Krátký život jedinečné školy

Mnohé rozhodně překvapí, kdo se na vzniku svého času jediné školy v republice podílel. V malém sále muzea ve čtvrtek 1. března 2018 v 17.00 hodin představíme Odbornou školu knihvazačskou v Uherském Hradišti.

„Tato městská škola před sto lety měla nabídnout mladým ženám možnost osamostatnění se a založení nových živností, které by byly přínosem regionu. Přímo název Ženská odborná škola knihařská k tomu vybízel. V době, kdy byla na Slovácku silně zakořeněna práce v zemědělství, se tato myšlenka nesetkala s velkým ohlasem. Zájem ze stran žen o knihvazačské studium byl malý, proto již ve druhém školním roce začali být přijímáni také chlapci, kteří v pozdějších letech převažovali,“ popsala Iveta Mátlová, autorka výstavy, počátky této školy se statusem tříletého veřejného učiliště do roku 1930. „V roce 1931 byla škola přejmenována na Odbornou školu knihvazačskou a přeorganizována na dvouletou denní školu knihvazačskou. Třetí ročník nahradila jednoroční mistrovská škola knihvazačská. Nově zřízená jednoroční mistrovská škola byla určena pro absolventy dvouleté knihvazačské školy a také pro ty, kteří byli starší 16 let a vyučili se u mistra a složili tovaryšskou zkoušku. V roce 1949 dochází k jejímu zestátnění, v roce 1950 k zániku školy,“ pokračuje Mátlová, v příběhu výstavy, která se zaměřuje nejen na osobnosti vedení školy, ale vzpomíná i na některé, kteří školou prošli, a jejich odkaz přesáhl region.

„Ve vedení školy se postupně vystřídali František Kretz – známý uherskohradišťský sběratel, pod jehož vedením se na knižní desky aplikoval slovácký ornament. Druhý ředitelem se stal ředitel obchodní akademie Hugo Raulich, který naopak od používání ornamentu ustupoval, a v roce 1924 pak malíř Ruda Kubíček,“ zmínila Mátlová. Pod fundovaným vedením Rudy Kubíčka získala škola odbornost a celosvětovou prestiž. „Ruda Kubíček si uvědomoval nutnost a sílu propagace. Škola začala pořádat vlastní výstavy a úspěšně se prezentovala nejen na domácí půdě při sjezdech bibliofilů, ale také v zahraničí na mezinárodních výstavách. Vše až do doby válečné a poválečné, která zabrzdila její následný vývoj. Bohužel,“ posteskla si Mátlová. „Po celé válečné období byl na protektorátní úřady vyvíjen velký tlak uherskohradišťských knihařů požadujících zrušení školy. V nelehké hospodářské době pro ně škola znamenala levnou a vysoce kvalitní konkurenci. I přesto, že ředitelství školy dělalo vše pro její udržení, došlo v roce 1949 k jejímu zestátnění a v roce 1950 škola zanikla,“ uvedla Mátlová důvod ukončení života této unikátní školy.

V celé historii se ve dvouleté škole vyučilo celkem 167 žáků knihvazačství. Téměř stejné množství žáků vyšlo také ze školy mistrovské, kde žáci převážně v rámci praktického cvičení prováděli odborné knihařské práce. „Škola vychovala i některé výrazné osobnosti, mezi nimi třeba Fanka Jilíka, Miloše Novotného či světově uznávaného knihvazače Karla Dudeška. Výstava si klade za cíl seznámit nejen s historií školy a představit práce žáků – krásné knižní vazby kožené, polokožené, pergamenové či papírové a textilní, které vznikaly v Odborné škole knihvazačské, ale také život a práci všech zmíněných významných osobností,“ dodává Mátlová.

Prostřednictvím knihařského nářadí a nástrojů mohou návštěvníci nahlédnout do knihařské dílny a zhlédnout několik typů knižních lisů, knižní řezačku i zlatičku. Poslední část výstavy je věnována pokračovatelům knihařského řemesla – oboru knihař na Střední škole MESIT v Uherském Hradišti, kteří zde vystavují své převážně kartonážnické výrobky. V rámci výstavy jsou připraveny výukové programy pro školy zaměřené na vznik knihy a knižní vazby s možností výroby drobného kartonážnického výrobku.

Výstava potrvá do 3. června 2018.

Bližší informace:

Mgr. Iveta Mátlová, mobil: 737 546 267, iveta.matlova@slovackemuzeum.cz