Unikátní Otáčivé hlediště: konec všem dohadům a spekulacím
ČESKÝ KRUMLOV: Komise ministra kultury pro řešení problematiky Otáčivého hlediště a revitalizace zámeckých zahrad v Českém Krumlově dnes přijala návrh ministra kultury Antonína Staňka a doporučila, aby hlediště zůstalo umístěno v barokní zahradě místního zámku.
„Jsem velmi rád, že jsme se s komisí shodli v pohledu na další budoucnosti unikátního otáčivého hlediště. V tomto duchu nyní bude zadána soutěž architektonického řešení včetně zázemí pro diváky. Věřím, že už bude konec všem dohadům a spekulacím,“ řekl ministr kultury Antonín Staněk.
Komise po jednání také doporučila, aby Národní památkový ústav na základě žádosti Města České Budějovice prodloužil dobu nájmu pozemků a nebytových prostor nezbytných pro provoz divadelních představení na Otáčivém hledišti do roku 2025.
Ministr kultury Antonín Staněk se problematice Otáčivého hlediště v Českém Krumlově velmi intenzivně věnuje od samého počátku svého působení ve funkci. Český Krumlov několikrát navštívil a vedl řadu jednání; s problematikou přímo na místě seznámil v létě loňského roku také premiéra Andreje Babiše.
Otáčivé hlediště vzniklo na konci padesátých let minulého století; první velkou rekonstrukcí prošlo v roce 1960, kdy se zároveň jeho kapacita zvýšila na 550 míst, a lidskou sílu nahradily elektromotory. Dnešní podobou hlediště získalo během rekonstrukce v letech 1989 – 1993, která dále zvýšila jeho kapacitu na současných 644 míst. Hledištěm prošlo za dobu jeho existence přes 2 miliony diváků.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818