Pavel Šporcl převzal od Lubomíra Brabce jeho koncertní cyklus
PRAHA: Po třiceti letech skončil kytarista Lubomír Brabec s pořádáním abonentního cyklu "Pražské hudební večery" a předal žezlo svému kamarádovi, houslistovi Pavlu Šporclovi, který bude v Pražských hudebních večerech pokračovat.
Cyklus probíhal 30 let v Praze, zejména v Anežském klášteře, Španělské synagoze, v kostele sv. Šimona a Judy, některé významné koncerty pak v Rudolfinu a v poslední době v Profesním domě UK MFF na Malostranském náměstí.
„Jsem velmi poctěn, že se Luboš rozhodl předat cyklus právě mě“, komentoval tento krok Šporcl. „Jsme dlouholetí přátelé, o to větší závazek cítím, abych Luboše, a především věrné příznivce nezklamal. Budu pokračovat s tradicí vystupování špičkových hudebníků a umělců a věřím, že našimi koncerty diváky zaujmeme a potěšíme“, dodal houslista.
Po dobu trvání cyklu na koncertech zaznělo více než 220 programů, na nichž, většinou s Lubomírem Brabcem, vystoupila řada špičkových českých umělců. Z pěvců to byli Gabriela Beňačková, Alžběta Poláčková, Kateřina Kněžíková, Peter Dvorský, Štefan Margita, Roman Janál. Z instrumentalistů violista Lubomír Malý, violoncellista Jiří Bárta, gambista Petr Wágner, varhaníci Aleš Bárta a Jaroslav Tůma, harfenistky Kateřina Englichová a Jana Boušková, hornista Ondřej Vrabec, trumpetista Jaroslav Halíř, hobojisté Jana Brožková a Vilém Veverka, flétnistka Žofie Vokálková, klarinetisté Ludmila Peterková a Jiří Hlaváč, kontrabasista Jiří Valenta a mnoho dalších. Z komorních souborů to byla namátkou kvarteta Kociánovo, Panochovo, Wihanovo, Škampovo. V celovečerních recitálech se zde s Lubomírem Brabcem objevily i hvězdy populární hudby jako Hana Hegerová, Lucie Bílá, Kateřina Brožová, Daniel Hůlka, Karel Vágner.
V průběhu let se na podiu vystřídali také mladí úspěšní interpreti, vítězové mezinárodních soutěží, ze kterých se pak staly skutečné hvězdy. Byli to Pavel Šporcl, Markéta Janoušková, Jan Mráček, Ivan Vokáč, Kateřina Javůrková, Julie Svěcená, Olga Šroubková, Karolína Cingrošová Žmolíková a mnoho dalších.
Cyklus se stal jedním z nejúspěšnějších cyklů komorní hudby v Praze.
„Jsem přesvědčen, že předáním koncertní řady „Pražské hudební večery“ Pavlu Šporclovi se cyklus dostává do správných rukou, a má šanci se stát nejdéle trvajícím a největším komorním cyklem v Praze“, řekl Brabec.
Abonenty Lubomíra Brabce, kteří by i nadále chtěli pokračovat v návštěvách koncertů cyklu Pražské hudební večery prosíme, aby se ozvali na emaily: martina@pavelsporcl.com, ada@pavelsporcl.com nebo ta telefonní čísla 725 768 422 a 608 332 830. Vstupenky lze zakoupit na https://eshop.sporclarts.com/cs/42-vstupenky.
Koncerty začínají vždy v 19 hodin.
Program:
1/ 5. 10. 2021 Zahajovací koncert: Pavel Šporcl – Paganiniana, – Anežský klášter, Anenská, Staré Město
2/ 26. 10. 2021 Bára Kodetová, Profesní dům MFF, Malostranské nám. 2/25, Praha 1
3/ 23. 11. 2021 Jana Šrejma Kačírková – Kdy láska přilétá + křest CD, Profesní dům MFF, Malostranské nám. 2/25, Praha 1
4/ 2. 12. 2021 Pavel Šporcl – Vánoce na modrých houslích, Venclovského aula, VŠE, nám. W. Churchilla 4, Praha 3 - Žižkov
5/ 15. 2. 2022 Vojtech Szabó – Profesní dům MFF, Malostranské nám. 2/25, Praha 1
6/ 22. 3. 2022 M. Nostitz Quartet – Profesní dům MFF, Malostranské nám. 2/25, Praha 1
7/ 19. 4. 2022 Závěrečný koncert: Luboš Brabec & Pavel Šporcl + talenti Ameropa Music & Světluška, Profesní dům MFF, Malostranské nám. 2/25, Praha 1
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818