TŘEBOŇ: Ač je novému kastelánovi státního zámku Třeboň a hrobky Schwarzenbergů v Domaníně pouhých dvacet osm let, zkušeností nejen se zámeckým prostředím má mnoho. Navíc Třeboň dobře zná. Pochází totiž z nedalekého Suchdola nad Lužnicí a na třeboňském zámku působil již při svých studiích na gymnáziu. Jeho jméno je Vít Pávek a v pozici kastelána střídá dlouholetého správce zámku Pavla Hofmana.
Pavel Hofman si před dvaceti pěti lety, kdy se stal kastelánem zámku Třeboň, vytkl za své hlavní cíle převzetí přilehlého parku pod správu objektu, kultivaci prostředí památky a rozšíření nabídky zámku pro návštěvníky. Svá předsevzetí splnil na výbornou. První z úkolů se mu podařilo naplnit již záhy po svém nástupu do nové funkce. Zámecký park spadl pod správu zámku roku 1993 a Pavel Hofman stál také u jeho obnovy, díky které začal park plnit relaxační funkci a stal se důstojným reprezentantem zámku i lázeňského města. O zeleň v nádobách bylo obohaceno malé i velké nádvoří a zámek proslul rovněž svými květinovými výstavami. V roce 2016 byla správa zámku za toto úsilí oceněna městem Třeboň.
Za působení Pavla Hofmana došlo rovněž na tomto jihočeském zámku k rozšíření nabídky prohlídkových tras: v roce 1996 byl otevřen druhý prohlídkový okruh věnovaný rodu Schwarzenbergů, v roce 2001 byla v rámci třetí prohlídkové trasy zpřístupněna konírna, psí kuchyně a kasematy. V průběhu let se také podařilo zvýšit počet pořádaných kulturních akcí a s tím související návštěvnost. Od roku 1993 je otevřena zámecká galerie, která každoročně hostí několik výstav, zámek se stal i oblíbeným místem k pořádání svatebních obřadů.
Pavel Hofman měl dostatek času si letos nastupujícího kastelána dobře ozkoušet. Víta Pávka přijal jako průvodce již v létě roku 2008. Ten zde následně poznal také funkci administrativního pracovníka a podílel se na zajišťování kulturních akcí zámku.
Více se o novém kastelánovi dočtete ZDE
ČR: Digitalizace je jednou z oblastí, na kterou je možno využít dotaci ministerstva kultury z Národního plánu obnovy. Nedávno bylo rozhodnuto o výsledcích dvou výzev – digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek II. a výzvy na podporu rozvoje digitalizace, dokumentační a informační činnosti v oblasti vizuálního umění a architektury pro menší projekty nezřizovaných neziskových organizací.
HRADEC KRÁLOVÉ: O víkendu 22. - 24. března patřilo Divadlo Drak souborům mladého, poetického a experimentujícího divadla. Postupová přehlídka AUDIMAFOR i v letošním ročníku vydala to nejzajímavější, co se urodilo mezi divadelními soubory napříč Královéhradeckým krajem, ale i kousek za jeho hranicemi. Kvalitu zúčastněných inscenací potvrdila odborná porota – doporučení k postupu si odneslo hned několik souborů ve třech kategoriích, rozdávaly se ale i další ocenění.
VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i „Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
ZLÍN: V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně opět od března 2024 probíhají vzdělávací kurzy pro pracovníky kulturního a kreativního sektoru Zlínského kraje v oblasti manažerských, komunikačních a digitálních dovedností. Knihovna tak navázala na úspěšný projekt z minulého roku, kdy se v celkem 18 vzdělávacích kurzech proškolilo téměř 400 účastníků.