ČR: V letošním roce slavíme stoleté výročí vzniku první Československé republiky. Jen o jeden rok méně bude řadě českých knihoven. Datují se totiž rokem 1919, kdy jeden z Masarykových tzv. osvětových zákonů uložil zakládání obecních knihoven. Tento zákon vyvolal doslova revoluci. Podle statistik Eurostatu je v zemích EU 63 tisíc knihoven, z toho 10 % funguje v ČR. I když současný zákon už povinnost zřizovat obecní knihovnu obcím neukládá, představují knihovny největší položku české kulturní infrastruktury (veřejných knihoven je více než 5 tisíc, muzeí je necelá pětistovka, divadel o něco méně než dvě stě). Nedivte se, že New York Times napsaly v roce 2016, že Česko je rájem knihoven.
Seriál Místní kultury se po celý rok zabývá fenoménem české knihovny, od historie po současnost. Chce představit osobnosti, trendy, ukázat velké knihovny i knihovny v malých obcích bez profesionálních pracovníků, popsat, jak se knihovnám daří komunikovat s veřejnou správou, co jim chybí, čeho si naopak váží. Přejeme si, abychom tím i přispěli ke kulatým stolům v jednotlivých krajících, které hodlá jako dialog s veřejnou správou uspořádat Národní knihovna. A rovněž, a to především, vzdát hold knihovníkům, kteří svou profesi považují za poslání a službu společnosti.
Mgr. Lenka Lázňovská, ředitelka Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu
Knihovny v Praze
Praha má knihovnu doslova na každém rohu, celkem jich evidence MK ČR udává počet 420. Čtenáři mohou zavítat do více než 80 veřejných knihoven – buď do některé ze 41 poboček Městské knihovny v Praze, nebo do dalších 40 samostatně působících knihoven v jednotlivých městských částech a obcích. Sídlo mají v Praze knihovny s celorepublikovou působností : Národní knihovna, Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna, Národní pedagogická knihovna, ale nejvyšší počet knihoven v Praze jsou knihovny odborné: 106 vysokoškolských knihoven, 80 knihoven výzkumných ústavů, 67 specializovaných knihoven, 32 lékařských knihoven, 37 knihoven fungujících v rámci kulturního centra nebo 30 knihoven státní správy. Další knihovny zřizují a spravují školy nebo církve.
V současnosti knihovny čelí novým výzvám, které souvisejí s rozvojem a vlivem informačních technologií na život jednotlivce i celé společnosti. Základní poskytovaná služba – půjčování knih zůstává, ale všudypřítomnost informací nutí knihovny k přehodnocení vlastního pohledu na svoji roli. Důležitost získávají online služby knihoven a zároveň se veřejná knihovna jako fyzické místo a nízkoprahový prostor stává důležitým bodem komunitního života v rámci obce či čtvrti.
Městská knihovna v Praze – metropolitní páteř veřejných knihoven
Když se ptáme na naše poslání, odpovídáme si v Městské knihovně v Praze takto: Jsme v Praze pro každého, kdo chce porozumět světu a sám sobě. Proto se snažíme pomáhat všem lidem bez ohledu na jejich společenské postavení či jiné rozdíly žít dobrý, svobodný a tvořivý život. Rozumem i citem s nimi hledáme cesty, jak naplňovat nezadatelné právo na trvalé vzdělávání a poznávání, na přístup ke kulturnímu dědictví národa i celé civilizace a na pravdivé informace. Stále rozšiřujeme prostor pro oboustranně výhodnou spolupráci s dalšími městskými i neziskovými organizacemi a připravujeme společné projekty.
V roce 2018 jsou pobočky Městské knihovny v Praze na více jak 40 místech po celé Praze. V místech, kde není knihovna, obsluhují čtenáře 3 pojízdné knihovny - bibliobusy. Fond knihovny nabízí více jak 1,9 mil. svazků knih, e-knih, mluveného slova, hudby, filmů, obrazů, map, notových záznamů nebo deskových her. Pro srovnání, když v roce 1891 vznikla první půjčovna a čítárna Veřejné obecní knihovny Královského hlavního města, mohli si čtenáři vybírat z 3 370 knih. Zřizovatelem Městské knihovny v Praze je již od počátku Hlavní město Praha.
Jako páteřní instituce města v oblasti literatury se Městská knihovna v Praze zapojuje do metropolitních strategických a rozvojových úvah. Mj. koordinuje iniciativu Praha město literatury, kterou se hlavní město Praha připojilo do sítě UNESCO kreativních měst literatury. Na projektu spolupracuje více než 30 významných literárních subjektů a jeho součástí je mimo jiné organizace rezidenčních pobytů pro zahraniční autory.
Nedílnou součástí služeb knihovny je poskytování prostoru pro studium i trávení volného času nebo rozvoj kreativity. Vybavení knihoven obsahuje kromě regálů, stolů, židlí, pohovek a křesel i digitální piano, kávovary, interaktivní stoly, herní konzole, plackovač nebo 3D tiskárnu. Městská knihovna v Praze je aktuálně jedním z nejaktivnějších vydavatelů e-knih v ČR a nabízí zdarma ke stažení více než 1300 titulů klasické a české literatury (Čapek, Škvorecký, Vančura, Mácha a další) i novější tituly třeba od držitelů Magnesie litery Miloše Urbana a Petry Hůlové nebo populární tituly od Pavla Kosatíka.
Ročně knihovna realizuje více než 3 000 kulturních a vzdělávacích akcí. Kdokoli, nejen čtenáři, může přijít na přednášky, filmové projekce, workshopy, setkání s autory, koncerty, divadelní představení, čtenářské i herní kluby nebo tematicky zaměřené festivaly, jako je každoroční zářijový Coniáš pro příznivce sci-fi a fantasy literatury. Speciální akce i cykly jsou celoročně připravované také pro děti nebo seniory.
Městská knihovna v Praze v číslech
90 let budovy Ústřední knihovny
Srdcem aktivit knihovny a největší pobočkou je Ústřední knihovna v samém středu hlavního města na Mariánském náměstí. Budova navržená architektem Františkem Roithem si v letošním osmičkovém roce připomíná 90 let od otevření pro veřejnost. Ústřední knihovna poskytuje uživatelům nejširší škálu služeb – bohatou nabídku beletrie, poezie, odborné i dětské literatury a časopisů k vypůjčení nebo studiu přímo v knihovně, služby specializovaných oddělení (divadelní, hudební, Pragensia), 3D tiskárnu, booktube koutek, týmovou studovnu a pravidelný program kulturních a vzdělávacích akcí (přednášky, workshopy, filmové projekce, koncerty).
Budově nové Ústřední knihovny ustoupila již zcela nevyhovující menší historická stavba, kterou si pro obytné účely nechal postavit pražský měšťan s italskými kořeny jménem Deodato Romagnolo na začátku 19. století, samozřejmě na ještě starších základech. Zásluhou tehdejšího ředitele knihovny, dr. Jana Thona, a ředitele Pražské městské pojišťovny, Antonína Šebka, vznikla myšlenka postavit na náklady pojišťovny budovu čistě pro potřeby knihovny. A to právě na místě domů mezi ulicemi Valentinskou, Platnéřskou a Žateckou. Pražská městská rada s návrhem souhlasila pod podmínkou, že tu bude zřízen reprezentační byt pro pražského primátora. Vítězem architektonické soutěže se stal František Roith, žák Otto Wagnera na vídeňské akademii.
Stavět se začalo v roce 1925 a knihovna byla slavnostně předána do rukou Pražanů k 10. výročí první republiky 28. října 1928 jako první účelová stavba knihovny v Praze. Knihovna byla postavena podle projektu českého architekta, českými stavebními firmami, vyzdobena českými umělci a všechen stavební materiál pocházel z území Československa.
Při pohledu z Mariánského náměstí nejvíce zaujme monumentální průčelí budovy se šesti alegorickými plastikami od Ladislava Kofránka. Budova je obložena slovenským travertinem, který jí dává určitou střídmost a koresponduje s materiálem ostatních fasád na náměstí. V interiéru se naopak na výzdobě nešetřilo, důkazem jsou zejména prostory Primátorské rezidence s bohatou výzdobou ve stylu art deco. Kromě knihovny a Rezidence primátora jsou součástí budovy multifunkční sály pro kulturní účely, výstavní prostory Galerie hl. města Prahy a loutkové divadlo Říše loutek.
90. narozeniny Ústřední knihovna oslaví v září Dnem otevřených dveří, na který čtenáře Místní kultury srdečně zveme. Zároveň se akcí připojujeme i k letošnímu Dni architektury a celou budovu pro zájemce otevřeme v sobotu 29. září. Komentované prohlídky v Ústřední knihovně (bez Rezidence) se zaměří na architektonické detaily, které, i když na očích, zůstávají při běžné návštěvě skryté.
Spolupráce knihoven: v Praze i celorepublikově
Městská knihovna v Praze plní své funkce nejen směrem k uživatelům, ale také směrem k dalším veřejným knihovnám v regionu, pro které vykonává regionální funkce. V praxi to znamená, že vedle provozu vlastních poboček je metodickým centrem pro dalších 41 samostatně působících knihoven v Praze. Tyto knihovny zřizují městské části či obce hlavního města Prahy.
V rámci regionálních funkcí usilujeme o dostupnost, zpřehlednění a zjednodušení služeb pražských knihoven pro širokou veřejnost. Příkladem může být snaha o propojení knihoven zřizovaných různými subjekty a vytvoření metropolitního systému, ve kterém jsou vybrané služby knihovnami sdíleny, a to bez ohledu na jejich zřizovatele. Typicky jde např. o možnost vracení knih do jiné knihovny, závoz rezervací na žádost čtenáře apod. Prakticky se ale většinově regionální funkce soustřeďují na poradenskou a konzultační činnost, vzdělávání knihovníků a tvorbu a distribuci výměnných souborů knih, které umožňuji rotaci zajímavých a nových titulů v menších knihovnách. Kromě toho knihovnám v pražském regionu Městská knihovna pomáhá při revizi a aktualizaci knihovních fondů nebo automatizaci knihoven, díky které je možné zpřístupňovat katalogy knihoven online nebo umožnit online rezervaci knih.
Městská knihovna v Praze se také aktivně zapojuje do širší spolupráce českých i zahraničních knihoven. Mimo jiné patří mezi zakládající členské knihovny portálu Knihovny.cz, jehož cílem je nabízet maximum zdrojů a služeb knihoven v ČR jednoduše a online. Knihovna také úzce spolupracuje se Sdružením knihoven ČR a poskytuje mu organizační zázemí.
Pohled z městské části - 3 otázky pro Březiněves
Městská část Praha-Březiněves se nachází na severním okraji Prahy a trvale v ní žije 1576 obyvatel. Pro rychle se rozrůstající obec, jejíž počet obyvatel se za posledních 25 let ztrojnásobil, se knihovna v posledních letech stala důležitým společenským centrem obce. Knihovna v Březiněvsi prošla v roce 2016 rekonstrukcí. Svým čtenářům nabízí 3,5 tisíce titulů, a to nejen knih, ale také audioknih, deskových her a didaktických pomůcek a hraček. Zájem obyvatel o knihovnu po rekonstrukci také výrazně vzrostl a proti předchozímu období se počet zaregistrovaných čtenářů ztrojnásobil a ročně knihovnu přivítá přes 5 000 návštěvníků.
Jak vidí svoji knihovnu a její roli v životě obce, jsme se zeptali starosty městské části Praha Březiněves Ing. Jiřího Haramula a také knihovnice z březiněveské knihovny, Anny Koudelkové.
Co bylo impulsem k vybudování nové knihovny ve vaší obci? A s jakou vizí jste do toho šli?
Anna Koudelková, knihovnice: Pracuji na úřadu MČ Praha Březiněves. Po uvolnění místa knihovnice, jsem toho času na mateřské dovolené dostala příležitost se ujmout naší knihovny. Práce pro knihovnu mne vždy lákala. Protože vnímám četbu jako možnost celoživotního vzdělávání, seberozvoje, nalézání správného směru i zábavy, myslím, že je důležité i z hlediska vedení obce knihovnu podporovat.
Spojila jsem se metodickým oddělením Městské knihovny v Praze a byla jsem příjemně překvapena jeho brzkou návštěvou naší knihovny. Doporučili nám vyřadit větší množství zastaralého fondu a pracovat na příjemném vzhledu knihovny.
Naštěstí jsem nalezla oporu v panu starostovi, který podpořil rekonstrukci naší knihovny. Vyměnili jsme podlahovou krytinu, nábytek, koupili obrazy. Vyřadili jsme dvě třetiny fondu a využili nabídky externího skladu Městské knihovny v Praze v Jenči, kde jsme si doplnili za symbolickou cenu 1 Kč stávající knižní fond. V průběhu roku nás upozornila pracovnice Ministerstva kultury na možnost získat dotace na projekty podporující rozvoj komunitní funkce knihoven a umožňující vybavení knihoven potřebnou elektronikou. Jedná se o programy VISK 3 a Knihovna 21. století. Vypracovala jsem projekty a uvedla je do života. Knihovna je nyní vybavena dataprojektorem, ozvučením a novým počítačem pro knihovnici.
Ing. Jiří Haramul, starosta: Rád podporuji vše, co přispívá ke zkvalitnění života občanů v MČ Praha Březiněves. Považuji za důležité podporovat čtenářství hlavně u dětí, aby je čtení bavilo a stalo se jednou z aktivních činností současně se sportem jako prevence závislosti na informačních technologiích.
Jaké služby a aktivity v současnosti knihovna poskytuje? Co si myslíte, že se vám nejvíce daří?
Anna Koudelková, knihovnice: V současnosti poskytujeme kromě půjčování knih také půjčování audioknih na CD a hry. Pořádáme tréninky paměti pro seniory, besedy a přednášky s promítáním, kurzy šití, výtvarné workshopy, vánoční a velikonoční setkání v knihovně. Také spolupracujeme s mateřskou školou, která nás pravidelně navštěvuje. Děti si v knihovně mohou pohrát v dětském koutku nebo kreslit, mezitím, co si maminky čtou nebo vybírají knížky.
Ing. Jiří Haramul, starosta: Těší mne, že se knihovna stala místem setkávání občanů a došlo ke zpestření kulturních a vzdělávacích aktivit.
Jaké jsou vaše plány s knihovnou do budoucna?
Anna Koudelková, knihovnice: Samozřejmě máme spoustu dalších nápadů na nové besedy a setkávání. Plánujeme nákup počítačů za podpory programu VISK 3 na podporu knihoven jako informačních center. Rádi bychom pořádali počítačové kurzy pro seniory a maminky s dětmi.
Ing. Jiří Haramul, starosta: Plánujeme přesun knihovny do nově budovaného komunitního centra. Přeji si, aby se knihovna stala dalším místem mezigeneračního setkávání.
Co chtějí a oceňují čtenáři?
Pravidelné průzkumy spokojenosti se službami jsou součástí provozních činností knihovny. Výsledky průzkumů slouží nejen jako ukazatel spokojenosti se službami, ale také jako inspirace pro jejich další rozvoj. Několik příkladů za všechny z poslední doby: donáška knih seniorům, zřízení týmové studovny, možnost rezervace studijního místa nebo koutek pro natáčení videí pro milovníky knih. Stále pracujeme na tom, aby prostředí knihoven bylo co nejpříjemnější pro návštěvníky a poskytovalo dobré zázemí pro pracovníky knihoven. V poslední době při tom hraje velmi důležitou roli úzká spolupráce s městskými částmi, které, i když pobočku MKP nezřizují, si uvědomují její důležitost pro dobrý život lidí v místě.
Na knihovně si její uživatelé nejčastěji cení samotných knihovníků, jsou vděčni za jejich osobní přístup a kvalifikovanou radu, protože jak říká britský spisovatel Neil Gaiman, nejlepší vyhledávač je knihovník: “Google can bring you back 100,000 answers. A librarian can bring you back the right one.” (cit. z https://www.goodreads.com/quotes/427823-google-can-bring-you-back-100-000-answers-a-librarian-can). Za všechny aspoň jeden čtenářský komentář:
Dobrý den,
na základě četných zkušeností s kolektivem zaměstnanců pobočky ve Školské ulici, kterou již několik let aktivně využívám, dovoluji si vám touto cestou poskytnout zpětnou vazbu na práci vašich knihovníků. Jsou milí, vždy ochotni pomoci a poskytnout radu. Jsou profesionální a umí své zboží "prodat". Dále jsem například opakovaně zaznamenal, že svůj servis poskytují ochotně a v nezměněné kvalitě po celou provozní dobu pobočky. Nehraje roli, že pobočka bude za minutu zavírat. Myslím, že mnozí pracovníci v sektoru služeb by si z pracovníků na této pobočce mohli vzít příklad. Do této pobočky chodím obzvláště rád.
V roce 2017 jen do Městské knihovny v Praze dorazilo více než 2 miliony lidí, kteří si půjčili knihu, přišli studovat nebo se zúčastnili některé z akcí. Přijďte také do některé z pražských knihoven. Knihovnice a knihovníci už se na vás těší!
ČR-PRAHA: Večerní aukci pořádanou 4. prosince v pražské síni Arthouse Hejtmánek opanoval obraz Velký terč Kamila Lhotáka, který se stal dosud nejdráže prodaným Lhotákovým dílem v tuzemské aukci. Obraz z roku 1966 po léta zdobil malířův byt a po roce 1989 byl dalších pětatřicet let součástí soukromé sbírky. U Hejtmánků byl Velký terč prodán v novém autorském rekordu za 7 440 000 korun. Aukční rekord padl také v případě Motocyklisty (Slunečního paprsku), ikonické plastiky sochaře Otakara Švece: vydražena byla za 1 364 000 korun. K nejvýše prodaným položkám patřila i dechberoucí Kající Máří Magdalena vytvořená okolo roku 1695. Plátno slavného barokního malíře Petra Brandla přezdívaného „český Caravaggio“ získal nový majitel za 4 836 000 korun. Autorského maxima dostáhl také slovenský fotograf Tono Stano s ikonickým snímkem Smysl z roku 1992. Prodán byl za 260 400 korun.
PRAHA: Poprvé v historii mají v letošním roce návštěvníci Pražského hradu možnost během adventu a vánočních svátků navštívit vánočně vyzdobené interiéry Rožmberského paláce. Patnáct urostlých stromečků v jeho hlavním, tzv. Rožmberském sále, ozdobili skláři z českých firem, které vyrábí ručně foukané a malované skleněné vánoční ozdoby, pro výstavu KŘEHKÁ KRÁSA VÁNOC. Tato výstava je součástí Vánočního putování Pražským hradem, kterou v této podobě pořádá Správa pražského hradu. Rožmberský sál zdobí foukané kulaté baňky, volné tvary, formy a figurky z dílen českých výrobců, kteří patří mezi poslední nositele této tradice. Celkem je možné vidět téměř 4000 ozdob. Výstava je pro veřejnost zdarma a potrvá do 5. ledna 2025.
PRAHA: Sofian Medjmedj, jedna z nejvýraznějších postav současné české hudební scény a zároveň jeden z nejstreamovanějších umělců své generace, oznámil další mimořádnou událost. Po vyprodaném listopadovém koncertu ve Foru Karlín se zpěvák a songwriter rozhodl fanouškům splnit jejich přání a zopakovat tento jedinečný zážitek. Druhá show ve Foru Karlín proběhne 21. března 2025 a vstupenky jsou již nyní v prodeji.
ČR: Po důkladném zvážení a na doporučení lékařů se spisovatel Patrik Hartl rozhodl ukončit svoje účinkování ve třináctém ročníku taneční soutěže StarDance. Devátý večer se tak na parket v přímém přenosu postaví dvojice Marta Dancingerová s Martinem Prágrem, Oskar Hes s Kateřinou Bartuněk Hrstkovou, Martina Ptáčková s Dominikem Vodičkou a vrátí se Lucie Vondráčková s Lukášem Bartuňkem. Tato dvojice sice StarDance v závěru osmého kola opustila, ale v reakci na nečekané zdravotní komplikace Patrika Hartla se Česká televize rozhodla ji do soutěže vrátit.