Kniha herce Josefa Kubáníka inspirovala unikátní projekt věnovaný toleranci
ČR: „Každý, koho potkáte, bojuje v bitvě, o které nic nevíte. Buďte hodní. Vždycky.“ Tato slova herce Robina Williamse jsou hlavním motivem knihy Herec, kterou v polovině září vydalo Nakladatelství ZEĎ. Ohlasy na příběh, který se, jak jeho autor Josef Kubáník upozorňuje, může přihodit každému, jsou natolik silné, že se rozhodl vytvořit unikátní projekt s názvem Neříkej mi. Prostřednictvím Instagramu se k němu může připojit každý, kdo chce být svým okolím brán takový, jaký je.
„Množstvím ohlasů, které na knihu Herec od čtenářů dostávám, jsem až zaskočený. Ačkoliv jde o napínavý a místy až thrillerový příběh z divadelního a televizního zákulisí, lidé mi vesměs říkají jedno: po jeho přečtení přemýšlejí, zda jsou k lidem okolo sebe dostatečně vnímaví a dokážou si představit, že si s sebou každý z nás nese bolest, o níž třeba nemluví, ale která jej stále trápí. A připouštějí si i svoje vlastní skrytá zranění,“ říká herec a spisovatel Josef Kubáník, jemuž se čtenáři začali svěřovat už po vydání jeho první knihy Poslední deník Květy Fialové. V 6. nejprodávanější knize loňského roku popsal své přátelství se slavnou herečkou, jejíž odchod ze života poznamenala Alzheimerova nemoc.
Neříkej mi…
I proto přichází s projektem, ve kterém chce dát prostor lidem volajících po přijetí a toleranci. „Založil jsem na Instagramu profil s názvem ‚nerikej.mi’ a přivítám na něm každého, kdo třeba i anonymně prozradí, co od svého okolí nerad slyší, protože se ho to dotýká,“ prozrazuje autor knihy Herec.
„Někdo nechce, aby mu ostatní připomínali, že je tlustý, další, že je plešatý, jiného netěší, když ho oslovují zkomoleným jménem nebo rádobyvtipnou přezdívkou, ostatním vadí, že jsou k někomu nebo něčemu přirovnáváni.... Všichni ale mají právo na svou důstojnost a budou mít na profilu ‚nerikej.mi’ své místo. Zároveň si mohou být jistí, že jejich prosbu o respekt oznámíme bez toho, aniž bychom ji jakkoliv hodnotili a soudili. Už samotná možnost svůj příběh sdílet i vědomí, že v tom nejsme sami, může někomu pomoci – a třeba takové volání uslyší i ti, jimž bylo určeno,“ věří Josef Kubáník. Hashtag #nerikejmi se pak stane symbolem prosby o toleranci.
Jedinečný projekt spustí herec a autor úspěšných knih 16. listopadu, jenž je Mezinárodním dnem tolerance. Lidé, kteří by se rádi se svým příběhem svěřili, mohou psát Josefu Kubáníkovi už teď na jeho osobní instagranový profil @josef_kubanik. Každý měsíc pak některému z odvážných pošle podepsanou knihu Herec.
O čem je kniha Herec
Hlavním hrdinou knihy je Jan - známý, obletovaný, slávou zkažený i unavený herec. Když mu v telefonu omylem přistane smska z neznámého čísla, využije toho k nezávaznému klábosení: jaká úleva bavit se jen tak s dívkou, která o něm nic neví a on si tak nemusí na nic hrát! Konverzace s bystrou a vtipnou Martinou se ale brzy změní v napínavou psychologickou šarádu. Kdo z těch dvou je lepším hercem, kdo si s kým hraje a kdo je jen hračkou? Čtivý, obratně napsaný příběh s téměř detektivní zápletkou a několika překvapivými zvraty vypráví autor netradičně, jen pomocí sms a deníkových zápisků ústředního hrdiny. Právě v nich zazní několikrát i hlavní motto knihy: „Každý, koho potkáte, bojuje v bitvě, o které nic nevíte. Buďte hodní. Vždycky.“
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818