PLZEŇ: Starý most je plzeňské nakladatelství, které vzniklo před 20 lety. Za dobu své existence vydalo téměř 150 děl, která se zaměřují především na regionální tématiku – knihy historických fotografií a dokumentů, průvodce, kratochvilné čtení pro děti i pro dospělé a reprezentativní fotografické publikace. V roce 2006 se činnost nakladatelství rozšířila do Bavorska – vyšla první z mnoha dalších knih o Šumavě a Bavorském lese.
Nápad založit regionální nakladatelství vznikl po úspěšné výstavě ve škodováckém muzeum s názvem Plzeň v dobách Emila a Karla Škodových na starých fotografiích, přibližuje zakladatel nakladatelství Petr Mazný.: „Výstava byla hojně navštěvovaná a lidé říkali, že by si staré fotky chtěli prohlédnout i v klidu doma. Napadlo mě, že by se z toho dala udělat pěkná kniha. A tak jsem oslovil dva kamarády, kterým se výstava také líbila a jako naprostí laici jsme knihu vydali. Měla velký úspěch, kniha se musela dotiskovat a tím začalo nakladatelství fungovat. Vydávali jsme další knihy o Plzni, pak se přidala Šumava, Brdy, jižní Čechy...“.
První knihu Plzeň 1880–1935 vydal Starý most v listopadu roku 1999 a prodalo se jí přes 9 tisíc kusů. Obsahovala plzeňské dobové fotografie z archivu Západočeského muzea z přelomu 19. a 20. století. Nejprodávanějšími tituly se následně staly knihy Plzeňsko-český slovník, vydaný v roce 2017, kdy se prodalo téměř 13 tisíc kusů a Brdy opět otevřené z roku 2015 s 12 tisíc kusy prodaných.
Jako hlavní poslání nakladatelství vnímá Petr Mazný probouzet v lidech zájem o historii míst v jejich okolí a posilovat tak lokální patriotismus.
Dlouhodobě Starý most spolupracuje se Západočeským muzeum v Plzni, Muzeem Šumavy, s Jihočeským muzeum v Českých Budějovicích, s Archivem města Plzně, se Státním oblastním archivem v Plzni a se Západočeskou galerií.
ČR: Digitalizace je jednou z oblastí, na kterou je možno využít dotaci ministerstva kultury z Národního plánu obnovy. Nedávno bylo rozhodnuto o výsledcích dvou výzev – digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek II. a výzvy na podporu rozvoje digitalizace, dokumentační a informační činnosti v oblasti vizuálního umění a architektury pro menší projekty nezřizovaných neziskových organizací.
HRADEC KRÁLOVÉ: O víkendu 22. - 24. března patřilo Divadlo Drak souborům mladého, poetického a experimentujícího divadla. Postupová přehlídka AUDIMAFOR i v letošním ročníku vydala to nejzajímavější, co se urodilo mezi divadelními soubory napříč Královéhradeckým krajem, ale i kousek za jeho hranicemi. Kvalitu zúčastněných inscenací potvrdila odborná porota – doporučení k postupu si odneslo hned několik souborů ve třech kategoriích, rozdávaly se ale i další ocenění.
VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i „Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
ZLÍN: V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně opět od března 2024 probíhají vzdělávací kurzy pro pracovníky kulturního a kreativního sektoru Zlínského kraje v oblasti manažerských, komunikačních a digitálních dovedností. Knihovna tak navázala na úspěšný projekt z minulého roku, kdy se v celkem 18 vzdělávacích kurzech proškolilo téměř 400 účastníků.