Falza? Falza! NGP vystavila padělky významných děl
PRAHA: Ve Šternberském paláci na Hradčanech Národní galerie Praha otevřela novou výstavu s názvem Falza? Falza!, která představuje české i zahraniční falzifikáty významných uměleckých děl z období od 15. až do poloviny 20. století. Návštěvníci je mohou porovnat s originály, dozvědět se více o metodách jejich odhalování, a dokonce si sami zahrát na detektivy.
Falza uměleckých děl, vznikající od nepaměti, jsou dodnes noční můrou jak pro muzejní a galerijní instituce, tak pro soukromé sběratele. Výstava s názvem Falza? Falza! představuje napodobeniny středověkých obrazů a soch, falza vzniklá ve stylu holandských mistrů 17. století i padělky obrazů známých českých malířů 19. století a prvních dekád 20. století.
Výstava vedle sebe nevšedním způsobem staví falzifikáty a původní umělecká díla. „Právě přímá konfrontace originálu a padělku nabízí mimořádnou příležitost se na tyto práce zadívat a zaměřit se na mnohdy subtilní a na první pohled nenápadné rozdíly mezi nimi. Věřím, že jednoznačně vynikne primární kurátorský koncept a jedinečnost artefaktu, což jsou hodnoty, na kterých stojí prezentace výtvarného umění ve všech expozicích Národní galerie Praha,“ říká generální ředitelka NGP Alicja Knast.
Do sbírek NGP se padělky dostaly za nejrůznějších okolností, například jako poválečné konfiskáty. Mnohdy však byly galerií přímo zakoupeny v dobré víře, že se jedná o originály. To je případ dvou kreseb, které NGP před lety získala jakožto Kupkovy studie k obrazům Amorfa. Dvoubarevná fuga a Čáry, plochy, hloubka.
Výstava dále připomíná práce napodobující mimoevropská umělecká díla, například čínské tušové malby, a prezentuje několik ikonických falz ze zahraničních sbírek, jež proslavily svého tvůrce Hana van Meegerena po celém světě. Van Meegeren se stal bezpochyby nejznámějším padělatelem 20. století a jeho ikonické falzum Cizoložnice před Kristem, jeden z vrcholů výstavy Falza? Falza!, kdysi oklamalo i Hermanna Göringa. Tím, že napálil nejbližšího spolupracovníka Adolfa Hitlera, „druhého muže“ nenáviděné třetí říše, získal si po dlouhém soudním procesu velký obdiv Nizozemců. Ve výběru je zastoupen také Icilio Federico Joni, mimořádně nadaný falzifikátor mistrů staré italské malby. Obelstil největší znalce umění, a kdyby se sám nepřiznal, možná by mnohá jeho díla zůstala dodnes neodhalena.
„Výstava pátrá i po důvodech vzniku falzifikátů. Často jimi byly nenaplněné umělecké ambice a samozřejmě také peníze, v mnohých případech však vznikaly padělky i s dobrým úmyslem, například z důvodu nahrazení originálu in situ. Jestliže však byly okolnosti pořízení kopie zapomenuty či nesprávně vyhodnoceny, mohla být i práce zhotovená ve vší počestnosti zpětně pokládána za falzum,“ vysvětluje kurátorka výstavy Olga Kotková ze Sbírky starého umění NGP.
Výstava srozumitelnou formou vysvětluje metody současného forenzního zkoumání, do kterého je zapojen celý tým odborníků NGP působících ve sbírkách, restaurátorském ateliéru, chemické laboratoři či archivu. Ve složitějších případech pak galerie spolupracuje s renomovanými specialisty z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR či s Kriminalistickým ústavem Policie ČR.
„Výstava představuje i současnou metodologii detekce falz, založenou na mezioborové spolupráci restaurátora, historika umění a chemika. Průzkum je tak postaven na opticko-fyzikálních metodách, jako je užití mikroskopu, rentgenu a infračervené kamery, dále na laboratorních metodách specifikujících použité malířské materiály, jako jsou pigmenty a pojiva, a na uměleckohistorické analýze,“ zmiňuje vedoucí restaurátorského oddělení Adam Pokorný.
Pokud však návštěvníci nebudou stát o možnost hlouběji nahlédnout do výsledků vědeckého zkoumání, mohou zkusit odhalit falza sami. Ve vybraných případech zůstane určení pravosti děl na nich.
K výstavě je připraven bohatý program v podobě online přednášek, komentovaných prohlídek a dalších akcí. Vychází obsáhlý obrazový katalog v českém jazyce, který popíše metody používané k ověřování pravosti uměleckých děl, přiblíží kontext některých obrazů a popíše mimo jiné osudy Hana van Meegerena. Mladším návštěvníkům i dospělým je určena doprovodná publikace s názvem Falza! Průvodce na cestě mezi falzem a originálem, která odlehčenou formou odpoví na otázky, co jsou napodobeniny a jak je rozpoznat.
Zajímavostí je také výstavní paneláž, která sleduje nejnovější trendy ve výstavnictví. Architektonickým záměrem bylo snížení odpadu na minimum, tedy použité materiály jsou recyklovatelné, což je šetrné k životnímu prostředí.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818