Sál Filharmonie v budoucnu ponese jméno pěvkyně Soni Červené
HRADEC KRÁLOVÉ: Dlouholetý přátelský vztah Soni Červené k Hradci Králové a jejímu orchestru zpečetí název sálu královéhradecké Filharmonie. Jméno nedávno zesnulé operní divy ponese koncertní hala od roku 2025. Sál Soni Červené se tak stane živoucí vzpomínkou na tuto hudební legendu a mimořádně zajímavou ženu. V prostorách Filharmonie Hradec Králové také vzniká prostor pro historické nástroje z dílny továrníků Červených, které pěvkyně hradeckému orchestru věnovala.
„Už v minulosti uvažovalo vedení Filharmonie v čele s bývalým ředitelem Václavem Dernerem o pojmenování sálu právě po Soně Červené. My s tímto návrhem souzníme, a proto chceme jeho myšlenku dotáhnout. Přidáváme se tímto k uctění památky paní Červené a plánujeme přejmenováním našeho sálu otevřít sezónu 2025/26 – tedy v období, kdy si budeme připomínat jejích nedožitých 100 let,“ uvádí ředitel Filharmonie Hradec Králové Vladimír Šrámek a dodává, že Soňa Červená byla charismatickou osobností, jejíž energie a pěvecký projev ho vždy fascinoval.
V těchto dnech přebrala Filharmonie Hradec Králové věcné dary a významný finanční obnos z pozůstalosti operní pěvkyně. Červená ve své závěti odkázala filharmonikům portrét JUDr. Jiřího Červeného a čtyři historické dechové nástroje z rodinné dílny Červených. Pátý nástroj obdržela hradecká Filharmonie už dříve, za života Soni Červené.
Dochovaných nástrojů z tohoto období je jen pomálu. Mimo jiné i proto, že továrník Václav František Červený byl vytrvalým inovátorem a nositelem množství patentů a svoje nástroje stále zdokonaloval. Jejich zvuk byl schopen přizpůsobit i požadavkům hudebních skladatelů (pro Richarda Wagnera například zkonstruoval speciální tubu pro jeho Prsten Nibelungův). Po restaurování budou nástroje k vidění v budově Filharmonie Hradec Králové. Návštěvníci se tak mohou těšit, že v budoucnu ozdobí prostory foyer tuba, eufonium, fanfárová trubka a dva suzafony.
„V blízké době chceme zpřístupnit tyto nástroje veřejnosti v prostorách Filharmonie. Rádi bychom také vydali publikaci o rodu Červených a tradici výroby žesťových nástrojů v Hradci Králové,“ dodává Šrámek.
Předseda správní rady Filharmonie Hradec Králové Luboš Janhuba doplňuje, že nástroje musí nejprve projít opravdu fundovanou a odbornou renovací. „Počítáme také s vytvořením důstojného výstavního prostoru pro tyto nástroje. Nemůžeme tedy nyní přesně sdělit, kdy tyto vzácné nástroje budou moci obdivovat návštěvníci naší Filharmonie.“
Soňa Červená byla s Filharmonií Hradec Králové spojena projekty, mezi nimiž bylo několik koncertů, natočení alba V moci kouzel Erbena a Dvořáka, na kterém propůjčila spolu s hercem Janem Sklenářem hlas Erbenovým postavám a mimořádnou kvalitou vyniká i nahrávka skladby Kaddish Leonarda Bernsteina, ve které Červená účinkovala v roli recitátorky.
Největším počinem, který Soňa Červená v Hradci Králové iniciovala, bylo bez pochyby pořízení mistrovských varhan pro sál hradecké Filharmonie. Stala se ambasadorkou Nadačního fondu pro varhany a sama také stavbu nástroje významnou částkou podpořila. Pojmenování sálu jejím jménem je proto také vyjádřením poděkování za její nasazení při realizaci tohoto projektu i za to, že stavbou varhan dostal sál evropské parametry.
O srdečném vztahu Soni Červené k Hradci vypovídá také skutečnost, že už v době svého života sem pravidelně jezdila a ve své poslední vůli vyjádřila přání, aby zde byla pochována. Po jejím odchodu v květnu letošního roku měla pohřeb v katedrále Svatého Ducha a je uložena v rodinné hrobce na pouchovském hřbitově.
Soňa Červená (1925–2023)
Herečka a operní zpěvačka se narodila 9. září 1925 v Praze do rodiny kabaretiéra a spisovatele Jiřího Červeného a jeho ženy Žofie. Její otec jí byl velkou oporou v rozvoji jejího hudebního a hereckého talentu. Bohužel, během 2. světové války byly oba rodiče odvedeni do koncentračních táborů. Ona zůstala sama v bytě, který poté z části zabralo Gestapo. Po válce se sice oba rodiče vrátili, matku ale už v roce 1948 zatkla komunistická StB. Po 14 dnech se Červená náhodou dozvěděla, že je její matka mrtvá. Její smrt se nikdy nepodařilo vysvětlit.
V Československu Červená působila od druhé půlky 40. let jako herečka – mj. v Divadle ABC v angažmá u Voskovce a Wericha, poté se ale rozhodla věnovat opeře. Už od roku 1958 vystupovala také v Berlíně. Osudovou se jí stala role Carmen ve stejnojmenné opeře Georgese Bizeta.
V roce 1962 Soňa Červená emigrovala do Německa definitivně. Od té doby působila v prestižních operních domech po celém světě. Do rodné vlasti se mohla vrátit až po Sametové revoluci.
Od té doby ztvárnila mnoho mimořádných postav v činoherních i operních inscenacích významných režisérů. Za zmínku stojí např. postava Milady Horákové v opeře Zítra se bude nebo Elina Makropulos v nastudování Roberta Wilsona pro Národní divadlo v Praze.
Soňa Červená zemřela 7. května 2023 ve věku nedožitých 98 let v Praze.
Mohlo by vás také zajímat...
BOHUMÍN: "Maryšku jsme založili jako literárně - dramatický klub. Spektrum působnosti sdružení se ale postupem let rozšířilo do nejrůznějších oblastí (besedy, literární večery, přednášky, výstavy, multižánrové akce a festivaly, autorská tvorba, filmový klub apod.)," uvádí na svém webu členky bohumínského spolku Maryška. Představujeme jeho aktuální aktivity v závěru letošního a začátkem příštího roku.
ZLÍN: V pátek 24. listopadu proběhlo v pražském Rudolfinu slavnostní předávání cen prestižní soutěže „Stavba roku“. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které obdrželo od jeho pořadatelů pozvání, zde zastupoval jeho ředitel Pavel Hrubec.
ČR: Charitativní díl soutěže StarDance, který Česká televize odvysílala v sobotu 25. listopadu se postaral o absolutní rekord ze všech odvysílaných charitativních dílů pořadu. Celková vybraná suma pro Centrum Paraple činí 25 174 220 Kč. Slavnostního předání šeku se v silném zastoupení zúčastnily osobnosti spojené s pořadem StarDance a zástupci Centra Paraple. Za Českou televizi šek předala vedoucí komunikace a korporátního partnerství Jana Mrákotová.
ŽATEC, ČR: Česká republika opět potvrdila, že je světovou velmocí, co se týče zápisů na seznam kulturního dědictví UNESCO. V pondělí dne 18. září 2023 bylo na zasedání Výboru pro světové dědictví, které se konalo v saudskoarabském Rijádu, rozhodnuto o zařazení chmelařské krajiny a města Žatec, jejího centra, na prestižní seznam světového dědictví pod názvem Žatec and the Landscape of Saaz Hops. ČR se tudíž může pyšnit vůbec první chmelařskou krajinou na světě, která nese značku UNESCO. Na úspěšné nominaci se podílelo mnoho subjektů; my jsme s několika dotazy oslovili site managera památky světového dědictví, pana Jaroslava Špičku, bývalého místostarostu města Žatce, v současnosti též ředitele Chrámu Chmele a Piva, p. o.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818