Muzeum Semily v době koronavirové
SEMILY: Dělat kulturu v této době není lehké. Obzvláště něco plánovat. Připravíte výstavu, přednášku a pak Vám muzeum a galerii zavřou. Nicméně i tak lze v budovách, jakými jsou muzea a galerie, vytvářet mimo zraky návštěvníků smysluplné věci, například ve vztahu k cenným sbírkám. A tak se nejen inventarizuje veškerý sbírkový fond čítající několik desítek tisíc předmětů, abychom znali jejich stav, ale chystají se i nové výstavy.
Některé předměty, které nám projdou rukama, ošetřujeme, jiné, jejichž stav neodpovídá možnosti je vystavit a jedná se o vzácné kusy, necháváme s podporou donátorů a sponzorů odborně restaurovat. Týká se to především sbírky výtvarného umění. Příkladem je vzácný portrét Riegrovy matky získaný do našeho muzea šťastnou shodou okolností v letošním roce, který nám opravila restaurátorka Blanka Nechanická z Rokytnice a celou akci sponzorovala rodina Kuršelova ze Semil. Obraz bude spolu s restaurovaným portrétem Františka Ladislava Riegra od železnobrodského malíře Franze Maischeidera vystaven po otevření muzea v rámci nové výstavy Výtvarné umění ve sbírkách semilského muzea. Na této výstavě budeme prezentovat nejen méně známé obrazy, které byly delší čas ukryté v depozitáři, ale i nové akvizice, jež se nám podařilo získat v letošním roce. Například díla od podkrkonošského malíře Františka Feikla z Dolní Sytové či vzácný obraz Madony z Ježíškem z roku 1889 od již zmíněného Franze Maischeidera, který je v současnosti v restaurátorské dílně. Obraz je nejen velmi krásný, ale zajímavý je i příběh jeho autora. Tento skvělý malíř a také jeden z prvních fotografů v regionu spadl v roce 1860 při opravě maleb uvnitř bozkovského kostela z lešení z výšky devíti metrů a pád se štěstím přežil. Tento „zázrak“ byl pak přičítán pomoci tamější Panně Marii Bozkovské.
Druhou nově chystanou instalací je výstava mapující nejstarší historii semilského muzea od rozpačitých počátků v 1. polovině 20. století přes vznik Muzea dělnického hnutí a Památník Antala Staška a Ivana Olbrachta v roce 1960 až po současnost. K vidění budou i některé unikátní sbírkové kusy jako například čepice a činky Antala Staška, posmrtná maska Ivana Olbrachta nebo restaurovaný námořní atlas ze 17. století, který byl původně součástí sbírek tzv. Mizerova muzea v Semilech.
Třetí výstavou, kterou přivezeme na předvánoční čas z Hrusic, bude výstava malebných reprodukcí Josefa Lady, jenž chceme doplnit prodejní výstavou vánočního řemeslného artiklu.
Všechny tři nové výstavy budou v muzea k vidění ihned, jakmile nám to situace s pandemií umožní.
Doufejme, že to bude co nejdříve.
Miroslav Šnaiberk, ředitel
Muzeum a Pojizerská galerie Semily, příspěvková organizace
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818