pondělí
16. července 2018
Svátek slaví: Luboš
Mgr. Jitka Tláskalová
© Dana Ehlová



Výstava Svět loutek přibližuje bohatství Dobrušky

DOBRUŠKA: Loutkářství má v Orlických horách i Podorlicku dlouhou a zajímavou historii. Také Dobruška se pyšní tradicí spojenou s řezbářstvím a výrobou loutek, stejně jako s loutkovým divadlem. Špičku mezi tvůrci loutek představoval nepochybně dobrušský rodák Jindřich Adámek (1874 - 1955), který vytvořil cennou kolekci pro místní Sokol, krásné rodinné loutkové divadlo zformoval také Jaroslav Fetter. Na sklonku I. světové války zde založili sokolové loutkové divadlo, které hrálo až do roku 1940. Své divadlo s loutkami provozoval i dobrušský Orel. V padesátých letech minulého století vznikla ve městě díky nadšencům v čele s Vladislavem Balcarem scéna Svět loutek. Zatím posledním útočištěm a stálou scénou pro loutkáře ve městě F. L. Věka je sokolovna, kde soubor pravidelně zkouší a hraje.

Autor článku: 
Dana Ehlová

Ve spojení se zápisem českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO  si toto bohatství ještě více uvědomilo i vedení města a rozhodlo se ho zviditelnit. Prvním krokem je velice povedená a zajímavě ztvárněná komorní výstava Svět loutek, která byla 4. května slavnostně zahájena v malém sále Společenského centra Kina 70. Představuje výběr loutek, vzniklých v Dobrušce, ale také kulisy a výtvarné návrhy, návštěvník se dozví i stručné informace o místním souboru, řezbáři Jindřichu Adámkovi nebo výtvarníkovi a bývalém principálovi dobrušského souboru Vladislavu Balcarovi.
xpozici připravila Mgr. Jitka Tláskalová, jež vystudovala loutkářství na DAMU, a loutkové divadlo je její celoživotní láskou.

  

Připravila jste výstavu Svět loutek v Dobrušce. Kdo vás oslovil?

Oslovil mě Jiří Králíček ze spolku Abakus, známe se od dětství. Zprostředkoval mi schůzku s Petrem Lžíčařem starostou Dobrušky, toho nápad zaujal, a tak jsme dohodli volný termín ve výstavní síni. Pak jsem se seznámila s ředitelem Vlastivědného muzea Jiřím Machem a Jitkou Kozubovou, principálkou souboru Svět loutek při místní TJ Sokol.

 

Zatím jste ale nezmínila loutky...

Jsem loutkářka, vystudovala jsem loutkářskou scénografii, proto mě nápad udělat výstavu loutek k tak významné příležitosti, jakou je zápis českých a slovenských loutek do seznamu nehmotného dědictví UNESCO, nadchl.  A Dobruška má  přece Adámky!

 

Kdy jste objevila loutkové divadlo?

Mám ho ráda odmalička. Hlavně mě přitahovaly loutky a nejvíc Trnkovy. Zrovna nedávno jsem si promítala z DVD záznamu  filmy Jiřího Trnky, stále pro mě mají úžasnou atmosféru a nezměrnou sílu. Mám ráda jeho velkorysost a zároveň smysl pro detail – je hračička, to se mi líbí.

 

Tvoříte sama loutky?

Samozřejmě.  Nejsem ale řezbář typu pana Jindřicha Adámka. Pracuji s textilem a kašíruji.  Papír a „hadry“ jsou mými materiály.

 

Podílíte se na chodu loutkových divadel v Opočně nebo v Dobrušce?

To nemohu, a to ze dvou důvodů. Ten první a hlavní je, že bych amatérům do představení moc zasahovala a jejich představení by ztratilo kouzlo naivity, které je úžasné a patří k amatérskému divadlu, jak je hrají loutkáři v Opočně a v Dobrušce. Obdivuji jejich nadšení  a ochotu udržovat starou tradici spolkového divadla.
Ten druhý důvod je, že oni potřebují loutkoherce – vodiče marionet, ale já loutky vodit neumím. Technologii ovládám, ale vodit loutky není legrace, vyžaduje to dlouhou praxi a zkušenosti, a to já nemám.

 

Chodíte na loutkové divadlo?

Chodím do profesionálních i amatérských divadel. Dokonce jsem porotovala amatérské a dětské loutkářské soubory na přehlídkách, když jsem pracovala v Artamě.

 

Proč se zrovna v kraji pod Orlickými horami tak dařilo a daří loutkovému divadlu?

V horách a pod horami si lidé přivydělávali řezbářstvím. Všude u nás. Vyřezávali především betlémy. Výroba loutek je spojena s působením vlasteneckých spolků a oblibou rodinných loutkových divadel. A v Podorlicku byla jak řezbářská tak vlastenecká tradice.

 

V čem vidíte význam zápisu českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO?

Nejedná se pouze o loutky jako umělecké předměty, ale především o nepřetržitou tradici hraní loutkového divadla a rozvíjení této tradice. Je to ocenění jak amatérských, tak profesionálních loutkářů.  Letos v březnu proběhla v Hradci Králové konference k tomuto zápisu a zúčastnil se jí i zástupce cestovního ruchu, který mluvil o možnostech využití této nominace v turismu. „Je to dobrá reklama,“ uvedl, “která může přitáhnout zahraniční turisty zajímající se o nehmotné památky UNESCO.“

 

Vraťme se k výstavě. Na co se mohou návštěvníci těšit?

Výstava nazvaná Svět loutek je komorní. Vystavujeme dva soubory loutek. Jedna část je věnovaná dobrušskému řezbáři Jindřichu Adámkovi, který v 30. letech vyřezal marionety pro loutkářský soubor Sokola, a druhá část Vladislavu Balcarovi, výtvarníkovi a principálovi loutkového divadla Svět loutek.

 

Kdo výstavu pořádá a co je jejím cílem?

Pořadatelem je město Dobruška s Vlastivědným muzeem. Chceme, aby si prostřednictvím výstavy lidé uvědomili, co tady mají za hodnoty. Vždyť Jindřich Adámek je na seznamu našich nejvýznamnějších řezbářů loutek. Zároveň je to výzva pro vedení města, jak takový potenciál využít - třeba  pro stálou expozici věnovanou loutkám a loutkářství v Dobrušce. Je to šance, jak přitáhnout do města turisty.           

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

PLZEŇ: Koloběžky, Náplavka, PechaKucha, Střecha, Kontejnery… to vše je k světu. Tedy pardon: K světu. A za tím vším mnoho odhodlaných a schopných mladých lidí v čele s Kubou Marešem. Energickým plzeňským architektem, který neposedí a hlavou se mu spřádají další a další projekty. A co víc? Projekty, které realizuje.

Plzeňský kraj
Děti a mládež, Ostatní, Památky, Soutěže a festivaly, Živé umění
Články a komentáře
11.07.2018

KRÁLOVÉDVORSKO: Příležitost poznat zajímavá místa nejen na Královédvorsku a zároveň soutěžit o atraktivní ceny. Přesně to nabízí nová turistická hra s názvem Toulky nejen Královédvorskem, kterou spustilo město Dvůr Králové nad Labem a jejímž cílem je propagovat památky a atraktivní turistické lokality. Hra potrvá až do září 2020.

Královéhradecký kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
10.07.2018

JIČÍN: V polovině června začal slavnostně promítat Biograf Český ráj. Po dlouhé rekonstrukci je kino opět přístupné pro veřejnost. A co víc, pyšní se teď statusem nejmodernějšího kina v České republice, i přestože mu byla navrácena původní podoba z 20. let 20. století.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Živé umění
Co se děje
09.07.2018

ČESKÁ REPUBLIKA: V letošním roce slavíme stoleté výročí vzniku první Československé republiky. Jen o jeden rok méně bude řadě českých knihoven. Datují se totiž rokem 1919, kdy jeden z Masarykových tzv. osvětových zákonů uložil zakládání obecních knihoven. Tento zákon vyvolal doslova revoluci. Podle statistik Eurostatu je v zemích EU 63 tisíc knihoven, z toho 10 % funguje v ČR. I když současný zákon už povinnost zřizovat obecní knihovnu obcím neukládá, představují knihovny největší položku české kulturní infrastruktury (veřejných knihoven je více než 5 tisíc, muzeí je necelá pětistovka, divadel o něco méně než dvě stě). Nedivte se, že New York Times napsaly v roce 2016, že Česko je rájem knihoven.

Jihočeský kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Ostatní
Články a komentáře
04.07.2018