neděle
17. ledna 2021
svátek slaví Drahoslav
Potravinové lístky
© Archiv muzea



Potravinové lístky-exponát měsíce ledna

TEPLICE. Během 20. století byli obyvatelé Teplicka několikrát vystaveni přídělovému systému, v podobě potravinových lístků. Ty měly především zajistit rovnoměrnou distribuci potravin a dalších vybraných produktů mezi obyvatelstvo v krizových obdobích. První přídělový systém vešel v platnost na Teplicku v roce 1915 jako opatření při selhání zásobování v průběhu první světové války.

Autor článku: 
Vlasta Tichá

Rakousko-uherská monarchie se tak snažila vyřešit dostatečný přísun vojensky potřebného materiálu na frontu a zároveň zajistit základní zásobování civilního obyvatelstva. Za tímto účelem bylo obyvatelstvo rozděleno na tři kategorie a to samozásobitelé, „nesamozásobitelé“ a těžce pracující.  U některých produktů jako např. mléka byly zvýhodněny kojící matky a mladší děti do 6 let. Přídělový systém se týkal především masa, mléka, mouky (moučných výrobků -  chleba, housek, apod.), másla, tuků, cukru a tabáku. V roce 1915 vycházel týdenní příděl moučných výrobků na jednu dospělou osobu ve výši 2100 g pro samozásobitele, 1400 g pro nesamozásobitele a 2100 g pro těžce pracující, přičemž na konci války v roce 1918 byly dávky sníženy o 300-500 g na osobu týdně. Ještě markantnější byl pokles dávek např. u cukru. V roce 1916 vycházela 1 kg cukru na osobu na měsíc, nejvýše však 2 kg na domácnost, zatímco v roce 1917 to již bylo pouze 0,5 kg cukru na osobu na měsíc. Během válečných let však zásobování vázlo a potravinové lístky nebylo často ani za co směnit. Prudce rovněž vzrůstaly ceny potravin na černém trhu. Tzv. keťasení bylo velice rozsáhlé a dokázalo předražit některé produkty až o desetinásobky ceny, které byly obvyklé před válkou a několikanásobně zvedaly ceny oproti cenám na oficiálním (vázaném) trhu. Bylo tak možné koupit 1kg másla na černém trhu za 2,5x dráž než v oficiálních obchodech. Často však byl černý trh jediným způsobem jak se k některým potravinám dostat a na Teplicku byly využívány zejména kontakty na Lounsko a Litoměřicko, kam lidé odjížděli vlakem shánět nedostatkové zboží. Situace byla pro teplickou průmyslovou oblast Teplicko obzvláště složitá, jelikož zde bylo minimum samozásobitelů, tedy zemědělců s vlastní produkcí potravin. Špatné zásobování na konci války, příliv demobilizovaných vojáků a selhávání systému potravinových lístků bylo příčinou řady hladových stávek v regionu především na dolech na Duchcovsku a Bílinsku. Vyhladovělé obyvatelstvo rovněž špatně odolávalo poválečným nemocem, jako byl tyfus a španělská chřipka. Zásobování v regionu se podařilo plně stabilizovat až v roce 1921, kdy byl rovněž zrušen přídělový systém, včetně potravinových lístků.

Další období potravinových lístků bylo na Teplicku zavedeno s vypuknutím druhé světové války v roce 1939. Druhoválečný přídělový systém založený opět na potravinových lístcích byl do značné míry diskriminační a to zejména vzhledem k židovskému obyvatelstvu, které dostávalo nižší příděly na potravinových lístcích, než jaké dostávali obyvatelé německé národnosti. Příděly se také dělily nejen podle národnosti a náboženství, ale také podle věku, v kategoriích do 6 let, 6-18 let a nad 18 let. Z distribuce potravinových lístků byli vyčleněni rovněž zemědělci, kteří jako samozásobitelé ztráceli nárok na potravinové lístky některých produktů a potravin jako byla mouka, máslo, vejce, maso a mléko. Oproti prvoválečným potravinovým lístkům se změnila i platnost, respektive období platnosti archů, které obsahovaly potravinové lístky na čtyři týdny, oproti jednomu týdnu prvoválečných archů. Některé komodity jako bylo mýdlo, byly přidělovány v archu na celý jeden rok. Ztráta nebo odcizení, pak znamenala pro dotyčného velký problém. Užití potravinových lístků bylo nutné rovněž v hostincích a restauracích, kde zákazník zaplatil nejen penězi, ale také příslušným počtem potravinových lístků, které obsahovaly konzumovaná jídla a nápoje. Přídělovému systému podléhaly rovněž látky, obuv, tabák a další výrobky a potraviny. Zajímavá je rovněž délka období, kdy byl přídělový systém uplatňován. Přídělový systém na našem území vydržel nepřetržitě od roku 1939 do roku 1953, kdy byl zrušen společně s realizací měnové reformy.

Regionální muzeum v Teplicích disponuje ve svých sbírkách řadou archů i jednotlivých ústřižků potravinových lístků. Jako exponát měsíce jsme zvolili arch potravinových lístků z konce období přídělového systému, tedy z června 1953 a to včetně papírového pouzdra na ústřižky potravinových lístků.

Na vlastním archu potravinových lístků si lze všimnout dvou základních částí. Kmenová část byla informativní a obsahovala název, období, potraviny, pro které byl arch určen apod. Druhá, tedy ústřižková část, pak byla označena zbožím a množstvím, které bylo možné na daný ústřižek odebrat. Ve válečných letech byl navíc arch vázaný vždy na jednoho obchodníka, od kterého mohl zákazník zboží nakupovat a to zejména kvůli distribuci zboží k daným obchodníkům.

Přídělový systém platil souhrnem na území Teplicka přes 20 let a jednalo se tak o nedílnou součást života nejméně 4-5 generací lidí, které tento způsob distribuce potravin a zboží přímo ovlivnil.

Mohlo by vás také zajímat...

HRADEC KRÁLOVÉ: Divadlo Drak zasáhla velice smutná zpráva, 14. ledna zemřel náš milovaný kolega Václav Poul. (20. 8. 1951 – 14. 1. 2021) Patřil mezi nejvýraznější herecké osobnosti českého loutkového divadla. Studium herectví na katedře loutkového divadla na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze absolvoval v roce 1979. Ještě během závěrečného ročníku nastoupil společně s Tomášem Dvořákem a Blankou Josephovou - Luňákovou do plzeňského Divadla Alfa, kde strávil čtyři sezony. Po nich přijal na tři roky angažmá v Naivním divadle Liberec a v roce 1985 se stal členem souboru Divadla Drak.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec
Co se děje
15.01.2021

LUHAČOVICE: S originální nabídkou pro učitele a rodiče dětí školou povinných přichází Městské divadlo Zlín. Máte své oblíbené herce? Zapojte je do hodiny! Rádi vám pomůžou oživit či ozvláštnit distanční výuku.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Vzdělávání
Co se děje
15.01.2021

HRADEC KRÁLOVÉ: Mezinárodní festival Divadlo evropských regionů a jeho mladší část Open Air Program patří již více než čtvrt století mezi nejvýznamnější kulturní události královéhradeckého regionu a představuje největší divadelní přehlídku v České republice. Po červnu 2020, kdy se festival uskutečnil v komorní podobě s podtitulem Letos jinak, připravují pořadatelé na rok 2021 plnohodnotný 26. ročník. Ten se poprvé představí pod inovovaným názvem a novou vizuální identitou. V termínu od 18. do 25. června 2021 se tak uskuteční REGIONY – Mezinárodní divadelní festival Hradec Králové.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec
Co se děje
15.01.2021

ČR: Společný projekt bienále Ve věci umění a organizací Slovo 21 a Život 90 vznikl původně jako performance pro živé publikum, z důvodů omezení kulturních akcí v souvislosti s koronavirovou pandemií však tvůrci přistoupili k zásadní změně koncepce, a vznikla tak série čtyř krátkých filmů – intimních portrétů, které skrze zprostředkované příběhy zachycují historii všedního dne a nabízejí divákům možnost prožít zkušenost těch, kteří se často ocitají na pokraji zájmu většinové společnosti. Filmy je možné kdykoliv zdarma streamovat online na plaformách Vimeo a Facebook.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Menšiny a cizinci
Co se děje
14.01.2021