Znovuobjevený obraz Švadlena Františka Muziky opět na scéně
PRAHA: Vzácný, znovuobjevený obraz Švadlena předního českého malíře meziválečné avantgardy Františka Muziky se po téměř sto letech od svého prvního vystavení opět představí veřejnosti. Dílo ukryté desítky let v jedné pražské vile se bude dražit. Ještě před tím, než Švadlenu získá v aukci nový majitel, si ji lze spolu s dalšími draženými díly prohlédnout na předaukční výstavě: otevřena bude od 14. do 30. května denně od 10 do 18 hodin v Goetheho ulici 2.
Dílo na své, v pořadí již 8. aukci, ve čtvrtek 31. května od 16. hodin nabídne Galerie Arthouse Hejtmánek v pražské Bubenči. Obraz ukrytý desítky let v jedné pražské vile se bude dražit od 1 800 000 korun.
František Muzika (1900–1974) patřil k předním osobnostem české malby, typografie a scénografie 20. století. Jeho Švadlena, úchvatné dílo poetického naivismu a sváteční, přeludné krásy, tvořila součást souboru dvanácti prací, s nimiž se Muzika zúčastnil legendární první jarní výstavy Devětsilu. Tu členové tehdy nového uměleckého sdružení uspořádali v roce 1922 v místnostech Krasoumné jednoty v pražském Domě umělců (dnešní Rudolfinum). Poté však obraz z výtvarné scény nadlouho zmizel. O jeho existenci vědělo jen pár odborníků díky reprodukci v původním katalogu výstavy.
„Obraz se naštěstí objevil v pozůstalosti po významném českém sběrateli, jenž byl sám nadaným výtvarníkem. Za přispěním dalších členů rodiny vybudoval tento muž už ve 20. letech minulého století pozoruhodnou sbírku velmi krásných a později také velmi cenných uměleckých děl, zaměřenou na dnes tolik žádané autory české moderny,“ uvádí galerista Tomáš Hejtmánek. Ten dílo objevil a okamžitě mu bylo jasné, že půjde o vzácný nález.
Proletářské umění v celé svojí kráse
„Lze hovořit doslova o unikátním objevu díla, které ukázkově vystihuje devětsilský program proletářského umění,“ říká Rea Michalová, historička umění, kurátorka a autorka odborného posudku. Podle ní se v obraze brilantně snoubí magický realismus s primitivním (neo)klasicismem. Promítá se v něm ale i vliv inspirace „malířem lásky a dobroty“ Henrim Rousseauem, Muzikův obdiv k tvorbě jeho souputníka Bohumila Kubišty a také jeho okouzlení vývěsními štíty a jarmarečními obrazy anonymních autorů. „Dívčiny modré šaty s bílým límcem neklamně odkazují k romantice dálek,“ uvádí posudek PhDr. Rey Michalové, Ph.D.
Jak přesně původní majitel Muzikovo plátno získal a proč ho pak již nikdy nevystavil, je podle Tomáš Hejtmánka dnes už těžké zjistit. Obraz odpočíval desítky let ukrytý v pražské vile, kde se díky šetrnému uložení dochoval v perfektním stavu. Když se později potomci sběratele rozhodli rodinný dům prodat, na trhu se postupně začaly objevovat i některé kusy z umělecké sbírky. Švadlena, kterou teď čeká její aukční premiéra, patří rozhodně k těch nejhezčím.
„Olej na plátně o velikosti 71 x 55 centimetrů se signaturou vlevo uprostřed nepotřeboval ani po téměř sto letech od svého vzniku žádné opravy ani zásahy,“ dodává Tomáš Hejtmánek, který je sám původně restaurátor. Po nezbytném odborném průzkumu, ověřujícím mimo jiné pravost díla, tak obraz nechal pouze odborně vyčistit a opatřil ho dobovým rámem.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818