Zkusím to, říká kandidát na ministra kultury

Jiří Besser je profesí stomatolog. Po roce 1992 začal podnikat v oblasti obchodu, realit a reklamy. Stal se prezidentem berounského hokejového klubu a sportovní záliby jej provázejí od dětství dodnes.

Je známý jako příznivec hokejového klubu Berounští medvědi a údajně je také prezidentem Asociace inline hokejových klubů extraligy ČR. Server Aktuálně.cz uvedl, že v roce 1989 vstoupil do KSČ. Nyní je už třetím obdobím starostou Královského města Berouna. V komunální politice se etabloval jako bezpartijní kandidát prostřednictvím tehdejší středově levicové strany LSNS či Nezávislí Berouňáci – ČSNS.
To je několik údajů, které se objevily v médiích poté, co byla veřejnost seznámena s potenciálním ministrem kultury. Další najdete např. na wikipedii, kde má berounský starosta svou stránku.
Ve funkci starosty Berouna je Jiří Besser už od roku 1994, a podle všeho město vzkvétá. Vloni např. získalo titul Historické město roku. V tom případě může být nepodstatné, že na oficiálním webu města není (dohledatelná) koncepce kultury, zdá se, že neexistuje kulturní komise a granty se přidělují ad hoc, těm kteří předloží nějaký vyhovující projekt.
Nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že kandidát na post ministra kultury byl veřejnosti představen jako poslední. Post zbyl na Jiřího Bessera, i když sám se zdráhá to takto pojmenovat. O tento rezort se sám nehlásil a své působení viděl spíše na ministerstvu pro místní rozvoj, nicméně je nyní podle svých slov rád. Čím více se seznamuje s problematikou, tím více se na tu práci těší. Tyto informace zazněly v pořadu ČT24 Před půlnocí vysílaném 7. 7. 2010, a díky němu jsme měli možnost dozvědět se o budoucím ministru kultury něco více, i když mnohé podstatné problémy zůstaly neprodiskutovány. Ale to je pochopitelné, protože po rezortu se adept na ministra rozhlíží teprve deset dní.
Mimo jiné řekl, že vidí obrovské rezervy ve vlastní struktuře a organizaci ministerstva, které je podle něj zastaralé. Úřad hodlá profesionalizovat a zřídit poradní sbor ministra, od něhož očekává pomoc s povznesením činnosti ministerského úřadu i kultury samotné.
Na výzvu aby, aby pojmenoval pět oblastí, které trápí kulturu, odpověděl: Národní galerie, Česká filharmonie, Národní knihovna, (zatím z důvodu, který nezná), organizační struktura ministerstva a konečně dlouhodobá podfinancovanost. Po chvíli ještě uvedl problém, který chce prioritně řešit, a sice vztah státu k církvím a majetkové vypořádání s nimi.
K již zmíněné reorganizaci ministerstva uvedl, že k jejímu provedení je třeba čas a odvaha, přičemž oboje má. Pozornost chce věnovat také kontrole příspěvkových organizací. Zasadí se o to, aby se pro českou kulturu našlo víc peněz, a to nejdříve cestou vlastních finančních úspor. Některé rezervy vidí už nyní. V nebližší době se zaměří na vypořádání se s rozpočtem 2011, který má být stejně jako v jiných rezortech krácen.
Ovšem cestu k rozvoji kultury nevidí pouze přes příslušné ministerstvo, protože např. posílení rezortu školství, které avizovala budoucí vládní koalice, považuje za správný krok, jenž prostřednictvím vzdělaného obyvatelstva pomůže i kultuře samotné. Ostatně na další otázku týkající se jeho kvalifikace pro výkon ministra kultury odpovídá, že jsou to předně manažerské dovednosti, získané během výkonu funkce starosty, a pak také role konzumenta kultury žijícího v kultivované společnosti.
Několik let „propírané“ 1 % Besser komentuje slovy: „Je to veliký cíl, ale když se výdaje budou blížit 0,8 %, všichni zatleskají…“
Takže nakonec malý dovětek: Ačkoli to vypadá, že má kandidát na ministra kultury mnohem blíže ke sportu, a ke kultuře vztah pouze konzumentský, není vyloučeno, že pokud najde a obklopí se odborníky na vytvoření dobrých podmínek pro kulturu, využije svých manažerských schopností a zapojí selský rozum, bude dobře. Možná i lépe, chceme-li vnímat symboliku příjmení budoucího ministra.

Rozhovor s Jiřím Besserem