Výstava s názvem VNÍMÁNÍ končí v neděli
ČESKÉBUDĚJOVICE: Milovníci experimentálních uměleckých projektů by měli zbystřit svou pozornost, neboť několik dnů do konce výstavy architekta Jana Šépky s názvem Vnímání. Tento architektonický počin, který se stal výraznou intervencí ve veřejném prostoru a změnil podobu náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích rozdělil veřejnost na dvě skupiny, neboť lidem zakryl pohled na dominantu náměstí - Samsonovu kašnu.
Výstava přinesla mnohým lidem cenné poznání a nové informace o historii, ale i ikonografii SAMSONOVY KAŠNY. Ta se ocitla na necelý měsíc v intimním prostoru tvořeném vysokou kruhovou stěnou a jediný možný přístup k ní vede z lávky vedoucí oknem z prvního patra Domu umění.
Lidé, kteří jsou otevřeni novým experimentálnímu umění a své okolí vnímají i rozličnými způsoby jsou touto výstavou ohromeni a nesmírně si ji pochvalují, na druhou stranu lidé s konzervativním chápáním světa a umění, které je obklopuje, se proti tomuto projektu tvrdě ohrazují a ostrou kritikou rozhodně nešetří. Napětí tak i pár dní před koncem výstavy stále stoupá, a zdá se že z naprosty většinu tak zůstane tato realizace veřejností nepochopena a odsouzena k tomu zapsat se do historie výstav Domu umění jako jedna z nepovedených. Paradoxem je, že i tak je její návštěvnost zcela rekordní a za dva týdny trvání výstavy jí navštívilo více jak 21 tisíc návštěvníků (aktuální počet návštěvníků výstavy je již cca 30 000).
Tato skutečnost bohužel nahrává do karet odpůrcům výstavy, neboť z jejich pohledu je tato výstava pouhým aktem promyšleného managementu s cílem zvýšit návštěvnost Domu umění. Kontroverzní recenze v různých médiích přilákaly na výstavu návštěvníky z různých koutů České republiky ale i ze zahraničí.
Ať tak či onak, jedno je jisté, a sice to, že o tomto projektu se bude mluvit ještě dlouho po jeho skončení, ale ne zrovna v superlativech a tak se zdá, že v nejbližší budoucnosti se podobného odvážného a zcela průlomového projektu z oblasti vizuálních studií České Budějovice nedočkají.
Pro kulturní život v tomto městě byl tento čin rozhodně příjemným zpestřením a mnohé lidi alespoň upozornil na to, že je zde galerie moderního umění, kolem které třeba denně procházeli, ale nikdy si jí nevšimli, stejně tak jako Samsonovy kašny. Někteří méně všímaví obyvatelé města tak po letech došli k poznání ikonografie kašny a zjistili, že sousoší na Samsonově kašně představuje starozákonního hrdinu Samsona v boji se lvem a ne Herkula, jak se mnozí z nich po celý život mylně domnívali. Holt člověk je ze své podstaty bytost nedokonalá a stále se něčemu učí.
Mohlo by vás také zajímat...
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
ČR: U příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel byl v kostele sv. Anny (Pražská křižovatka) slavnostně vyhlášen vítěz celostátní soutěže Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2023. Vítězem se stalo město Žatec, které zároveň může po dobu roku 2024 užívat titul „Historické město roku 2023“. Součástí ceny je také finanční odměna Ministerstva kultury ve výši 1 000 000,- Kč na další péči o památky v rámci Programu regenerace.
OSTRAVA: Sedmý ročník uměleckých Cen Jantar vyvrcholí gala večerem, jehož součástí budou hudební vystoupení, připravené speciálně pro tuto příležitost. I letos o držitelích Ceny Jantar za celoživotní přínos rozhodlo odborné kolegium, složené z řady osobností kulturního života Moravskoslezského kraje.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818