Připomeňte si v Retro muzeu Praha, jak se slavily Vánoce v Československu 70. a 80. let
PRAHA: Jak se slavily Vánoce v časech, kdy jim vládl Děda Mráz? Na to odpoví nové expozice v Retro muzeu Praha. Ve 4. patře OD Kotva mohou lidé zavzpomínat, jak prožívali děti i dospělí vánoční svátky před padesáti či čtyřiceti lety, na časy, kdy se stály fronty na mandarinky, kubánské pomeranče se nedaly oloupat, muže potěšil pod stromečkem Pitralon a na stole vedle kapra a bramborového salátu stála láhev červeného Svatováclavského. Retro muzeum Praha ukazuje vánoční výzdobu, která byla pro 70. a 80. léta v Československu typická, připomene nejoblíbenější hračky, ikonické stojánky na stromeček, sváteční tabuli a další zajímavosti Vánoc v normalizaci.
Naprostým fenoménem, po kterém toužili chlapci, ale i jejich tatínkové, nejen o Vánocích, byla autodráha. Retro muzeum Praha mu vytvořilo speciální expozici. Lidé zde najdou velkou autodráhu Ites složenou ze 100 dílů, doplněnou desítkami dobových autíček československé výroby i s obaly. K vidění jsou Porsche 917 nebo 911, Škoda Favorit, Mirage, McLaren nebo dobové náklaďáky. Cena autodráhy tehdy šplhala k výši poloviny tehdejšího platu. A tak nebylo výjimkou, že jakmile se v partě objevila jedna autodráha, postavila se ve sklepě, kde se všichni scházeli se svými autíčky, aby na vlastní kůži jízdu zkusili, což mohou i čtyři návštěvníci muzea najednou.
Byť byl všeho nedostatek, vánoční kolekce musela být v 70. a 80. letech k dostání. Tuto ryze Československou specialitu je možné vidět i v Retro muzeu, kolekce vyráběly firmy jako Orion Praha, Maryša Rohatec či Zora Olomouc a začaly již v létě, aby uspokojily poptávku. Fondánové salonky, lanýžové figurky nebo želé arabesky byly k dostání v baleních o váze 250–1000 gramů, a ty nejluxusnější, několikapatrové, k zakoupení v Tuzexu.
Stejně jako dnes i v období 70. a 80. let dominoval o Vánocích obývacímu pokoji vánoční smrk či jedle. Doménou naší země byla výroba foukaných skleněných ozdob, které se vyvážely do celého světa díky firmě Jablonex. V expozici Retro muzea Praha můžete zhlédnout hned několik typů zdobení vánočního stromu, které symbolizují rozdílné tradice a zvyky v různých regionech. Zatímco pro severní Čechy byly typické již zmíněné skleněné ozdoby, pro Moravu to byly zase slaměné dekorace, sušené ovoce a oříšky.
Muzeum připomene i ikony své doby, které si přály děti najít pod stromečkem. Mezi nejžádanější dárky patřily lyže, kolo značky Eska, stavebnice Merkur nebo panenky. Ne každý ale všechny tyto dárky pod stromkem našel. Zato většinou nechybělo teplé oblečení, rukavice nebo čepice a svetr pletené na Dopletě. To si lidé mohou prohlédnout v nové expozici, která představuje zimní odívání.
Máte chuť si připomenout každodenní život i střípky Vánoc 70. a 80. let? Možná vás překvapí, co se změnilo a kolik naopak zůstalo stejné. V interaktivní expozici se můžete vrátit v čase zpět před rok 1989 i díky spolupráci s projektem Svoboda není samozřejmost a speciálnímu telefonu, ve kterém na vlastní uši uslyšíte, jak to tenkrát bylo v Československu třeba s volnočasovými aktivitami či svobodou vyznání. Retro muzeum Praha v OD Kotva je otevřeno denně od 9 do 20 hodin v průběhu vánočních svátků i Nového roku, s výjimkou 24. 12., kdy je otevírací doba od 9 do 14 hodin.
Retro muzeum Praha provozuje spolek Art Salon S založený v roce 2014. Pod vedením předsedy Roberta Vůjtka má spolek za sebou realizaci na čtyři desítky úspěšných výstav v Praze i po zbytku republiky. Představil dobové výstavy jako Retro 70. a 80. let, Retro hračky za socíku, Retro zima za socíku nebo Retro biják, organizoval retrospektivu Bořka Šípka, výstavu Memories Roberta Vana i několik výstav Káji Saudka.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818