Hrála Praha o čas?
<p>PRAHA: Tak jsme se v těchto dnech dozvěděli, že pokuta za chybnou a necitlivou rekonstrukci Karlova mostu je promlčena. Samotný depresivní fakt, že se to může stát tak snadno a v poměrně krátkém čase, nechám stranou.</p> <p>Nakonec se k tomu velice fundovaně vyjádřil minstr kultury slovy: „Z pohledu ministra, dlouholetého starosty i z pohledu běžného občana je samozřejmě těžko přijatelné, že se něco takového táhne bez výsledku rok až do promlčení. Celé to přehazování z Prahy do Plzně a zpátky považuji za nefunkční. Jeden článek v řetězci udělá dvakrát chybu a jste prakticky bezbranní. Možná by stálo za to, zamyslet se celkově nad pravidly správního řízení, protože tady je evidentně něco špatně.“<br />
Neodpustím si pouze zmínku o tom, kolik práce, peněz a papíru stála to roční tahanice, která skončila patem. </p> <p>Pozastavme se ale nad jiným aspektem celého problému. Pokud jste případ Karlova mostu, tedy kulturní památky jedné z nejcennějších, která je součástí komplexu historického jádra zapsaného na Seznamu UNESCO, sledovali, tak po celou dobu jste mohli vnímat dvě oponentní skupiny, s názorem na jedné straně, že oprava Karlova mostu je naprosto v pořádku a na druhé straně skupiny s přesvědčením, že památka je rekonstrukcí poškozována.<br />
Vznikly občanské aktivity za záchranu Karlova mostu a v prosinci roku 2009 z důvodu nečinnosti Magistrátu hl. m. Prahy, předalo ministerstvo kultury věc Krajskému úřadu Plzeňského kraje, odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Ten shledal, že k pochybení došlo a pokutu vyměřil. Od té doby se Praha úspěšně odvolávala.<br />
Teď si ale můžeme položit otázku, zda byli představitelé hlavního města přesvědčeni, že mají pravdu a rekonstrukce Karlova mostu je podle nich úplně v pořádku, nebo jenom hráli o čas.<br />
Promlčením se totiž vytratila podstata věci. Je tedy Karlův most necitlivými zásahy poškozen, nebo není? A pakliže ano, tak kterými?<br />
Myslím, že by se v tomto směru mělo docílit respektovaného závěru už proto, že rekonstrukce bude pokračovat.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
ČR: Tradice oslav české hudby se v letech zakončených čtyřkou koná pravidelně už od roku 1924. Jejím cílem je připomenout význam českých skladatelů a interpretů pro domácí i zahraniční kulturní prostředí.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818