Výstava Národního památkového ústavu podává nejucelenější obraz o české památkové péči po roce 1989
PRAHA: K příležitosti 30. výročí sametové revoluce připravil Národní památkový ústav výstavu s názvem 30 let památkové péče po pádu železné opony. Ke zhlédnutí bude ve vstupní hale Národní technické knihovny v Praze od 20. listopadu do konce letošního roku.
Výstava představí proměny památkového fondu v průběhu uplynulých 30 let na konkrétních příkladech prostřednictvím 70 výstavních panelů. Její součástí je i promítání filmového dokumentu Proměny aneb 30 let památkové péče v jižních Čechách Jakuba Taberyho a dva trojrozměrné exponáty – barokní socha Panny Marie Budějovické, která jen o vlásek unikla cílené likvidaci, a litinová socha sv. Jana Nepomuckého, náhodně nalezená v letošním roce v areálu Psychiatrické léčebny Lnáře.
„Vybrali jsme 22 témat, která po určitou dobu v tuzemské památkové péči rezonovala, případně jsou doposud aktuální,“ uvedl Daniel Šnejd, ředitel územního odborného pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích, které výstavu připravilo. „I bez hlubšího zamyšlení, třeba jen z porovnání s historickými fotografiemi, lze říci, že památky a historická sídla v českých zemích nebyly nikdy v tak dobré kondici, jako nyní,“ dodal Šnejd.
V katastrofálním stavu bylo před rokem 1989 téměř 80 % evidovaných kulturních památek. Změny nastartované po pádu režimu přinesly zlepšení ekonomické situace, rozšíření dotačních titulů i nové možnosti získání finančních prostředků ze zahraničí, což se výrazně promítlo do stavu památkového fondu i do památkové péče.
V rámci jednotlivých výstavních témat se autoři zaměřili na movité i nemovité památky ve vlastnictví státu i soukromých osob, církve, obcí a spolků. Představují památky technické, církevní i židovské, zříceniny, historická jádra měst, moderní architekturu 19. a 20. století nebo památky ohrožené či již zaniklé. Vybrané příklady prezentují úspěšné realizace obnov a záchrany památek, ale upozorňují i na problém památek nevyužitých. Výstava rovněž přináší přehled o vývoji dotačních titulů a jejich podílu na zlepšení stavu památkového fondu i o proměnách prezentace oboru péče o kulturní dědictví směrem k veřejnosti.
Národní památkový ústav patří k nejvýznamnějším paměťovým institucím v České republice a je zároveň největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů týkajících se státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů při záchraně a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR, jehož soupis také vede. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých předmětů, objektů a území kulturními památkami a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. Pro výkon odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jako vědecká a výzkumná organizace se Národní památkový ústav podílí na mnoha projektech, plní výzkumné úkoly, poskytuje odborné vzdělávání v oblasti památkové péče a ročně vydává desítky publikací. Vedle toho spravuje více než sto nemovitých památek v majetku státu, z nichž většina je přístupná veřejnosti.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818