Adolf Loos 150: jak se obnovuje jediná plzeňská realizace Loosova konceptu Raumplanu v bytové architektuře?
PLZEŇ-ČR: Také druhá přednáška z cyklu věnovaného životu a dílu Adolfa Loose a jeho spolupracovníků se odehraje v online prostoru, tentokrát ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni. V přednášce, živě přenášené ve sváteční středu 28. října od 18 hodin ve facebookové události na adrese bit.ly/adolfloos2, představí historik architektury Petr Domanický celkovou opravu a restaurování Semlerovy rezidence.
Kurátor sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni diváky seznámí se vznikem i novější historií mezonetového bytu, který do zahradního činžovního domu nechali v letech 1932–1934 vestavět manželé Oskar a Jana Semlerovi. Návrhem vestavby vlastního bytu pověřil Adolfa Loose. Návrh – snad na základě Loosova rozvrhu – vypracoval jeho žák a později blízký spolupracovník Heinrich Kulka. Petr Domanický se ve svém příspěvku zaměří především na období po roce 2012, kdy správu objektu převzala Západočeská galerie. Přiblíží zejména právě probíhající a nejdůležitější fázi prací, která směřuje k vytvoření expozice v podstatné části historického bytového interiéru.
Třetí část série Adolf Loos 150, připravované spolkem Pěstuj prostor s podporou Ministerstva kultury ČR, města Plzně, Plzeňského kraje, Státního fondu kultury a Nadace české architektury, se uskuteční ve středu 11. listopadu 2020 od 18 hodin opět na facebookovém profilu Pěstuj prostor. Americký historik architektury Christopher Long ve své přednášce prozkoumá, jak a proč Loos v posledních letech svého života změnil svoji ideu Raumplanu, a odhalí nové způsoby chápání jeho jedinečné prostorové koncepce.
Ing. arch. Petr Domanický
Plzeňský historik architektury se dlouhodobě věnuje zejména plzeňské architektuře 20. století. Po absolutoriu Fakulty architektury ČVUT v Praze působil v plzeňském pracovišti Národního památkového ústavu. Současně prováděl průzkum architektury první poloviny 20. století na Plzeňsku, přičemž nabyté poznatky využil při přípravě návrhů na prohlášení některých staveb kulturními památkami či prohlášení plzeňské vilové čtvrti Bezovka městskou památkovou zónou. V roce 2009 se stal kurátorem nově budované sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni. Autorsky zpracoval monografii Hanuše Zápala či publikaci o plzeňské architektuře v šedesátých letech minulého století (Lesk, barvy a iluze); jako editor a spoluautor je podepsán pod Průvodcem architekturou města od počátku 19. století do současnosti. Je rovněž autorem a spoluautorem řady výstav. Dílem Adolfa Loose se systematicky zabýval již v publikačním i výstavním projektu Loos – Plzeň – souvislosti (2011–2012).
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818