Kultura v časech pandemie / Nakladatelství ZEĎ
ČR: Jak se potýká s dopadem koronaviru umělecká sféra a do jaké míry jednotlivým oborům může pomoci dotační program COVID-Kultura II? Zeptali jsme se novináře Jana Dražana, který spolu se svým kolegou Janem Perglem stojí v čele pražského Nakladatelství ZEĎ.
Jak se vyrovnáváte se současnou pandemickou situací ve vašem oboru?
Letos jsme vydali 13 knih, nejvíc za naši relativně krátkou existenci, bohužel hned s několika (Miss Ex-Jugoslávie, Sněžím!, Reniin deník, Exodus podle Mosadu, novou knihu Tuvii Tenenboma Spím v Hitlerově pokoji či Tři jízdenky do Dobrodružství od Geralda Durrella) jsme se trefili do zavřených obchodů. Takže sčítáme ztráty a uvidíme, jak dopadne úplný závěr roku. Každopádně, je a bude to velmi citelné. Několik titulů jsme museli posunout na další rok.
Je práce pro nakladatelství vaše hlavní povolání?
Není, kolega Jan Pergler i já máme svá zaměstnání. Knížky jsou pro nás koníčkem. Ono by to ani jinak nešlo, vydávání knížek je krásná věc, ale nemáme Třeštíkovou, Bočka, nebo Hartla, soustředíme se na trochu jinou literaturu. V tomto ohledu vlastně máme štěstí, že ani nemáme žádné zaměstnance, které bychom museli propouštět.
Dosáhli jste na podporu z vypsaného programu ministerstva kultury a ministerstva průmyslu a obchodu?
On nic jsme stát nežádali a žádat nechceme. Když vidíme, jak přistupuje k živnostníkům a kultuře, jde z toho smutek.
Přestože situace není jednoduchá, rozhodli jste se v předvánočním čase k nadílce vašich knih v hodnotě 40 000 korun nemocným a seniorům. Co vás k tomu vede?
Kdy jindy než v době blížících se Vánoc, bychom měli myslet na lidi, kteří pečují o druhé a zaslouží si, abychom je povzbudili a udělali jim radost pěknou knížkou. Nápad vznikl spontánně. Moc dobře si uvědomujeme, že zaměstnanci pracující v sociálních službách letos na přípravu svátků moc času mít nebudou. A tak jsme se je rozhodli potěšit tím, co je nám nejbližší. Knihami, které je, jak doufáme, přivedou na jiné myšlenky a zvednou jim náladu.
K jaké knize, kterou jste v Nakladatelství Zeď vydali, se vracíte? Třeba i proto, že z ní čerpáte naději?
Takových knih je určitě víc. Je to třeba Náš Václav Havel, kniha poskládaná z rozhovorů o prezidentovi, člověk dnes až žasne, jak je možné, že jsme tu měli takového prezidenta. Je to i kniha Jdu s hlavou vztyčenou, příběh Milady Horákové a její rodiny, kterou jsme vydali v létě. Přes tragický osud z ní čiší neuvěřitelná síla této statečné ženy.
O nakladatelství
Nakladatelství ZEĎ dvou českých novinářů – Jana Dražana a Jana Perglera – se zaměřuje na chytré knihy s poutavými příběhy, jimž je blízká demokracie, humanita, vzdělanost i jiskřivý humor. Knihy, které zde vycházejí, nahlížejí pod povrch i do budoucnosti. S přesným novinářským čichem předkládá ZEĎ čtenářům publikace, které bystře reagují na současné dění a současně hájí hodnoty svobodné evropské společnosti s vědomím jejích kořenů i historie. Na knižním trhu působí od roku 2016.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818