pondělí
18. března 2019
Svátek slaví: Eduard
B. Habartová



Vyrobit lidový kroj není lehká práce

UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Slovník spisovného jazyka českého definuje kroj jako „oděv výrazných znaků vyznačující obyvatele určitého kraje…“ Na Moravě se nošení kroje uchovalo podstatně déle než v Čechách.

I dnes se tam při výjimečných příležitostech jako jsou například hody nebo poutě nosí sváteční oblečení. Kromě toho je velká poptávka po krojích z řad členů folklorních souborů. To přináší potřebu šití nových, ale také nutnost údržby těch starých. Božena Habartová z Uherského Hradiště to vše zvládá na jedničku, a právě proto vloni převzala z rukou ministra kultury ocenění Nositel tradice lidových řemesel v oboru výroba mužských lidových krojů.

Šití soukenných součástí mužského kroje nebyla nikdy jednoduchá a lehká záležitost. I v minulosti tyto práce prováděli jen opravdu dobří krejčí, kteří kromě znalosti šití klasických pánských obleků museli zvládat i množství dalších speciálních technik typických pro zdobení mužských krojů. Například šlo o výšivky ornamentů pomocí textilních stužek. Ty se hned v několika šířkách uplatňují zejména na nohavicích. Vzniklá výšivka je sice plastická, avšak barevně nenápadná.

Na počátku byla práce ve Slovači

Božena Habartová se vyučila dámskou krejčovou v odborném učilišti ve Vizovicích. Poté nastoupila do družstva umělecké výroby Slovač v Uherském Hradišti, kde pracovala v oddělení tzv. těžké krejčoviny, což znamená šití mužských krojů. Počátky družstva Slovač spadají do roku 1936 a jeho hlavní pracovní náplní se již tehdy stalo šití krojových součástek. Se vznikem Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV) po roce 1945 začal Slovač zajišťovat šití krojů pro celé území naší republiky.
„Ve Slovači jsem pracovala v letech 1982 až 2003, pak jsem se osamostatnila a šití mužských krojů se věnuji na základě živnostenského listu. Kromě vlastní výroby krojů musím zvládat i další práce, například nákup vhodného materiálu. A není to věc nikterak lehká. Zprvu jsem získávala sukno od Valašky ve Valašských Kloboucích, nyní spolupracuji hned s několika dodavateli. Zatímco získat potřebné plátno je dnes relativně jednoduché, velkým oříškem jsou naopak knoflíky. Každý kroj vyžaduje jejich určitý druh, a tak je doslova sháním, kde se dá,“ vysvětluje nositelka titulu.

Kroje mají stále své příznivce

Základní typy krojů se na Moravě v podstatě shodují s etnografickými regiony. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti vydalo „Mapu krojů na Slovácku“, která přehledně seznamuje s kroji na území od Hlohovce na Břeclavsku na jihu až po Vlachovu Lhotu na Zlínsku na severu. A právě Slovácko je co se rozmanitosti krojů týče nejbohatší.
Božena Habartová dobře zná kroje Uherskohradišťska a k jejich tvorbě žádné podklady nepotřebuje. Ovšem z dalších oblastí naší republiky šije na základě přinesené předlohy. Kroje z nejrůznějších regionů zhotovila například pro brněnský folklorní soubor Ondráš, který na svých vystoupeních představuje lidové písně a tance z mnoha oblastí. Pod jejíma rukama vznikal podle předlohy i kroj, který se nosí na slovenské Myjavě.

„Kromě souborů si kroje objednávají i jednotlivci. Nejdále se můj výrobek dostal do Brazílie, ale šila jsem i pro krajany v Holandsku. Na Slovácku rodiče pořizují kroje i malým dětem. Většinou jde o děti od osmi let, ale měla jsem zakázku i pro jeden a půlletého chlapce,“ dodává B. Habartová.
Šití krojů je náročné na zručnost, ale i na čas. Například uherskohradišťský mužský kroj si vyžádá 32 hodin práce na zhotovení kordulky (jde vlastně o typ kratší nebo delší vestičky) a 30 hodin na nohavice. Ale jsou i kroje s kordulkou daleko složitější a na ni je potřeba až 45 hodin práce.

Také pánové se rádi představí ve slavnostním

Slavnostní kroje se nosí k různým příležitostem, ponejvíce náboženským. Na Slovácku je tradicí přijít v kroji na první svaté přijímání nebo biřmování, stejně jako na poutě nebo velikonoční svátky. Zvykem se stalo nošení krojů při radostných událostech jako jsou například hody, fašanky, svátky vína nebo folklorní slavnosti a výjimečně i svatby, ale i při těch neradostných jako pohřeb mladého člověka.

Stejně jako ženský má i mužský kroj svoji letní a zimní podobu. Kalhoty – nohavice, košili a kordulku doplní v zimě kacabajka, což je dlouhý kabát ušitý ze sukna. Nedílnou součástí je i pokrývka hlavy a vysoké boty vyrobené z kůže, v podhorských oblastech pak obuv zvaná krbce.

Eva Veselá

Mohlo by vás také zajímat...

ZLÍN: Potkáte je u rozcestníků, na náměstích, návsích, v domácích knihovnách, vytvářejí se pro celé regiony, oblasti a města či obce a kontinenty. Mapy. Ale tyhle jsou jiné, než ty pragmatické klasické a turistické. Jsou ručně malované s mnoha obrázky, nejčastěji je zdobí dominanty jednotlivých měst a atraktivních turistických míst. Jak vznikají, prozradila Blanka Imramovská z CBS Nakladatelství.

Celá ČR, Zlínský kraj
Cestovní ruch, Ostatní
Co se děje
14.03.2019

HRADEC KRÁLOVÉ: Listopad 1989 přinesl Jana Dvořákovi mnohé, ale to zásadní se pro něj vlastně nezměnilo. Jeho vztah k divadlu. Ačkoli ho jeho přátelé a kolegové znají jako divadelníka, navíc z rodiny principála hradeckého Draku Jana Dvořáka, on sám tvrdí, že divadlo vlastně nepotřeboval a nepotřebuje. Ani jako instituci, ani jeho diváky. Není to paradox? „Já žiju divadlem pořád. Sám sobě jsem autorem, režisérem i publikem. Někdy si řeknu, hergot, tohle jsi vymyslel dobře, chlapče! A může jít o nějakou pitomost, třeba zareaguji na běžnou situaci, odpovím pokladní v samoobsluze – prostě cokoliv. Kudy chodím, tudy trousím ptákoviny. Vlastně hraju divadlo 24 hodin denně. I moje sny jsou divadelní představení, a nemusí jít přitom o erotické sny. Vím, je to naprostá schizofrenie, ale já se tím dobře bavím. Přečtěte si první část z nového cyklu, který prostřednictvím příběhů osobností - především z neprofesionálního umění - současně zrcadlí i našich 30 let ve svobodě.

Královéhradecký kraj
Ostatní, Živé umění
Články a komentáře
13.03.2019

ZLÍN: Vstupy na koncerty, promítání zdarma či snídaně s filmovými hvězdami. Nejen tyto benefity jsou připraveny pro všechny dobrovolníky, kteří se zapojí do příprav a realizace letošní filmové přehlídky ve Zlíně. Již 59. ročník Zlín Film Festivalu se uskuteční v termínu od 24. května do 1. června a bez pomoci dobrovolníků by nebylo možné ho vůbec zrealizovat.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
13.03.2019

LIBEREC: V letošním roce se Sdružení ve svých aktivitách zaměří na připomenutí 120 let výročí od úmrtí Karoliny Světlé, 50 let založení Sdružení a 100 let Podještědského muzea. Jarní výstava lidového odívání z Podještědí v liberecké knihovně zahajuje rok,v němž uspořádá Sdružení společně se spolkem Stopy v krajině a a lidovým souborem Horačkami Festival Karoliny Světlé, na podzim pak setkání členů Sdružení a koncert.

Liberecký kraj
Lidová kultura
Pozvánky na akce, Co se děje
18.03.2019