Velká hradozámecká inventura NPÚ
<p>ČR: Jak vypadají depozitáře hradů a zámků, co ukrývají, jak se o jejich poklady kasteláni starají a jak s nimi pracují, uvidí návštěvníci hradů a zámků díky další vlně speciálních akcí pořádaných v souvislosti s projektem Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura.</p> <p>Exkluzivní prohlídky připravuji památky s nejbohatšími sbírkami.</p> <p>Depozitáře neboli speciální místnosti či budovy, kde je uchováváno cenné historické vybavení hradů a zámků, otvírají své dveře návštěvníkům jen výjimečně. Jejich účelem je ochránit sbírkové předměty, zabezpečit je před škodlivými vlivy světla, klimatu, biologických činitelů i lidských neřestí, a proto jsou většinu času liduprázdné. Výjimku představují samozřejmě kasteláni, správci depozitářů a další pracovníci památek, ani oni však do depozitářů nevstupují častěji, než je nezbytně nutné. „Letos v září ale uděláme výjimku, a to díky projektu Po stopách šlechtických rodů, Velká hradozámecká inventura. Ten po celý rok umožňuje nahlédnout pod pokličku činnosti kastelánů Národního památkového ústavu a poznat principy fungování památek a jejich zákulisí. Návštěvníci se tak budou moci při speciálních prohlídkách podívat do vybraných depozitářů a dozvědět se, jak kasteláni připravují prohlídkové trasy nebo co obnáší příprava nové expozice,“ vysvětluje Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.<br /> Vybavení, tedy mobiliární fondy hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu, tvoří přes milion předmětů z různých časových období – obrazů, soch, nábytku, světel, oděvů, zbraní a každodenních potřeb našich předků těžko vyčíslitelné historické, kulturní a umělecké hodnoty. Veřejnost se s těmito předměty setkává na prohlídkových trasách hradů a zámků, nyní však bude moci poznat i zákulisní prostory, v nichž získávají starožitnosti jinou tvář. </p> <p>Více v příloze</p>
Připojené soubory
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818