Kulturní a kreativní povolání nejsou jen pražskou doménou

Dle nejnovějších údajů ze Satelitního účtu kultury, který vydává NIPOS ve spolupráci s ČSÚ, pracuje v kultuře přibližně 221,6 tis. osob. Data vycházejí z Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ a zachycují průměr let 2021–2023. Údaje zahrnují všechny pracovníky v kulturních organizacích a dále ty, kteří se věnují kulturním a kreativním povoláním mimo kulturní organizace (např. knihovník na vysoké škole). Dále pak také podnikatele, kteří jsou zaměstnaní ve vlastním podniku nebo se věnují kulturním a kreativním činnostem jako osoby samostatně výdělečně činné. V kulturních organizacích pracuje přibližně 180,7 tis. osob. Zbylých 40,8 tis. osob sice vykonává kulturní povolání, ale pracuje pro organizaci či subjekt s jinou než převažující kulturní ekonomickou činností.

V kultuře pracuje 133,5 tis. zaměstnanců, z toho 111,3 tis. pracuje na plný pracovní úvazek. Podnikatelů v kultuře působí přibližně 87 tis. a zbylých přibližně 1,2 tis. osob jsou pomáhající rodinní příslušníci. Tyto počty vychází z vymezení kulturních a kreativních činností, tak jak je definuje Evropská komise a Eurostat. Týká se činností a povolání, které bychom mohli zařadit do tří sektorů – tzv. tradičního a uměleckého sektoru (např. scénické a výtvarné umění), audiovizuálního a mediálního sektoru (např. film a videohry) a kreativního sektoru (do této kategorie spadá pouze design, architektura a reklama). Podrobné vymezení kulturních činností a povolání je uvedeno v přílohových tabulkách Satelitního účtu kultury.

Regionální srovnání – odvětví

Údaje z účtu kultury se zaměřují na výkony celé České republiky a vzhledem k tomu, že čerpají převážně z výběrových šetření, není možné získat data v tak podrobném členění, aby byla vypovídající i na regionální úrovni. K porovnání regionálních odlišností lze použít o něco starší, ale stále relevantní, data ze Sčítání z let 2011 a 2021. Tato data mohou kromě rozdílu mezi regiony více napovědět také o proměně struktury kulturních a kreativních činností a povolání v čase. Nevýhodou těchto dat je to, že nejsou k dispozici v potřebném statistickém detailu tj. na čtyři místa klasifikace CZ-NACE a CZ-ISCO. Některé ekonomické činnosti, které v dostupném statistickém členění obsahují jen část kulturní složky, je třeba buďto vyloučit nebo kulturní podíl odhadnout koeficientem z jiného datového zdroje. Proto se tato data budou lišit od celostátních údajů, které vycházejí z podrobnější úrovně klasifikací a pro zobrazení regionálních rozdílů budou použity ve většině případů pouze procentuální odhady.

Největší procentuální nárůst počtu pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích zaznamenal mezi lety 2011 a 2021 Středočeský kraj s přibližně třetinovým nárůstem počtu osob pracujících v kulturních a kreativních organizacích. Na druhém a třetím místě se umístil Liberecký a Olomoucký kraj (nárůst o 22 a 21 %) a až na čtvrtém místě kraj Hlavní město Praha, kde došlo k pětinovému nárůstu počtu pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích. Jak je patrné z Grafu 2, počet pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích vzrostl ve sledovaném období v každém kraji, nejméně pak v Karlovarském (o 6 %) a Moravskoslezském (o 9 %).

Jak je vidět z Grafu 3, nejvíce jsou pracovníci v kulturních a kreativních odvětvích koncentrování do Hl. města Prahy, a to ve třetině případů. Tento podíl se mezi lety 2011 a 2021 nezměnil. Druhé místo obsadil Středočeský kraj, kde podíl pracovníků v kulturních a kreativních oblastech v rámci celé ČR vzrostl z 12 % v roce 2011 na 14 % v roce 2021. Na třetím místě se umístil Jihomoravský kraj, kde se koncentruje přibližně 11 % pracovníků kulturních a kreativních odvětví v obou sledovaných letech. Nejmenší podíl pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích v celé ČR má Karlovarský kraj, kde pracovalo v obou sledovaných letech přibližně 2 % osob z celkového počtu pracovníků kulturních a kreativních odvětvích. Tato data reflektují jak kulturní povolání, tak jiná než kulturní povolání v rámci kulturních organizací (tedy např. jak herce, tak účetní v divadelních institucích). Nezahrnují však kulturní a kreativní povolání mimo kulturní organizace.

Regionální srovnání – povolání

Z dat sebraných v rámci Sčítání 2011 a 2021 lze získat také údaje o konkrétních kulturních povoláních. Ani zde se to však neobejde bez komplikací – část kulturních povolání není možné na dostupné úrovni klasifikace oddělit od povolání ne-kulturních, protože tvoří dohromady jednu kategorii. Z dostupných údajů lze vyčlenit šest typů kulturních povolání, jejichž přehled nabízí Graf 3. Z těchto vybraných povolání měli v roce 2021 největší zastoupení výkonní umělci a příbuzní specialisté, kterých se v roce 2021 v ČR vyskytovalo přibližně 32 tis. a jejichž počet vzrostl v porovnání s rokem 2011 o 29 %. Naopak nejmenší zastoupení z vybraných povolání měli technici v oblasti telekomunikací a vysílání, jejichž počet se v roce 2021 pohyboval kolem 7 tis. Celkově vzrostl počet pracovníků v těchto vybraných povoláních o necelých 21 tis. osob a jediným povoláním, kde počet pracovníků klesl, byli pracovníci v oblasti tradičních a uměleckých řemesel, jejichž počet poklesl z 18,5 tis. na 17,4 osob.

Co se týče regionálního srovnání, stejně jako u kulturních a kreativních ekonomických činností (odvětví), také u povolání dominují tři kraje – Hlavní město Praha, Středočeský a Jihomoravský. Velké zastoupení kulturních a kreativních povolání se vyskytuje také v Moravskoslezském kraji, kde se vybraným povoláním věnuje 21 tis. osob. Největší nárůst mezi lety 2021 a 2011 zaznamenal kraj Hlavní město Praha, kde vzrostl počet pracovníků v kulturních a kreativních povoláních o 16 % ze 49,4 tis. osob v roce 2011 na 57,2 tis. v roce 2021. Přibližně o 15 % vzrostl počet pracovníků věnujících se těmto povoláním ve Středočeském kraji a o 9 % v Jihomoravském kraji. Nejmenší zastoupení měla vybraná kulturní a kreativní povolání v Karlovarském kraji (6 tis. osob) a v kraji Vysočina (9 tis. osob).

Výskyt jednotlivých povolání v krajích kopíruje celkový trend ČR s výjimkou pracovníků věnujících se uměleckým a tradičním řemeslům. V rámci uměleckých řemesel má velmi silné postavení Liberecký kraj, který je známý svou sklářskou tradicí. V roce 2011 zde byl v porovnání s ostatními kraji největší počet takto zaměřených pracovníků (2,8 tis.). V roce 2021 pak tento počet výrazně poklesl na 1,7 tis. osob a prvenství ve výskytu pracovníků uměleckých a tradičních řemesel převzal Středočeský kraj s 2 tis. osobami věnujícími se této činnosti. Kraj Hl. město Praha se ve výskytu pracovníků uměleckých a tradičních řemesel umístil s takřka 1,4 tis. pracovníky až na pátém místě, přičemž třetí a čtvrté místo náleží Jihomoravskému kraji (1,6 tis. osob) a Moravskoslezskému kraji s více než 1,4 tis. pracovníky.

Data zahrnují jak povolání vykonávaná v kulturních organizacích, tak kulturní a kreativní povolání mimo kulturní instituce. Velká část osob, které se věnují kulturním a kreativním povoláním totiž nepracuje v kulturních organizacích – buďto vykonávají svá povolání v instituci, která se primárně nevěnuje kultuře (např. architekti stavebních firem) nebo jejich kulturní odvětví nelze relevantně vymezit prostřednictvím statistických klasifikací – to jsou např. pracovníci uměleckých řemesel. V rámci vybraných šesti povolání pracovalo v roce 2021 mimo kulturní organizace či mimo statisticky vymezené kulturní a kreativní odvětví 35,3 tis. osob, což představovalo přibližně třetinu z celkového počtu.

Platy v kulturních a kreativních povoláních napříč kraji

Podle posledních údajů zveřejněných v Satelitním účtu kultury se průměrná mzda (plat) v kultuře v roce 2022 pohybovala kolem 38,2 tis. Kč a zaostávala tak za celoročním průměrem roku 2022, který činil 39,9 tis. Kč o 4 %. Mzda se však výrazně liší podle zkoumaných oblastí. Zatímco v tradičním uměleckém sektoru (divadla, muzea, knihovny aj.) se pohybovala okolo 30,8 tis. Kč a zaostávala o 23 %, v audiovizuálním a mediálním sektoru (film, videohry, tisk aj.) dosahovala výše 47,4 tis. Kč a převyšovala průměr o 19 %.

Tyto rozdíly odráží také průměrná výše platu či mzdy v rámci konkrétních kulturních povolání. Z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) lze získat data o průměrném výdělku v ČR za rok 2023 a to až na čtyři místa klasifikace CZ-ISCO. Kulturní povolání vybraná pro tento článek pro analýzu dat ze sčítání obyvatel je možné v rámci tohoto datového zdroje pro celou ČR analyzovat o něco podrobněji a to jak v rámci platové, tak v rámci mzdové sféry. Zde opět platí, že u povolání, která najdeme nejčastěji v audiovizuálním a mediálním sektoru (grafici, novináři či moderátoři), se výdělky pohybují nad průměrem ČR, který činil dle údajů ISPV v platové sféře 47,5 tis. Kč a v mzdové sféře 45,5 tis. Kč. Naopak výdělky v rámci povolání, která najdeme spíše v tradičním a uměleckém sektoru (hudebníci, knihovníci či pracovníci uměleckých řemesel), se pohybovaly pod průměrem mzdové i platové sféry.

V rámci statistiky platů a mezd ISPV je možné získat údaje také na krajské úrovni. Z kulturních povolání vybraných pro tento článek lze však z tohoto zdroje použít ve všech krajích pouze data o platech knihovníků. Ten se v roce 2023 pohyboval okolo 35,6 tis. Kč a za celostátním platovým průměrem zaostával o 25 %. Plat knihovníků se ve všech krajích kromě Hlavního města Prahy pohyboval mezi 34 a 36 tis. Kč. V Hl. městě Praze sice dosahoval výše 41,3 tis. Kč, ale ve vztahu k průměrnému platu v roce 2023 v tomto kraji zaostával přibližně o 24 %. Nejblíže měl plat knihovníků v roce 2023 k průměrnému platu v Ústeckém kraji, kde zaostával za krajským průměrem o 17 %.

Z údajů zveřejněných ve výstupech z Informačního systému o průměrném výdělku lze částečně získat také data o pracovnících uměleckých a tradičních řemesel. Ta jsou však k dispozici pouze na druhé úrovni klasifikace CZ-ISCO a tradiční a umělecká řemesla jsou na této úrovni sloučena s polygrafií a k dispozici jsou navíc jen data za 6 vybraných krajů. V rámci srovnání průměrné mzdy v takto vymezené skupině povolaní a krajů překvapivě nedominuje Hl. město Praha, ale Jihočeský kraj, kde pracovníci tradičních a uměleckých řemesel a polygrafie se 44,5 tis. Kč mají nejenom nejvyšší průměrný plat z celé skupiny, ale dokonce převyšují i průměrnou mzdu v kraji o 7 %. Nejnižší plat v rámci srovnávané skupiny dosahují pracovníci řemesel a polygrafie v Karlovarském kraji a to 30,8 tis. Kč, což je přibližně 80% úroveň krajské průměrné mzdy.