pondělí
10. prosince 2018
Svátek slaví: Julie



Ze statistického šetření kulturně vzdělávací, zájmové umělecké a mimoumělecké činnosti na území České republiky

ČR: Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS) vydalo v říjnu 2018 oborový sešit Edukace a veřejná osvěta ( IV. díl publikace nazvané Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2017), v němž jsou analyzovány výsledky  vycházející ze statistického šetření kulturně vzdělávací, zájmové umělecké a mimoumělecké činnosti v roce 2017, kterou sledujeme na základě vyplněných statistických výkazů zasílaných oslovenými respondenty již od roku 2007.

Autor článku: 
Marie Gonzálezová

Šetřené objekty jsou rozděleny do 3 skupin: organizátory aktivit jsou za 1. kulturní zařízení, příp. kulturní komise a referáty městských a obecních úřadů, za 2. spolky, obecně prospěšné společnosti, subjekty zřizované církvemi a za 3. obchodní korporace na celém území České republiky. Níže se podrobněji ještě seznámíme se 4. způsobem jejich pořádání, který bohužel sítem výkazů propadá, a tudíž není zaznamenán v celkovém šetření.

Ve stále se rozšiřující databázi bylo k  1. 6. 2018 zařazeno již 1 137 subjektů. Samozřejmě všechny nejsou ve statistickém šetření (zánik, jiná činnost než kulturní, např. pouhé pronajímání prostor či restaurační činnost, provozování kina). Databázi je nutné rozšiřovat i nadále, aby co nejpodrobněji pokryla území republiky; zaměříme se především na sféru podnikatelskou (s.r.o., v.o.s., a.s., živnostenskou činnost) a skupinu spolků, obecně prospěšných společností, církevních organizací, kterých v šetření prozatím není mnoho. Také je nutné více zapojit spolky etnických menšin. V roce 2017 bylo osloveno 26 spolků, z toho se šetřilo 20 subjektů (spolky polské, německé, řecké, ukrajinské, vietnamské, bulharské, ruské a dalších minorit).

V r. 2017 bylo obesláno 730 zpravodajských jednotek (dále ZJ), ve statistickém šetření jich zůstalo 596.

Prozatím nejsou ve statistickém šetření všechny subjekty pořádající kulturní aktivity v ČR, proto výsledky nemůžeme příliš sumarizovat a srovnávat situaci v krajích, okresech apod. Je nutné brát v potaz i další odlišnosti. ZJ nelze zařadit do typizovaných skupin podle počtu obyvatel, zaměstnanců, ekonomických podmínek atd. Vždy se budou subjekty v podobných sociologických, demografických a ekonomických podmínkách v závěru lišit. Záleží také na historickém a etnografickém dědictví daného regionu, na typu osídlení – starousedlíci či novousedlíci atp. Dalším ovlivňujícím činitelem je zemědělský, hornický nebo průmyslový ráz krajiny i vzdálenost od velkých městských aglomerací. Velmi záleží na lidském faktoru, jeho aktivitách, schopnostech, potřebě se organizovat, bavit, pracovat pro blaho sousedů či krajanů.

Kulturní život v menších a malých obcích či městských obvodech organizují stále větší měrou jednak podnikatelské subjekty, jednak nejrůznější tradiční organizace jako TJ Sokol, TJ Orel, Sbor dobrovolných hasičů, baráčníci, divadelní soubory a spolky typu za obec krásnější. Především tyto spolky jsou organizátory kulturního a společenského života v obcích s cílem udržet tradiční, etnické a folklorní zvyky našich předků. Obce na jejich kulturní aktivity většinou pouze přispívají zapůjčením svého kulturního zařízení, příp. menší finanční částkou. Díky tomuto způsobu organizování kulturních aktivit (již výše zmíněný 4. typ) propadávají jednotlivé obce, resp. kulturní aktivity sítem statistického šetření. Nejsou zaznamenány.  

Počet šetřených aktivit se zmenšuje i díky osamostatňování se stále více uměleckých souborů (především divadelních, hudebních, folklorních a tanečních) jako samostatného právního subjektu.

Stále více se projevuje vliv současné ekonomické situace na organizování všech sledovaných typů zájmové vzdělávací a umělecké činnosti. Je dost patrné, jak se mění finanční toky vynaložené na kulturní aktivity. Některé ZJ kvůli zhoršení své finanční situace omezují pořádání kulturních akcí, příp. příspěvky na jejich organizaci. Snižují počet zaměstnanců, využívají spíše externí pracovníky nebo dobrovolníky. Jedná se především o menší obce s velmi omezeným rozpočtem, drobnější obchodní korporace, živnostníky, spolky a o.p.s. Tento trend se stále rtozšiřuje.

Vzhledem k tomu, že dle zákona nelze zveřejňovat ekonomické informace, uvedeme pouze několik obecných údajů.

V roce 2017 mělo o 109,1 % ZJ více o 45,1 % větší výnosy než v r. 2007. Z percentuálních výsledků vyplývá, že se celkové příjmy i přes zvětšující se počet šetřených jednotek stále zmenšují. Domnívám se, že pokles výnosů v r. 2017 částečně ovlivnil i menší počet šetřených ZJ než v r. 2016 (Oproti 615 ZJ v r. 2016 596 v r. 2017.).

Zhoršené ekonomické podmínky se nejrazantněji projevily ve výši státních příspěvků, v r. 2017 byly pouze o 4,2 % větší než v r. 2007, při čemž počet ZJ (285 ZJ) v r. 2007 se v r. 2017 zvýšil na 596. Tzn., že příspěvky se obecně každým rokem snižují.

Pro větší názornost: Vezmeme-li průměrný výnos na1  ZJ v roce 2007 (7 794 635,-) a v roce 2017 (5 409 057,-), vidíme, o kolik se dotace, příspěvky a granty snížily. Samozřejmě v reálu nelze výnosy jednotlivých subjektů srovnávat (malé obce, obchodní korporace, spolky, městské části aj.).

Výše darů a sponzoring v r. 2014 oproti r. 2013 klesla téměř na polovinu, navýšení v r. 2015, 2016 a 2017 mohl způsobit jednak větší počet ZJ, jednak zvýšené dary a sponzoring ze zahraničí či granty a příspěvky od státu na některou cílenou činnost především spolků.  

Poměrně strmé snižování dotací, příspěvků a grantů v konečném důsledku znamená zanikání kulturních zařízení, rušení jejich pronájmů, prodej pro komerční využití, snižování zaměstnanců a dokonce i změnu statusu. Např. z příspěvkové organizace se transformují v organizační složku úřadu, příp. se stávají jeho přímou součástí (referátem). Anebo se naopak mění ve spolek, o.p.s. nebo společnost s r.o. Tento stále sílící trend je přímou odpovědí na stávající ekonomickou situaci.

Naopak jako pozitivně se rozvíjející se ukazuje získávání finančních prostředků ze zahraničí, resp. z fondů EU. I když výše příspěvků značně kolísá.  V r. 2014 se objem peněz oproti roku 2012 více jak zdvojnásobil. V roce 2015 opět poklesl o téměř 5 milionů Kč. V r. 2016 činil neuvěřitelných 151,3 mil. Kč a v r. 2017 opět poklesl na 20 579 518 Kč. Zdá se, že rok 2016 byl výjimečně štědrý.

Tento vývoj potvrzuje rozšiřující se povědomí kulturních pracovníků a aktivistů o projektech a možnostech kulturní spolupráce v rámci EU, které potvrzuje nová tabulka ve výkaze, týkající se příhraniční a mezinárodní kulturní spolupráce sledovaných subjektů, zároveň sleduje kulturní aktivity organizací minoritních společností na území ČR: Poláků, Němců, Romů (resp. Cikánů), Slováků, Vietnamců, Řeků, Bulharů a dalších, které mají vlastní kulturní organizace pořádající kulturní život především svých krajanů, na nějž mimo vlastní finanční prostředky (sponzoring, příspěvky) získávají finanční podporu od ministerstva, krajů, obcí a měst, kde se realizují. Nemalou část financí získávají od svých krajanů či přímo z mateřských zemí. Hodně záleží na vlastních snahách a osobním úsilí daných spolků.

Ze šetření je patrné, že příhraniční (přeshraniční) kulturní spolupráci si z velké většiny sponzorují ZJ samy ze svých vlastních zdrojů, ze vstupného, příp. z dotací z obecního rozpočtu. Granty a příspěvky z fondů EU v několika případech obce na své příhraniční aktivity dostávaly až zpětně, tedy další rok.

Statistický výkaz o kulturně vzdělávací a zájmové umělecké a mimoumělecké činnosti obsahuje řadu údajů, ze kterých lze vyvodit a čísly podložit různá tvrzení, která by se dala využít v kulturní politice státu, v programu grantů a dotací, především v nasměrování do různých projektů. A zároveň ukazují reálnou podobu „žijící“ regionální kultury

NIPOS každoročně zveřejňuje tabulky a z nich vyplývající analýzy za posledních 5 let, tzn. letos v rozmezí let 2013 až 2017. Díky tomuto krátkodobému úseku není tolik patrný poměrně strmý pád finančních prostředků v letech 2010, 2011, se kterými ZJ disponovaly. V letech 2007 a 2008 byla totiž čísla podstatně vyšší. I z tohoto důvodu využívám pro srovnání a percentuální vyhodnocení data z roku 2007.

 

Literatura:

Základní statistické údaje o kultuře v České republice;  2017. Edukace a veřejná osvěta, IV. díl

NIPOS - Centrum informací a statistik kultury, 2018

Roční výkazy o kulturně vzdělávací a zájmové činnosti za rok 2017

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR, PRAHA: Unikátní sběratelská kolekce "Muži 28. října", vytvořená na počest 100. výročí vzniku Československa, se poprvé dostane do soukromých rukou. Vydání se symbolickým pořadovým číslem 1918 bude vydraženo a výtěžek věnují autoři na charitu. Celkem vznikne 100 publikací s číslováním 1919 až 2018.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Lidová kultura, Živé umění
Co se děje
10.12.2018


BRUSEL-BROUMOV: Je to právě 300 let, co se začalo se stavbou osmi unikátních kostelů na Broumovsku, které navrhl Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Právem jsou považovány za barokní perly regionu a usiluje se proto nejen o jejich obnovu, ale i o zápis na seznam evropského kulturního dědictví UNESCO. K významnému výročí byl vydán speciální charitativní kalendář, který byl slavnostně představen až v Bruselu.

Královéhradecký kraj, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Památky
Co se děje
10.12.2018

ČR: V rámci fotografické výstavy Andrej Pešta: Mire sveti / Světy Andreje Pešty vyhlašujeme fotografickou soutěž, která v obrysech na tvorbu Andreje Pešty navazuje. Andrej Pešta byl jako fotograf činný především v období let 1950 – 1980. Hlavním tématem jeho tvorby se stala Peštova rodina a nejbližší přátelé.

Celá ČR, Jihomoravský kraj
Soutěže a festivaly
Co se děje
10.12.2018

ČR: Nový evropský projekt Roundabout Europe, jehož spoluorganizátorem je Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA se svým festivalem KoresponDance, přináší skvělou příležitost pro umělce a soubory zaměřené na outdorové živé umění.

Celá ČR, zahraničí
Vzdělávání, Živé umění
Zpráva týdne, Co se děje
10.12.2018