neděle
3. března 2024
svátek slaví Kamil
Logo
© Národní knihovna



České děti a mládež jako čtenáři v roce 2021

ČR: V roce 2021 proběhl opakovaný celostátní reprezentativní průzkum dětí se zaměřením na četbu knih, čtenářské chování, obvyklé způsoby trávení volného času, vlivy rodinného a školního prostředí na vztah dětí ke knihám a čtení obecně (předchozí průzkumy proběhly v letech 2013/2014 a 2017). Doba konání průzkumu, tj. duben až červen 2021, umožnila jeho výrazné zaměření na proměny dětského čtenářství a mediálního chování v době pandemie COVID 19.

Autor článku: 
Vít Richter

Výzkum byl realizován pomocí kvantitativních a kvalitativních metod, cílovou skupinou byly děti ve věku 6 až 8 let (nejmladší školní děti), 9 až 14 let (starší děti) a mladí dospělí ve věku 15 až 19 let (mládež). Předmětem průzkumu byli i rodiče dětí z věkové kategorie dětí 6 až 8 let. Výzkum byl proveden ve spolupráci Národní knihovny ČR a agentury Nielsen Admosphere. Výzkum byl realizován metodou CAWI (online sběr dat) na reprezentativním vzorku 2 040 respondentů, na základě kvótního výběru v souladu se sociodemografickou strukturou populace ČR.

Úvodem lze konstatovat dvě podstatná zjištění. Průzkum především dokumentoval výrazné změny volnočasových aktivit dětí v době pandemie. Děti i dospívající trávili výrazně více času v digitálním prostoru a na internetu, kde se věnovali zejména aktivitám jako hraní elektronických her, využívání sociálních sítí a sledování filmů, seriálů i videí. Digitální prostor také výrazně zaplnil nový fenomén distanční výuky. Druhým a pozitivním zjištěním bylo, že na samotném čtení knih a vztahu dětí ke čtení se pandemická situace projevila spíše okrajově, což potvrzují i výpovědi rodičů u skupiny nejmenších dětí.

 

Základní zjištění

Jak děti tráví volný čas?

Mezi nejčastější denní volnočasové aktivity u mladších školních dětí patří příprava do školy (71 %), hraní doma (53 %) a sledování televize (42 %). Starší děti se kromě přípravy do školy nejčastěji věnují aktivitám na sociálních sítích a hraní elektronických her. Ve srovnání s rokem 2017 došlo k významnému růstu denních hráčů elektronických her v této věkové skupině (z 34 % na 44 %) a tato věková skupina (9–14 let) patří ve srovnání s mladšími školními dětmi i mládeží k nejsilnějším hráčům.

Hraní elektronických her patří k nejoblíbenějším volnočasovým aktivitám chlapců v tomto věku. 72 % z nich souhlasilo s výrokem „Volný čas nejraději trávím hraním elektronických her“, zatímco dívek v tomto věku pouze 34 %. Dospívající mládež kromě aktivit na sociálních sítích surfuje na internetu a poslouchá hudbu. Mediální konzumace směřuje převážně k tomu, co nabízí internet. Ve srovnání s rokem 2017 výrazně vzrostl podíl mladých, kteří denně sledují filmy nebo videa na různých zařízeních.

Za nejpřínosnější volnočasovou aktivitu dětí označili rodiče sportování, stejně jako v roce 2017. Ve srovnání s rokem 2017 výrazně vzrostl podíl rodičů, kteří označili za nejpřínosnější, když děti tráví čas se svými kamarády (z 37 % na 59 %). V porovnání s předchozím výzkumem také vzrostl podíl rodičů, kteří označili za nejméně přínosné volnočasové aktivity čas strávený na sociálních sítích, hraní elektronických her, sledování filmů, seriálů a videí i obecně čas strávený na digitálních zařízeních, jako je mobilní telefon, počítač, tablet nebo notebook.

Koronavirová pandemie se promítla do zvýšené mediální konzumace dětí i mládeže. Mladší děti se v době pandemie častěji věnovaly aktivitám na digitálních zařízeních, zejména hraní elektronických her nebo sledovaní filmů a seriálů i sledování televize. Větší prostor však díky pandemii dostaly i některé off-line společné rodinné aktivity, jako například hraní společenských her, ale i četba knih, čtení s rodiči a příprava do školy. Jedná se především o aktivity, které se odehrávají doma. Naopak méně času než před pandemií děti v posledním roce věnovaly sportování a hraní venku s kamarády.

Starší děti v období pandemie trávily více času na digitálních zařízeních, zejména hraním her, sledováním filmů a seriálů a využíváním sociálních sítí. Nejvíce času hraním her v době pandemie trávili chlapci a také děti, které méně čtou a čtení je nebaví.  Naopak méně času než v době před pandemií děti věnovaly aktivitám mimo domov, jako je sportování a hraní venku s kamarády.

Dospívající 15–19 let se v období pandemie věnovali více sledování filmů a seriálů na zařízeních a využívaní sociálních sítí. Aktivity, kterým se za poslední rok mládež věnovala méně, jsou čas venku s kamarády a příprava do školy. Chlapci častěji než dívky přiznali, že přípravě do školy věnovali méně času než před pandemií. 

 

Mediální vybavenost, četba elektronických knih, poslech mluveného slova

Využívání a vlastnictví většiny elektronických zařízení roste s věkem dětí. Využívání tabletu však naopak s vyšším věkem klesá. Elektronickou čtečku většina dětí nevyužívá. Nejvíce využívaným zařízením ve všech věkových kategoriích je chytrý telefon, který využívá celkem 70 % dětí ve věku 6–8 let, 89 % dětí 9–14 let a 98 % mladých 15–19 let. Chytrý telefon je také zařízením, na kterém tráví dnešní děti nejvíce času. Více než polovina dětí (69 % starších dětí a 74 % dospívajících) v rámci výzkumu uvedla (určitě ano/spíše ano), že na mobilním telefonu tráví více času, než by měla.

Zejména u dospívající mládeže vzrostl ve srovnání s rokem 2017 podíl nepravidelných čtenářů elektronických knih (ze 41 % na 54 %), počet pravidelných čtenářů knih v elektronické podobě však zůstal na stejné úrovni. Nejčastěji využívají k četbě elektronických knih mobilní telefon.

Ve všech věkových kategoriích ve srovnání s rokem 2017 výrazně vzrostl podíl posluchačů mluveného slova. Významná část posluchačů z řad dospívajících (43 %) uvedla, že mluvené slovo začali poslouchat více v období pandemie, 38 % dává u povinné četby přednost audioverzi před povinnou četbou.

 

Vztah ke čtení a čtení knih

Ve všech věkových kategoriích se zvýšil podíl dětí i mládeže, kteří oceňují význam čtení zejména pro vzdělání, nejvíce u kategorie 15–19 let. U nejmladších a starších školních dětí vzrostl podíl těch, kteří považují čtení za povinnost a číst knihy je nutí hlavně rodiče. Čtení knih považuje za zábavné 61 % mladších školních dětí, 42 % dětí ve věku 9–14 let a 55 % dospívajících. Podíl čtenářů, kteří čtou několikrát týdně, ve srovnání s rokem 2017 poklesl zejména u dospívajících, počet knih přečtených za rok však zůstal na stejné úrovni jako v roce 2017; starší děti přečetly za rok zhruba 7,3 knihy a dospívající 8,9 knih. Pandemie negativně ovlivnila četbu časopisů, podíl NEčtenářů se v případě dospívajících zvýšil z 15 % v roce 2017 na 30 % v roce 2021, v případě starších dětí ze 14 % na 28 %.

Starší děti četly častěji blogy, informace i články na internetu a společně s dospívajícími také příspěvky na sociálních sítích.

Zhruba třetina rodičů (34 %) se domnívá, že děti v tomto školním roce měly více času na čtení a prohlížení knih. Téměř třetina rodičů odpověděla, že věnovali s dítětem hodně času trénování čtenářských dovedností do školy.  Koronavirová pandemie významně neovlivnila čtenářství starších dětí a mladé generace. Necelá pětina dětí a mládeže v rámci výzkumu uvedla, že četla knihy častěji než před pandemií, nejčastěji protože na čtení knih měli více času než při běžné školní výuce a mimoškolních aktivitách. Pozitivním zjištěním je, že část aktivnějších čtenářů začalo čtení knih více bavit. Zhruba 8 % starších dětí a 15 % dospívajících uvedlo, že v době pandemie četli knihy méně než před pandemií. Nejčastěji jako důvod slabšího čtenářství uváděli nedostatek nálady, to, že před četbou knih upřednostňují sledování seriálů a filmů, i horší soustředěnost.

 

Výběr a způsob získávání knih

Nejmladší děti nejčastěji vybírají knihy podle obrázku na titulu nebo v knize (24 %), podle žánru (19 %) nebo podle doporučení rodičů (17 %).  Starší děti a dospívající nejčastěji vybírají knihy podle žánru, u starších dětí hrají při výběru knih významnou roli rodiče a doporučení kamarádů, dospívající vybírají knihy již také podle seznamu doporučené četby do školy (17 %).

Významná část dětí i dospívajících čerpala v období pandemie knihy ke čtení z domácích zásob (z domácí knihovny) a také je získávala jako dárek. U obou těchto způsobů je však patrný klesající trend s rostoucím věkem dětí. Výsledky výzkumu ukazují, že naopak s rostoucím věkem děti častěji získávají knihy zapůjčením od kamarádů a roste i podíl těch, kteří knihu získali zapůjčením v knihovně. Třetím nejčastějším způsobem získávání knih v době pandemie byl nákup tištěných knih na internetu. Internet jako zdroj knih ke čtení využívali výrazně častěji zejména dospívající. V uplynulém školním roce získalo alespoň jednu knihu na internetu (nákupem, stažením nebo zapůjčením) 70 % čtenářů z řad dospívajících 15–19 let.  

 

Nejoblíbenější žánry a tituly

Mladší školní děti nejraději čtou pohádky nebo pověsti, i když ve srovnání s rokem 2017 zájem o tento žánr mírně poklesl. Zájem o tento žánr výrazně klesá s rostoucím věkem dětí. Starší chlapci milují komiksy a fantasy, u dívek v tomto věku dominují knihy o přírodě a zvířatech. S věkem dětí naopak roste obliba fantasy žánru, který vítězí u dnešních dospívajících dívek i chlapců. Ve srovnání s rokem 2017 se právě obliba fantasy žánru zvýšila jak u starších dětí, tak i u dospívajících. U starších školních dětí vzrostl zájem také o komiksy a příběhy o dětech a mládeži, u dospívajících vzrostla obliba detektivního žánru.

Pořadí tří nejoblíbenějších titulů z poslední doby zůstává velice podobné jako v roce 2017. Harry Potter stále patří mezi nejoblíbenější tituly starších a dospívajících, v letošním roce se však poprvé objevil i v TOP 3 nejoblíbenějších titulech u nejmladší věkové kategorie, společně s Honzíkovou cestou a Povídáním o pejskovi a kočičce. Nejoblíbenějším titulem starších dětí zůstává Deník malého poseroutky, nově v této věkové kategorii zabodoval titul Prašina. Dospívající děti kromě Harryho Pottera uvedly v TOP 3 nejoblíbenějších titulech také Zaklínače a 1984 (Orwell). Nutno ovšem zdůraznit, že dnešní děti a mládež mají na výběr nepřeberné množství knižních titulů, takže počty (spontánních) odpovědí u vítězných titulů se pohybovaly v řádu jednotek procent.

Výsledky výzkumu dále ukazují, že dnešní děti a mládež znají řadu známých knižních titulů častěji z jejich filmového zpracování než z četby. To se týká v prvé řadě právě Harryho Pottera, kterého četla zhruba třetina starších dětí 9–14 let, ale zhlédlo více než tři čtvrtiny z nich (79 %).

 

Děti a knihovny

Zhruba dvě třetiny starších dětí a dospívajících v rámci výzkumu uvedly, že před pandemií navštěvovaly (alespoň cca 1x za půl roku) veřejnou knihovnu. Drtivá většina starších dětí i dospívajících však má zkušenost s návštěvou veřejné knihovny (již tam někdy byla). Mladší děti navštěvovaly knihovnu v době před pandemií méně často. V této věkové kategorii je také (i s ohledem na děti, které se teprve učí číst) největší podíl těch, kteří v knihovně dosud nikdy nebyli (21 %). Dívky patří mezi častější návštěvníky knihoven než chlapci. Pandemie ve školním roce 2020/2021 významným způsobem ovlivnila využívání služeb veřejných knihoven pro návštěvníky z řad dětí a dospívajících, omezení služeb knihoven v době pandemie vadilo více než polovině z nich. Služeb veřejných knihoven (které významnou část roku fungovaly v omezeném režimu) využila více než polovina návštěvníků z řad dětí a dospívajících, nejčastěji k zapůjčení knih. Zhruba 10 % návštěvníků z řad dospívajících (15–19 let) využilo zpřístupnění digitálních knihoven.

Nejčastějším důvodem, proč si návštěvníci knihovny nepůjčili ve školním roce 2020/2021 žádnou knihu, byla četba knih z domácích zdrojů. Starší děti častěji uvedly jako důvod také to, že se jim do knihovny nechtělo, zatímco mládež to, že knihy získávala jiným způsobem (zejména prostřednictvím internetu).

V době dotazování, tedy v průběhu června 2021, plánovala začít chodit do knihovny zhruba polovina mladých ve věku 15–19 let, více než polovina (59 %) dětí ve věku 9–14 let a více než dvě třetiny (70 %) nejmladších školních dětí. Největším lákadlem pro návrat do knihovny je pro všechny věkové skupiny jednoznačně možnost půjčovat si knihy domů. Nejmladší děti láká více než ostatní generace také možnost zapůjčení časopisů, deskových her, ale i návštěva speciálních akcí jako například Noc s Andersenem, výtvarné dílny, divadlo atd. Mládež naopak ve srovnání s ostatními více láká možnost využívat prostor knihovny pro studium a vyhledávání informací do školy, četba knih přímo v knihovně nebo využití prostoru knihoven k trávení volného času s kamarády.

Z akcí na podporu čtenářství, které byly v rámci výzkumu dotazovány, se celkově do povědomí dětí (zejména starších dětí a mládeže) nejvíce zapsala aktivita českých knihoven na podporu čtenářství Noc s Andersenem. Existenci této akce zaznamenala téměř polovina dospívajících ve věku 15–19 let¨a dvě pětiny mladších a starších dětí.

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: SKIP vyhlašuje již patnáctý ročník akce Březen – měsíc čtenářů s mottem S knížkou do života – životem s knihou.

Čtení je příjemná záliba, která nás doprovází po celý život a kterou můžeme sdílet se svými blízkými. Rodiče mají mnoho možností, jak číst svým dětem a jak ukazuje už šest let trvající projekt S knížkou do života (Bookstart), číst dětem můžeme od jejich narození. Jsme rádi, že v roce 2024 můžeme právě v Březnu – měsíci čtenářů připomenout a zhodnotit výsledky projektu S knížkou do života (Bookstart) a také si uvědomit, že knihy a knihovny doprovázejí své čtenáře od dětského věku po věk seniorský. Co kniha přináší našim čtenářům? Jsou rodiny, kde se čtenářství přenáší z generace na generaci a domácí knihovny jsou vítaným dědictvím? Jakou roli sehrávají v životě čtenářů veřejné knihovny? Snad nám letošní Březen – měsíc čtenářů přinese na naše otázky zajímavé odpovědi. SKIP pro letošní ročník Března – měsíce čtenářů vydal plakát, který vytvořila výtvarnice Denisa Fialová

http://www.skipcr.cz
 

Celá ČR
Knihy, literatura, média, Ostatní, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Co se děje
01.03.2024

ČR: Jedničkou nedělního hlavního vysílacího času se stal poosmé v řadě seriál Smysl pro tumor. Série inspirovaná reálným příběhem onkologického pacienta přilákala k obrazovkám průměrně 1,35 milionu diváků s podílem na sledovanosti 31,05 %. Zásah celé série se vyšplhal na 2,97 milionu. Nadprůměrných výsledků dosáhl pořad i v hodnocení spokojenosti, originality a zaujetí.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
01.03.2024

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Centrum uměleckých aktivit připravuje i v letošním roce oblíbenou akci Den otevřených ateliérů (DOA). Letošní 12. ročník se bude odehrávat o víkendu 15.-16. června v celém Královéhradeckém kraji. Přihlásit se mohou umělci, kreativci a řemeslníci, kteří chtějí návštěvníkům otevřít svoje dílny, galerie a další prostory. Uzávěrka přihlášek je 7. března 2024.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Ostatní, Soutěže a festivaly
Co se děje
01.03.2024

PRAHA: Botanická zahrada hl. m. Prahy dlouhodobě nabízí vzdělávací programy pro školy. Jedná se o komentované prohlídky s průvodcem, výukové programy nebo workshopy v laboratorní učebně. Všechny tyto aktivity probíhají výlučně v areálu zahrady. Nově si botanická zahrada připravila projekt Botanická zahrada na cestách, kdy botaniku a svět rostlin představuje žákům základních škol přímo v jejich třídách. Pestrý program žákům mimo jiné vysvětlí, jaký je rozdíl mezi botanickou zahradou a parkem. Hravou formou je seznámí s posláním botanické zahrady a ukáže, že botanika a studium rostlin nejsou žádná nuda. Žáci tak poznávají svět rostlin všemi smysly a proniknou pomocí mikroskopů až na úroveň buněk. V současné době probíhá pilotní fáze, botanická zahrada bude program nabízet v zimním období. Roadshow podporuje generální partner, značka Hyundai, a Magistrát hl. m. Prahy.

Hl. m. Praha
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Vzdělávání
Co se děje
01.03.2024