červených. Pátý nástroj obdržela hradecká Filharmonie už dříve, za života Soni Červené.
Dochovaných nástrojů z tohoto období je jen pomálu. Mimo jiné i proto, že továrník Václav František Červený byl vytrvalým inovátorem a nositelem množství patentů a svoje nástroje stále zdokonaloval. Jejich zvuk byl schopen přizpůsobit i požadavkům hudebních skladatelů (pro Richarda Wagnera například zkonstruoval speciální tubu pro jeho Prsten Nibelungův). Po restaurování budou nástroje k vidění v budově Filharmonie Hradec Králové. Návštěvníci se tak mohou těšit, že v budoucnu ozdobí prostory foyer tuba, eufonium, fanfárová trubka a dva suzafony.
„V blízké době chceme zpřístupnit tyto nástroje veřejnosti v prostorách Filharmonie. Rádi bychom také vydali publikaci o rodu Červených a tradici výroby žesťových nástrojů v Hradci Králové,“ dodává Šrámek.
Předseda správní rady Filharmonie Hradec Králové Luboš Janhuba doplňuje, že nástroje musí nejprve projít opravdu fundovanou a odbornou renovací. „Počítáme také s vytvořením důstojného výstavního prostoru pro tyto nástroje. Nemůžeme tedy nyní přesně sdělit, kdy tyto vzácné nástroje budou moci obdivovat návštěvníci naší Filharmonie.“
Soňa Červená byla s Filharmonií Hradec Králové spojena projekty, mezi nimiž bylo několik koncertů, natočení alba V moci kouzel Erbena a Dvořáka, na kterém propůjčila spolu s hercem Janem Sklenářem hlas Erbenovým postavám a mimořádnou kvalitou vyniká i nahrávka skladby Kaddish Leonarda Bernsteina, ve které Červená účinkovala v roli recitátorky.
Největším počinem, který Soňa Červená v Hradci Králové iniciovala, bylo bez pochyby pořízení mistrovských varhan pro sál hradecké Filharmonie. Stala se ambasadorkou Nadačního fondu pro varhany a sama také stavbu nástroje významnou částkou podpořila. Pojmenování sálu jejím jménem je proto také vyjádřením poděkování za její nasazení při realizaci tohoto projektu i za to, že stavbou varhan dostal sál evropské parametry.
O srdečném vztahu Soni Červené k Hradci vypovídá také skutečnost, že už v době svého života sem pravidelně jezdila a ve své poslední vůli vyjádřila přání, aby zde byla pochována. Po jejím odchodu v květnu letošního roku měla pohřeb v katedrále Svatého Ducha a je uložena v rodinné hrobce na pouchovském hřbitově.
Soňa Červená (1925–2023)
Herečka a operní zpěvačka se narodila 9. září 1925 v Praze do rodiny kabaretiéra a spisovatele Jiřího Červeného a jeho ženy Žofie. Její otec jí byl velkou oporou v rozvoji jejího hudebního a hereckého talentu. Bohužel, během 2. světové války byly oba rodiče odvedeni do koncentračních táborů. Ona zůstala sama v bytě, který poté z části zabralo Gestapo. Po válce se sice oba rodiče vrátili, matku ale už v roce 1948 zatkla komunistická StB. Po 14 dnech se Červená náhodou dozvěděla, že je její matka mrtvá. Její smrt se nikdy nepodařilo vysvětlit.
V Československu Červená působila od druhé půlky 40. let jako herečka – mj. v Divadle ABC v angažmá u Voskovce a Wericha, poté se ale rozhodla věnovat opeře. Už od roku 1958 vystupovala také v Berlíně. Osudovou se jí stala role Carmen ve stejnojmenné opeře Georgese Bizeta.
V roce 1962 Soňa Červená emigrovala do Německa definitivně. Od té doby působila v prestižních operních domech po celém světě. Do rodné vlasti se mohla vrátit až po Sametové revoluci.
Od té doby ztvárnila mnoho mimořádných postav v činoherních i operních inscenacích významných režisérů. Za zmínku stojí např. postava Milady Horákové v opeře Zítra se bude nebo Elina Makropulos v nastudování Roberta Wilsona pro Národní divadlo v Praze.
Soňa Červená zemřela 7. května 2023 ve věku nedožitých 98 let v Praze.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Začíná dvanáctý ročník celoroční soutěže ČT :D pro děti všech věkových kategorií. Tentokrát je mottem Uka dobro, a jak název napovídá, nejen úkoly, ale také inspirativními pořady, rozhovory i hrami poradí, jak pečovat o vztahy s ostatními a ukázat druhým dobro. Každý měsíc čeká na malé účastníky nový úkol, zapojit se mohou také ve science centrech po celé České republice.
MOST: Divadelní Piknik Volyně, celostátní přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla se kvůli výstavbě obchodního centra na zahradě původního festivalového působiště přesune do Ústeckého kraje, konkrétně do Mostu.
ČR: Nakladatelství Galén právě vydalo knihu unikátní zpovědi dvou žen, které prožily část svého života se stejným narcistickým partnerem. Jejich příběhy doplňují autentická vyprávění dalších dvanácti žen, jež rovněž prošly zkušeností domácího násilí. Příběhy plné bolesti, strachu o děti a bezmoci v souvislosti s prokazováním psychického násilí se rozhodně nečtou lehce, ale mohou čtenáře varovat a zároveň jim pomoci.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Jana Tomšů ze spolku Zlínský zvěřinec.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818