Nejdůležitější události květnového povstání v pořadu Krvavá léta
ČR: Třídílný speciál věnovaný květnovému povstání československého lidu v roce 1945 chystá dokumentární cyklus Stream.cz Krvavá léta. Jiří Padevět, spisovatel, badatel a držitel prestižního ocenění Magnesia Litera, který pořadem provází, přehledně zmapuje významný boj o Český rozhlas, krvavé přerovské povstání, ale i masakr několika desítek civilistů v budově Gymnázia Na Pražačce. První díl bude k vidění na Televizeseznam.cz již 6. května.
Dokumentární cyklus Krvavá léta, který byl v roce 2018 nominován na Křišťálovou Lupu v kategorii Online video, připomene od pondělí 6. května třemi speciálními, na sebe volně navazujícími díly 74. výročí československého povstání v květnu 1945. Jiří Padevět divákům zprostředkuje boje o budovu rozhlasu na dnešní Vinohradské třídě v Praze, přerovské povstání, které si vyžádalo 41 lidských životů nebo vraždu zajatých povstalců i civilistů v budovách dnešní ZŠ Pražačka a Gymnázia Na Pražačce na Praze 3.
„Květnové povstání vypuklo na většině míst včetně Prahy spontánně a bylo definitivním vyjádřením touhy obyvatel protektorátu po svobodě. Během bojů zahynulo velké množství bojovníků i civilistů, kteří byli zavražděni nacistickými jednotkami. Vzhledem k rozsahu bojů a počtu bojovníků můžeme považovat květnové povstání za největší bitvu našich moderních dějin; bitvu, ve které stáli lidé, kteří ještě včera vykonávali svá občanská povolání, proti vycvičenému a dobře vyzbrojenému nepříteli,“ komentuje historické dny průvodce pořadu Krvavá léta Jiří Padevět.
Epizody:
- pondělí 6. května – Boje o rozhlas
- pondělí 13. května – Krvavé přerovské povstání
- pondělí 20. května – Vražda povstalců a civilistů v budovách dnešní ZŠ Pražačka a Gymnázia Na Pražačce
Další díly z naší historie najdete v pořadu Krvavá léta na Stream.cz.
Zdroj: Martina Vokrouhlíková, PResscode CZ
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818