Výstava o životě Skautů – Junáků v českodubském muzeu
ČESKÝ DUB: Úplně na severu Čech je území v okolí hranic nazýváno Sudety a dříve charakterizováno jako území obydlené občany německé národnosti. Ne všude to však mohlo být pravidlem. V městečku Český Dub, založeném českým králem Vladislavem I. mívali Češi převahu a dokonce v 16. století byla čeština úředním jazykem.
Ve městě jsou dva kostely a zbytky hradeb, zachovala se i část komendy, jejíž vznik v roce 1237 je přisuzován manželi svaté Zdislavi Havlu z Lemberka. V Dubě v zachovalé části komendy se podařilo zčásti i vlastníma rukama řediteli muzea Tomáši Edlovi v devadesátých létech vybudovat samostatné muzeum. I druhé významné ženě je větší část Podještěského muzea věnována pozornost. Českodubsko je poznamenáno jménem české obroditelky a významné spisovatelky Karoliny Světlé. O Podještědí napsala víc jak šedesát povídek a pět románů. Zasloužila se o vznik českých škol, povzbuzovala národnostní uvědomění obyvatel proti německým vlivům.
V devatenáctém století na Českodubsku vznikaly nejrůznější spolky. Více jak staletou tradici v Podještědí založili Skauti, ihned po založení organizace v Praze, vzniká i tady na Českodubsku první skautská organizace v Hořeních Pasekách, kde v loňském roce oslavili 130. výročí založení. První členové sice patřili nejdříve k sokolské organizaci v Českém Dubě, jejich počet časem narůstal k padesáti, až nakonec vznikla v Hořeních Pasekách první Jednota Sokola. Ustavující schůze v Dubě se však konala až 3. května 1896. Ve výboru působili Bohuš Bulíř, dlouholetý starosta Jednoty, Václav Kašpar, první tamější výrobce lyží a propagátor lyžování, listonoš Stanislav Škoda a další občané. Členové působili nejen jako sportovci, ale jejich aktivity podstatně přispívaly ke kulturnímu životu. V Podještědí tak patřili k uvědomělým Čechům a v době 2. světové války byli považováni za nejnebezpečnější odbojáře.
Život Skautů neutuchá ani po kritických obdobích čtyřicátých let a události po roce 1946 mohou zhlédnout návštěvníci českodubského muzea v dokumentech na výstavě, kterou 28. dubna otevřel senátor Michael Canov. Přítomné seznámil se životem skautů kronikář Milan Pavlů. Výstava potrvá do konce května.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818