Nejlepší radniční listy roku má Olomouc, mezi malými obcemi Velatice
ČR: Které noviny mají v Česku největší čtenost a náklad? Jednoznačně ty „radniční“, tedy periodika vydávaná obcemi, městy či městskými částmi. Na jejich kvalitu se zaměřila nová soutěž Radniční listy roku 2020, která podrobně zkoumala obsah více než 170 radničních novin.
Vítězem soutěže v kategorii největších měst se staly Olomoucké listy, které porotu zaujaly grafickým zpracováním, kvalitou článků o historii města, svobodným přístupem k textům opozičních zastupitelů i různými originálními nápady, kterými redakce noviny doplňuje. V textech jsou například jakoby rukou psané vykřičníky či kroužky, které zdůrazňují důležité termíny. Noviny navíc nefungují jako reklama politického vedení.
„Celou soutěž jsme rozdělili do 3 kategorií podle počtu obyvatel, abychom neporovnávali obce s pár stovkami obyvatel a velká statutární města. Výsledky nás ale překvapily, protože například obec Velatice, vítěz nejmenší kategorie, vydává jeden z nejlépe zpracovaných měsíčníků v zemi,“ uvádí tisková mluvčí projektu Alexandra Hladíková.
Překvapením soutěže byla právě úroveň některých novin vydávaných malými obcemi. Ta vítězná eviduje necelou tisícovku obyvatel, přitom její magazín je zpracován do podoby unikátního designového díla v minimalistickém stylu. Každé číslo je svým způsobem originál a přitom výrobní cena i díky zmenšenému formátu A5 nepřevyšuje obvyklé ceny, které obce za vydávání novin platí. Velatický zpravodaj publikuje detailně graficky zpracované infografiky a velkoformátové snímky.
Prostřední kategorii opanovaly Tišnovské noviny, které pro změnu překvapily svým rozsahem a detailností zpracování. Tišnov totiž ve svém zpravodaji věnuje prostor i celospolečenským tématům a environmentální osvětě, povídkám a fotografiím.
Porota v rámci soutěže podrobila zkoumání přes 170 přihlášených zpravodajů, které hodnotila podle 10 kritérií. „Častými nešvary radničních novin je zastaralá grafika, například nemoderní fonty a nepřehledná titulní strana. Hřeší také na to, že sice informují o výsledcích místního fotbalového týmu a mysliveckém plesu, ale neinformují o hospodaření obce či usneseních zastupitelstva. V pořádku nejsou ani příliš výrazné politické úvodníky, ale v tomto ohledu se situace zlepšuje. Kvalita tištěných zpravodajů šla za poslední tři roky hodně nahoru, patrně díky počtu freelancerů, kteří se DTP věnují a jsou schopni městům nabídnout modernizaci jejich komunikačních kanálů,“ uvádí mluvčí projektu Alexandra Hladíková.
Porotci během hodnocení odhalili ale i závažnější pochybení, například nevýrazně označenou inzerci, která cílí na seniory a láká na tzv. zpětnou hypotéku, přičemž text inzerce byl ve stejné úpravě jako text redakčních článků. „Nechceme města pranýřovat ani kritizovat, snažíme se je spíše motivovat a dávat jim za příklad ty, kteří mají zpravodaje a sociální sítě kvalitní. Snažíme se tím celkově zlepšit úroveň, jakou veřejné instituce komunikují s veřejností. Jedná se o veřejné prostředky, za vydávání radničních periodik města dohromady platí okolo 2 miliard korun ročně,“ říká předseda poroty Zdeněk Novák.
Vítězné radniční zpravodaje nyní čeká natáčení krátkého dokumentu o jejich fungování. Výtisk každého z nich bude navíc symbolicky uložen do archivu knihovny T. G. Masaryka na Pražském hradě. Příští rok plánují organizátoři hodnotit plošně všechny obecní a městské zpravodaje, které v České republice vychází.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818