Vzdávám hold festivalovým pořadatelům
<p>Festivaly jsou v plném proudu, jejich sezona vrcholí. Jsou slyšet hlasy, že se jedná o český a moravský fenomén, že tolik festivalových akcí v jiné zemi nenajdete. Je ale těžké dobrat se pravdy, vždyť jejich počet neznáme u nás, ani jinde. Tak jen snad pro zajímavost uvádím, že na webových stránkách Místní kultury je letos zmínka cca o 600 festivalech.</p> <p>Z tohoto čísla není možné vůbec nic vyvozovat. Nejde o žádný statistický údaj, náš web má daleko širší záběr a na propagaci festivalů se nezaměřuje, a také minimalizované personální obsazení naší redakce limituje obsah webu.<br />
Nicméně myslím si, že neuvedu národ v omyl, když řeknu, že během roku proběhne v ČR velmi mnoho nejrůznějších festivalů. Z některých se staly kultovní záležitosti s masovou účastí a ještě masivnější podporou sponzorů a zájmem médií, jiné si drží jistý standard. Ale stále je dost těch, které si každoročně teprve stoupnou na startovní čáru, přičemž nejistá je nejen budoucnost festivalu samotného, ale i prvního ročníku.<br />
Začátky jsou vždy a u všeho těžké, s pořádáním festivalů to není jinak. Málokdo zřejmě přemýšlí o tom, jak náročné je pro pořadatele období předtím, než si prázdninově naladění diváci v očekávání silných zážitků sednou do hlediště. Jak festivalový managment trne, vyjde-li počasí, zda dorazí všechny slíbené peníze a zbude na úhradu všech závazků, zda vůbec někdo přijde, a když, tak budou-li návštěvníci spokojeni s programem, zázemím, občerstvením atd.<br />
Z organizátorů se postupně stávají odborníci v mnoha oblastech včetně PR a marketingu, které ve světě profesionálů skýtají velmi slušné živobytí. Ovšem festivaloví manažeři, zejména v začátcích, ale nejen, provází naopak strach o návratnost vložených investic. Přičemž o nic jiného jim zpravidla nejde – jen aby neprodělali a nezadlužili se, což se mimochodem občas stává. Slyšela jsem také, že si na přípravy festivalu vzali půjčku, a pak spláceli…<br />
Zamyslíte-li se jen na okamžik nad úsilím pořadatelů festivalů, kteří v místech, kde působí dělají velký kus dobrovolnické práce ve prospěch místního kulturního dění a nesou přitom osobně veškerá rizika s tím spojená, vzdáte jim spolu se mnou hold.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818