Nezapomenutelná léčitelka Květoslava Patočková
SEMILY: Před sto deseti lety, dne 17. ledna 1912, se v Havírně, části Pasek nad Jizerou, narodila lidová léčitelka Květoslava Patočková. Po druhé světové válce, v roce 1946, jak jí předpověděl tatínek, se přestěhovala do Semil. Květoslava Patočková byla jistě výjimečná žena, podobně jako nedávno filmem „znovuobjevený“ Jan Mikolášek. S Janem Mikoláškem měla zřejmě spousty společného, také šlo o vyhledávanou lidovou léčitelku, silně věřící a rozumějící bylinkám. Její schopnosti přesahovaly hranice regionu a na pomoc se k ní obracely i mnohé tehdejší „celebrity“. Je však zajímavé, že dodnes její působení není připomenuto ani pamětní tabulkou na jejím domě, byť na ni dodnes s vděčností vzpomíná nemálo lidí. Změní se to?
Muzeum a Pojizerská galerie Semily, p. o., jako regionální paměťová instituce se snaží o významných osobnostech soustředit co nejvíce informací, a ani Květoslavu Patočkovou nechceme opomenout. Ještě dnes žijí mnozí pamětníci, kterým pomáhala s jejich neduhy a kteří na ni v dobrém vzpomínají, a tak budeme rádi, když se na nás obrátíte se svými vzpomínkami případně s dokumenty (korespondence, recepty, fotografie, apod.) souvisejícími s jejím působením v Semilech, rádi vše zaznamenáme. Pište nám na adresu: reditel@muzeumsemily.cz, případně kromě mé osoby kontaktujte též našeho historika dr. Tomáše Chvátala (historik@muzeusemily.cz, tel: 605 276 871). Osudy léčitelky Patočkové bychom rádi připomenuli v budoucnu ať už výstavou, brožurou nebo filmovým dokumentem.
Květoslava Patočková bydlela naproti semilskému muzeu v Husově ulici. Zde ji navštívil těsně před její smrtí i spoluautor knihy Léčitelé, jasnovidci a mágové Jiří Kuchař, který toto setkání později popsal v pozdějším článku v časopise mimo jiné takto: „Léčitelka bydlela v Husově ulici. Byl to podlouhlý dům pod náměstím, klasická nízká zástavba, před ním byla branka, pár schodů a pak vchod. Uvnitř panovalo dokonale starosvětsky magické prostředí. Pozvala nás do svojí léčitelské svatyně, komůrky se zvláštní, patrně protihlukovou úpravou, ve které přijímala nemocné a poskytovala pomoc. Ta místnost byla plná sošek a obrázků Ježíše, Marie a svatých, které Květoslava Patočková velice milovala. Se svými problémy za ní chodili lidé a někdy vodili i zvířata, jak to bylo celkem běžné po celé Evropě, hlavně v odlehlých horských a podhorských oblastech, kde bylo daleko pro lékaře, natož pro lékaře zvířat. Svojí vírou byla proslulá, a proto se na ni obraceli nejen prostí lidé, ale také kněží – ovšem i doktoři a profesoři, protože i ti občas mají zdravotní problémy. „Dostala jsem dar Boží a sílu čerpám z víry. Můj tatínek měl ale ještě větší dar. Jednou mi řekl, že budu bydlet v Semilech v domě s dlouhou chodbou a budou tam za mnou chodit lidé v zástupech.“
Květoslava Patočková odešla na věčnost 10. srpna 1991, rozloučení s ní se uskutečnilo v kostele sv. Petra a Pavla v Semilech o šest dní později. V lidovém léčitelství pak pokračovala její dcera Jana Dufková z Jilemnice, která je již také bohužel po smrti. Její působení se pomalu vytrácí z povědomí lidí, a tak se jej budeme snažit podchytit. Věříme, že nám s tím pamětníci pomohou.
Miroslav Šnaiberk
ředitel Muzea a Pojizerské galerie Semily, p. o.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818