Nábřeží pod Letenskými sady bude zdobit poezie Anny Beaty Háblové
PRAHA: První výstavou nového roku pokračuje galerie Artwall, která se nachází na nábřeží Kpt. Jaroše a Edvarda Beneše v Praze, ve sledování environmentálních témat. Tentokrát se však diváci i kolemjdoucí od 19. ledna místo s výtvarnými díly setkají s experimentální poezií. Básnířka, slamerka, architektka a urbanistka Anna Beata Háblová pro galerii pod širým nebem Artwall připravila soubor krátkých básní pojednávajících o klimatické změně, devastaci a vysychání krajiny, odlesňování, ale i nedávné ekologické katastrofě na řece Bečvě.
Anna Beata Háblová prostřednictvím poezie popisuje nepoetickou skutečnost ekologické destrukce. Název výstavy „Nevýslovný“ odkazuje ke skutečnosti, že konstatování o ničení přírody, jsou-li opakována stále dokola, začínají pomalu ztrácet svůj význam. Přitom však dopad změn klimatu a devastace krajiny může být v důsledku ekologických katastrof nevýslovně ničivý. „Pokud na řadu nepřijdou činy, ze slov se stanou jen cáry," konstatuje autorka.
Umělkyně dále dodává: „Poezie je forma, která úspornými prostředky rozestírá více vrstev. Chtěli bychom ji někam zařadit, ale ono to nejde. Básně vystavené v galerii Artwall by mohly být haiku, ale nejsou, mohla by to být textovka bez diakritiky, ale ta to není, mohlo by to být napsané na stroji, ale ani to není pravda. Podobná nejednoznačnost je i nejednoznačností naší budoucnosti.“
Slova básní psaná strojopisem často tvoří různé obrazce jindy zas jednotlivá písmena padají nebo přecházejí v postupně mizející řádky. To podstatné a zároveň nevyslovitelné se odehrává mezi řádky. Na pozadí strohého popisu banálních skutečností evokuje autorka krizi, která může přijít, pokud zůstaneme nečinně přihlížet. Touto netradiční formou se pokouší sdělit nevýslovné, a přitom vytrhnout diváky z lhostejnosti vůči budoucnosti životního prostředí i celé naší planety.
Výstavu Nevýslovný bude možné zhlédnout do 15. března. Vernisáž proběhne online 19. ledna v 18:00 na facebookové stránce galerie - www.facebook.com/artwallgallery. Její součástí bude eko-slam v podání Anny Beaty Háblové. Záštitu nad výstavou převzala radní Hlavního města Prahy Hana Třeštíková. Více informací na www.artwallgallery.cz.
Projekt vzešel z otevřené výzvy galerie Artwall nazvané „Návrat k normálu není možný“. Galerie Artwall se ve výzvě zaměřila na téma proměny společnosti po pandemii COVID-19. V kontextu koronavirové krize často slyšíme výzvy, abychom se vrátili k normálu. Způsob života, který naše společnost považuje za normální, je však ve vztahu k naší planetě jednoznačně destruktivní a mohl by vést ke globálnímu kolapsu. „Krize nám může pomoci pochopit, že v předešlé normalitě nebylo nic racionálního nebo nezbytně nutného. Vzniklou šanci je zapotřebí využít k představení nových ekonomických a společenských modelů, které budou založeny na respektu k přírodě. Návrat ke špinavé budoucnosti by byl promarněnou šancí. Na to upozorňuje i výstava Nevýslovný na Artwall,“ uvádějí kurátorky galerie Artwall Lenka Kukurová a Zuzana Štefková.
Anna Beata Háblová je básnířka, slamerka, architektka, urbanistka, teoretička. Architekturu absolvovala na FA ČVUT, kde tamtéž roku 2017 dokončila i doktorské studium. Příležitostně moderuje večery s tématy poezie, umění a architektury. Za architektonické návrhy i teoretické práce získala ceny Young Architect Award 2010 nebo Young Planning Professionals Award 2012. V roce 2017 jí vyšla populárně naučná kniha Města zdí o historii, interpretaci a východiscích obchodních center ve vztahu ke městu. Od roku 2018 přispívá do Ranních úvah na rozhlasové stanici ČRo Vltava. Její poslední knihou na pomezí žánrů jsou Nemísta měst (Host, 2019) o opomíjených, pomíjivých a míjených místech. Publikovala čtyři básnické sbírky, její básně byly přeloženy do několika evropských jazyků. Je členkou Asociace spisovatelů.
Více informací: www.artwallgallery.cz
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818