čtvrtek
25. dubna 2024
svátek slaví Marek
Foto z představení
© Autor: Jana Nováková



VADÍ – NEVADÍ aneb Obyvatelé Kostelce nad Orlicí na scéně Divadla Archa

Autor článku: 
Dana Ehlová

<p>PRAHA/KOSTELEC NAD ORLICÍ: Pražské Divadlo Archa – Kostelec nad Orlicí je trochu netradiční kombinace, přesto existuje. Z několika kosteleckých obyvatel včetně dětí ze ZŠ Gutha–Jarkovského a dětského domova se totiž alespoň na čas stali herci. Výsledkem propojení je divadelní inscenace Vadí – nevadí, která měla na domovských prknech Archy premiéru 11. a 12. února 2014.</p> <p>Pojďme však od začátku. Vše odstartovalo před více než rokem tím, že autoři konceptu Jana Svobodová a Philipp Schenker společně s hudebníkem Janem Burianem a videoartistou Jaroslavem Hrdličkou postavili na náměstí v Kostelci nad Orlicí stan, kterému říkali Trafika.<br />
Bylo to místo, kde každý, kdo prošel okolo, mohl vyměnit svůj příběh za příběh někoho jiného, nebo za kávu, cigaretu či malý předmět. V centru města vznikaly kresby, komiksy i krátké animované filmy. Vyprávěly se příběhy. K tomu patřily i hudební a divadelní dílny pořádané v integračním centru ZŠ Gutha-Jarkovského, a zkoušky v SK Rabštejn.<br />
A tak se stalo, že se Kostelec nad Orlicí, či spíše příběhy starousedlíků, Romů a imigrantů z uprchlického tábora, kteří vedle sebe v tomto městě žijí, přenesly až na prkna Divadla Archa. Přenesly se tam ovšem nejen příběhy, ale také ti, co je prožívají – Richard Janša, Hanička Charvátová, Kevin Bundál, Tomáš Jonáš, Vojta Rejchrt, Maruška Halušková, Nikolka Čonková, Bára Konířová a Pavlína Halušková, Philipp Schenker, Hanna Sharypa a Yauhen Sumouski.<br />
Aby mohla vzniknout inscenace Vadí-nevadí, absolvovali všichni bez rozdílu dvanáctidenní pobyt v Praze a s ním mnoho hodin zkoušek a učení rolí, zkrátka všeho, co k divadlu patří. „Najednou si začali uvědomovat, čeho jsou součástí, co tvoří, na čem se podílí, že jsou opravdu v tuto chvíli důležití. Někdo jim dal šanci, možná objevil i talent, ale také oslovil, pohladil, pochválil,“ řekla Jana Nováková, pedagožka Základní školy Gutha-Jarkovského, o průběhu pražské stáže.</p> <p>A jak hodnotili dvanáct výjimečných dnů sami aktéři? „Překvapilo nás, a to mluvím za všechny, že jsme si mysleli, že to bude normální divadlo s rolema, ale ne, je to divadlo, kde každý je rolí on sám a mluví sám za sebe, dává do toho své pocity… Líbilo se mi, jak všichni mají energii, i když jsme toho moc třeba nenaspali a celé poslední tři dny jen zkoušeli a zkoušeli,“ prozradil Ríša a ještě dodal „Dojmů a zážitků bylo dost…“<br />
Režisérka Jana Svobodová o období, kdy vznikaly základy Vadí-nevadí, během něhož byli ke spolupráci přizváni i významní zahraniční hudebníci Ted van Leeuwen z Holandska a Michael Romanyshyn z USA, prohlásila: „Nechali jsme se překvapovat jednotlivými událostmi a tím, co se v průběhu celého přípravného procesu dozvíme. Od uvedení inscenace ve fázi work in progress v červnu 2013 jsme hodně pokročili, nyní se dotýkáme témat ohrožení, nedůvěry a slabosti. Tyto pocity, které všichni velmi dobře známe, jsou často živeny naším okolím, a proto jsme si vzpomněli na dětskou hru vadí – nevadí. Položili jsme si otázku: kdy jsme hrdiny a kdy poraženými v očích našeho okolí? Kdo je silný a kdo je na konci řady?“</p> <p>Autentičnost celé inscenace snad nejvíce podtrhuje skutečnost, že kostelečtí „herci“ hrají sami sebe: Například Tomáš je osmiletý Rom, žije se čtyřmi dalšími sourozenci v Kostelci nad Orlicí a jeho rodiče nemají práci. Tomáš chce být nejlepším tanečníkem. Další – Hanička – bydlí v Korytech, je jí jedenáct, je menší než ostatní a ve třídě se stala obětí šikany. Hanička se rozhodla chodit na judo, protože se chce naučit bránit. Hanna je Běloruska. Vdala se, když jí bylo osmnáct, spolu s manželem Yauhenem se účastnila protivládních demonstrací. Později utekli a požádali u nás o azyl. Rok žili v uprchlickém táboře v Kostelci nad Orlicí. Prožili si zde nečekaně těžké období. Chtějí studovat, najít si v Čechách práci a nový domov. A tak bychom mohli pokračovat dál…<br />
Velkým pozitivem tohoto výjimečného projektu je navíc to, jak se všichni – děti-dospělí, herci-neherci, bílí-Romové – naprosto sblížili, což nejlépe vystihla opět režisérka: „Je to hra o důvěře a respektu jeden k druhému…“<br />
A tato důvěra i respekt se nakonec přetavily do až nečekaného úspěchu celé inscenace, jejíž premiéry se odehrály ve vyprodaném pražském divadle Archa 11. a 12. února letošního roku. Úspěch si žádá opakování, a tak Vadí-nevadí pokračuje reprízami, které jsou na programu 26. a 27. dubna, následně ještě 21. května. Prozradit je možné i to, že se jedná o uvedení inscenace v dalších českých městech, z nichž už nyní je možné jmenovat Brno (6. 10.), ale možná i v zahraničí.<br />
Další informace: http://www.archatheatre.cz/cs/</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?

Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!

Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Vzdělávání
EDITORIAL
24.04.2024

ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
23.04.2024

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Hudba
Články a komentáře
24.04.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.

 

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Památky
Co se děje
22.04.2024